Reportáže v regionech
Plasy
K městečku Plasy po staletí neodmyslitelně patřil cisterciácký klášter. Mniši z něj ovšem v době vlády Josefa II. museli odejít. Konvent pak patřil kancléři Metternichovi. Po roce 1945 o něj jeho rodina přišla a celý areál chátral. V hospodářských budovách se mimo jiné skladovala zelenina. Před nedávnem se naštěstí dočkaly nového kabátu a zabydlely se v nich exponáty mapující dlouhou historii stavitelství od dob našich dávných předků až takřka do současnosti. Dozvíme se v ní například, jaký materiál používali lidi nejčastěji, kdy se objevily první cihly, co pomáhalo při stavbě v podmáčené půdě. Těšit se můžeme i na řadu unikátů. Mimo jiné na nejstarší dochované okno, které už v polovině 14. století zdobilo slavný Karlštejn.
Plasy
Žinkovy
Žinkovy bývají někdy nazývány perlou jižního Plzeňska. My se pokusíme zjistit, čím si tohle označení vysloužily. Ale taky si připomeneme jejich dlouhou historii a zároveň některé zajímavosti v okolí. Zavítáme taky do unikátního muzea. Lidi se v kraji usadili už před čtyřmi tisícovkami let a artefakty připomínající jejich dobu se prý při troše štěstí dají v kraji najít dodnes. Některé vzácné poklady v expozici najdeme. Mnohé ale samozřejmě pocházejí i z časů o poznání mladších. Zastavíme se taky u zbytků hradu Potštejn, kterému se rovněž říkalo Půtův kámen. A prozradíme vám, kdo stál u jeho zrodu. Nemineme ani mysticky seskupené balvany, které tu údajně takhle umístili místní obři. K čemu sloužily, to se neví. Některé teorie jim přisuzují roli sluneční svatyně, podle jiných tu bývalo obětní místo.
Žinkovy
Horní Bříza
Když přijde řeč na Horní Břízu, většině z nás asi v hlavě automaticky naskočí spojení s dobýváním kaolinu a výrobou keramiky. Tuhle slavnou éru si připomeneme v muzeu, ale taky na naučné stezce, které dali vzniknout učitelé a žáci místní základní školy. Je dlouhá 17 kilometrů, ale pokud si netroufnete na celou trasu najednou, zvládnout ji můžete po částech. Zavede nás do míst, kde se kutalo černé uhlí, ale i do těch, která ukrývala bílé zlato, jak se kaolinu říkalo. Dozvíme se, jak se v okolí těžil. Odpočineme si u rybníku Hamr a okoukneme zámeček v obci Vísky. Naši poslední zastávkou bude hornobřízské nádraží. Na něm zavzpomínáme na poslední dny druhé světové války, transport vězňů, který tudy projížděl a obětavost místních lidí.
Horní Bříza
Vejprnice
Vejprnice patří k hodně starým obcím západu naší země. První zmínce o nich je už 1023 let. Původně se ale malá osada jmenovala Ojprnice. Podle pověsti za tenhle název může jeden místní sedlák, který při orbě poháněl voly tradičním oj…, pak se je snažil zastavit povelem prr… a poté, co se mu rozprchli, si jen povzdechl, že už nemá nic. Složením těchto slov vznikly oj-pr-nice. Ve středověku sídlili zdejší páni na tvrzi, která ovšem po připojení vesničky k hradu Buben ztratila na významu. V 18. století vyrostl barokní kostel sv. Vojtěcha, k jehož ozdobám patří varhany z dílny Adama Gartnera. Zastavíme se i u Farského kříže a připomeneme si legendu s ním spojenou. A taky časy druhé světové války, kdy u Vejprnic přišla o život řada vlastenců.
Vejprnice
Od Železné Rudy k Lipnu
Výlet bílou stopou si dopřejeme na Šumavě. Tentokrát se na toulky vydáme šumavskou magistrálou, která nám umožní projet krajem od Železné Rudy až k Lipnu. Milovníky výprav na běžkách jistě potěší fakt, že na její bezmála půldruhou stovku kilometrů navazují další okruhy a trasy, takže si tu rozhodně přijdou na své. Cestou si zároveň připomeneme kupříkladu sklářskou tradici oblasti. Vyrazíme z Gerlovy Huti, kde taky až do 19. století jedna huť stávala. Dozvíme se rovněž, kde a díky komu vyrostla takzvaná Matušova chata a kudy kdysi vedla stezka nazývaná Výšina. Putovalo se po ní z Bavorska do Klatov. Projedeme dokonce i místy, kde fungoval Vojenský újezd Dobrá Voda.
