Reportáže v regionech
Bezdružice
S Bezdružicemi v západních Čechách je pro většinu z nás neodmyslitelně spojen rod slavného českého, všestranně nadaného humanisty, jednoho ze sedmadvaceti pánů popravených na Staroměstském náměstí. Řeč je pochopitelně o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, přestože on sám tady nikdy nežil. Za pozornost ale městečko i jeho okolí rozhodně stojí. Jednou z dominant je zámek postavený na místě středověkého hradu. Náměstí v centru městečka nese jméno už zmíněného pána, jehož rodu patřilo nejen panství zdejší, ale i přilehlé polžické. Projdeme se po naučné stezce Krasíkov – Ovčí vrch. Turistům připomíná třeba selskou vzpouru, při níž se bezdružičtí poddaní na jaře roku 1680 uchýlili právě na Ovčí vrch. Prozradíme vám samozřejmě, jak to s nimi dopadlo.
Bezdružice
Luková
Luková na Manětínsku leží pod svahy čedičové Chlumské hory, která za svůj vznik vděčí dávné sopečné činnosti. Příkrá cesta na její vrchol mnohé odradí, a proto zatím jen skuteční fajnšmekři vědí, co je na něm čeká. My vás přesvědčíme o tom, že krásný výhled za trochu námahy a potu rozhodně stojí. Celková rozloha Chlumské hory je 474 hektarů, z čehož necelé tři a půl hektaru spadá do přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1947. Jenže krásná krajina není jediným lákadlem Lukové. Milovníky tajemna sem láká místní kostel sv. Jiří, který pochází z roku 1352. Po druhé světové válce němečtí obyvatelé museli odejít a obec osiřela. Svatostánek chátral. Nedávno se ale proměnil v kostel duchů. Sochy v něm umístěné představují duchy bývalých obyvatel, jak německých, tak českých. A díky nim se místo stalo doslova turistickou atrakcí.
Luková
Trať Klatovy – Železná Ruda
Příznivce železnice potěšíme výletem po trati z Klatov do Železné Rudy, která letos slaví kulaté narozeniny. Stavěla v časech, kdy hodně horalů na Šumavě živily sklářství a dřevorubectví. Z hutí před tím dopravovali své výrobky k zákazníkům na povozech, tolik žádané dřevo putovalo z kopců do podhůří hlavně po vodních tocích, a to s velkými ztrátami. Proto byly vlaky vítaným pomocníkem. Ale vybudovat v těchto končinách dráhu nebylo jen tak. Všechny náspy a mostky vznikaly bez mechanizace, za pomoci primitivních nástrojů. Tunely se musely vystřílet a vylámat na krátkém úseku hned tři. Prohlédneme si několik nádraží, především to, které vyrostlo v nejzazším koutě naší země. V Alžbětíně najdeme unikátní 135 metrů dlouho staniční budovu, jejímž středem prochází státní hranice.
Trať Klatovy – Železná Ruda
Sběratelé krojů
V plzeňských ulicích můžete klidně narazit na dvojici oblečenou do kousků, z nichž mnohé pamatují časy rakousko-uherského mocnářství. Manželé Pickovi se do oděvů časů dávno minulých doslova zamilovali a díky sběratelské vášni pana Pavla a šikovným rukám paní Libuše se tyhle poklady dochovaly do současnosti. Paní domu měla ráda lidové kroje od mala. A časem je začala sbírat a renovovat. Její chloubou jsou piešťanské nebo chodské. Ale jako správná patriotka se zaměřuje hlavně na ty plzeňské. Jsou pro ně typické balonové rukávy na košilích, fěrtoch, sukně a taky spodničky, kterých se nosilo až pětadvacet. Přesněji od pěti do pětadvaceti. Když šla hospodyně do chléva, brala si jenom čtyři. A dozvíme se i to jak se podle kroje poznala vdaná žena od svobodné.
Sběratelé krojů
Vítání jarního zpěvu ptactva
Už jste slyšeli o Vítání jarního zpěvu ptactva? S myšlenkou uvítat opeřence, kteří se na jaře vrátili ze zimovišť v teplých krajích na svá hnízdiště, přišli ornitologové z Birminghamu v roce 1983. A jejich jarní vycházky spojené s pozorováním ptáčků začali rychle kopírovat kolegové po celé Evropě. Pozadu nezůstali ani ti naši. My se vydáme na jednu takovou akci do Dobřan. Tamní mokřad s rákosím a stojatou vodou je domovem spousty malých pěvců. A proto se taky stal tradičním cílem jarní akce. Odborníci ji spojili s kroužkováním a nás bude zajímat, k čemu všemu můžou být kroužky využity. A samozřejmě budeme hlavně sledovat dění kolem nás a naslouchat. Mimochodem víte, že třeba strnadi mají dokonce své nářečí? Zjistíme, jak to s ním je.
