Reportáže v regionech
Zámek Nebílovy
Zámek v Nebílovech určitě nepatří k našim nejznámějším památkám. Přesto u nás nemá obdoby. Jde totiž o vídeňský městský palác vystavěný na českém venkově. V 18. století si tehdy takřka pustou obec a tamní zchátralý barokní zámeček vybral maršál Adam Jindřich ze Steinau. Usadil se na něm a pustil se do radikální přestavby. Jejího dokončení se ale nedožil. Další majitelkou se stala Antonie Černínová z Chudenic, která v započatém díle pokračovala. Jenže se objevily problémy se statikou objektu, a tak si ho ani ona moc neužila. Život mu vrátil až nejvyšší královský lovčí Vojtěch Černín. Jeho časy tu dodnes připomíná kupříkladu výzdoba jídelny nebo tanečního sálu. Řadu prostor ještě čeká rekonstrukce, ale čtyři místnosti už se dočkaly návratu zašlého lesku, takže je tu rozhodně co obdivovat.
Zámek Nebílovy
Rabštejn nad Střelou
Rabštejn nad Střelou se pyšní titulem nejmenšího historického městečka u nás. Má jen dvacítku stálých obyvatel a dnes je jednou z částí sousedního Manětína. Přesto si naši návštěvu zaslouží. Připomeneme si jeho dlouhou historii a taky několik zajímavých památek. Ke zvláštnostem patří dvojhradí. Na jedné straně královský hrad reprezentovaný jednou věží a na druhé údajné bývalé sídlo rabštejnského purkrabího. Minout nemůžeme ani most, který je druhým nejstarším u nás, hned po tom, jenž zdobí jihočeský Písek. Prošel po něm prý dokonce Jan Hus při své cestě na kostnický koncil. Dozvíme se taky, jak to bylo se vzpourou místních pánů proti Karlovi IV. a zavedeme vás do informačního centra, které sídlí v prostorách někdejší četnické stanice.
Rabštejn nad Střelou
Stříbro
Západočeské město Stříbro máme všichni spojené především s dobýváním přírodního bohatství ukrytého pod zemí. Ryzího kovu, po němž dostalo jméno, tu zas tolik nebylo, ale těžily se další rudy. Po staletí. Až před čtyřmi desítkami let se kola na těžních věžích točit přestala. Nicméně místním patriotům bylo líto, že by se snad na slavnou tradici mělo zapomenout, a tak parta speleologů a bývalých havířů vybudovala skanzen s venkovní expozicí. Společně se přeneseme do časů minulých, zjistíme, co všechno práce havířů obnášela, jak moc náročná byla a projdeme si místa, kam se nořili. Nemůžeme si nepřipomenout Královskou dědičnou štolu Prokop, kterou členové spolku rekonstruovali dlouhých deset let. A na závěr se svezeme důlním vláčkem.
Stříbro
Okolí Prášil
Milovníky toulek po horách potěšíme výletem na Šumavu. Čeká nás trochu delší štreka, a tak nasedneme na bicykl, abychom ji lépe zvládli. A tentokrát pro jistotu rovnou na elektrokolo. To nám usnadní zdolávání i těch největších kopců. Zavítáme do míst, kde dřív vládl čilý ruch. Jen tabulky s názvy dnes připomínají zaniklé obce, osady i samoty. Těch po skončení druhé světové války na Šumavě osiřela víc než stovka. My si připomeneme například Stodůlky. Vzpomínkou na ně je jen několik pamětních křížů, přitom kdysi je tvořilo několik stovek domů a obyvatel měly přes dva tisíce. Dlouhou historii měl i královácký dvorec Velký Babylon, který od 17. století až do odsunu obýval rod Haasů. Do propadliště dějin dvorec definitivně zmizel na konci minulého věku. Těšit se ovšem můžeme i na takřka panenskou přírodu a krásné výhledy.
Okolí Prášil
Zámek Tachov
V Tachově můžou návštěvníci z řad milovníků památek znovu procházet komnatami a sály zámku. Dozvědí se tu spoustu zajímavostí o historii města, které bylo ve středověku jedním z nejmenších královských u nás. Ke slávě mu pomohla hlavně takzvaná Zlatá cesta, vedoucí z Prahy do Norimberka. Několikrát po ní putoval i Karel IV. Majitelem panského sídla byl svého času taky polní maršál Alfréd I. Windischgrätz, který pro změnu proslul zejména svou účastí na potlačení pražských nepokojů v roce 1848. Za odměnu, kterou dostal za tuhle službu císaři, nechal vybudovat unikátní jízdárnu v nedalekých Světcích. Je největší u nás a druhá nejrozsáhlejší ve střední Evropě. Společně se k ní vypravíme a dozvíme se, že v její blízkosti měl vyrůst romantický zámek.
