Reportáže v regionech
Klášter Kladruby
Benediktinský klášter v Kladrubech založil už kníže Vladislav I. Jednak chtěl šířit křesťanství na západě Čech a taky potřeboval mít kde nocovat cestou do Norimberku. Později byl areál spjat s Janem Nepomuckým a úzce souvisel s jeho mučednickou smrtí. Světec se totiž podílel na potvrzení kladrubského opata, které zhatilo plány Václava IV. na oslabení vlivu církve v kraji. Za to, že krále rozhněval, Jan zaplatil svým životem. Prostory dnes už mniši neobývají, ale můžeme si v nich připomenout umění velkých mistrů stavitelů, protože na proměně areálu v duchu baroka se podílely takové osobnosti jako Jan Blažej Santini nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Najdeme tu i sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Klášter Kladruby
Hostouň
Hostouň na samém západě Čech kdysi proslavil vojenský hřebčín. Na počátku světové války sem byl přestěhován z Haliče a byli v něm chováni koně pro využití v armádě. Na loukách tu proto často byli v sedlech bujných ořů vídání dragouni. Tradice pokračovala i za první republiky. Právě odsud pocházel dokonce oblíbený kůň prezidenta Masaryka. Nejvýznamnějším obdobím ale byla druhá světová válka. Tehdy sem Adolf Hitler nechal přivézt svůj válečný lup – 650 koní z celé Evropy včetně stáda vídeňských lipicánů. Když se začala blížit fronta, ošetřovatelé se o ně začali bát a rozhodli se je odtud odvést. A to byl začátek akce Kovboj. Zjistíme, kdo byl jejím iniciátorem, jak proběhla i to, co se v hřebčíně děje dnes.
Hostouň
Rabštejn nad Střelou
Na západě Čech vás zavedeme ke dvěma místům, která se pyšní našimi nej. Jezero, které vzniklo u Mladotic, je nejmladším u nás. Jako jediné navíc vzniklo následkem sesuvu. Došlo k němu po silných přívalových deštích na místním potoce v květnu roku 1872. Zastavíme se taky v obci, podle níž tenhle výtvor přírody dostal jméno – v Mladoticích. Místní kaple byla patrně první stavbou Jména Panny Marie v zemích českých. Je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho, který na ní měl předvést svůj um, aby mu mohlo být svěřeno třeba vybudování Plaského kláštera. Pak se vydáme do městečka, které je nejmenším historickým nejen u nás, ale zřejmě i na světě, do Rabštejna nad Střelou. Tamní kamenný most je prý dokonce starší než pražský Karlův.
Rabštejn nad Střelou
Konstantinovy Lázně
Konstantinovy Lázně vyhledávají hlavně lidi s nemocným srdcem. Ale úlevu tu najdou nejen oni. Pramen, který dostal jméno podle významného českého kardiologa Bohumila Prusíka, má totiž nejvyšší obsah oxidu uhličitého u nás. Ten působí na povrch těla, rozšiřuje cévy, tím se snižuje krevní tlak a pro život nepostradatelné pumpě se tak odlehčuje. Dochází ale zároveň k lepšímu okysličení tkání a líp se hojí i veškeré defekty na kůži a pooperační jizvy. Při procházce obcí, která se ovšem pyšní náměstím, narazíme na neobvyklou sochu, ale zastavit se můžeme i v minimuzeu hasičské techniky. A milovníky starých časů potěší i bezdružická lokálka, která sem vozívala hosty už v časech slavného monarchy Františka Josefa.
Konstantinovy Lázně
Kašperské Hory
V dílně Miroslava Kůse v Kašperských Horách to voní dřevem a taky tak trochu starými časy. Vyučený truhlář se totiž už před lety vrhl na restaurování starého nábytku a dalších pokladů po předcích. Dokonce i do výroby replik. Tak věrných, že je od originálu na první pohled často nerozeznají ani zkušení odborníci. Dozvíme se, jaké skvosty rukama mistra tohohle řemesla prošly a co všechno je potřeba udělat, aby se jim vrátil zašlý lesk. Tak třeba v betlému Prokopa Macka z roku 1859 chyběla svatá rodina. A vytvořit novou, která by se hodila ke zbytku díla, znamenalo mimo jiné dobře poznat styl práce jeho autora. V místním muzeu si pak prohlédneme kašperskohorskou gotickou archu. Je to skříňový oltář, tedy přesněji řečeno, replika k nerozeznání od toho původního. Samozřejmě z dílny Miroslava Kůse.
