Reportáže v regionech
Procházka podél Berounky
I když není právě doba pro vodní radovánky, vypravíme se k řece. Dopřejeme si procházku podél toku Berounky. Stará řeka, jak ji přezdívají trempové, vzniká v západočeské metropoli soutokem Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže. Od kostelíku svatého Jiří v Plzni Doubravce je její romantické údolí chráněno coby přírodní park Horní Berounka. V něm jsou dodnes patrné stopy časů, kdy se ještě na březích usilovně pracovalo. Najdeme tu kupříkladu zbytky Telínského mlýna. Budovu koupil v polovině 19. století František Adalbert Svátek, významný plzeňský obchodník a podnikatel a přistavěl k ní ještě další, kterou používal jako hamr. Vydáme se pak ještě do několika okolních obcí. Dozvíme se, kdy a proč vyrostla v Richardově kaplička a zastavíme se taky u barokního zámku v Bušovicích.
Procházka podél Berounky
Loutky
Plzeňsko patří k vyhlášeným loutkářským oblastem. V tomto směru ho proslavili především Josef Skupa a Jiří Trnka. Jejich nástupkyní bychom mohli nazvat Milenu Jelínkovou ze Stupna u Břas. Vyřezávání pimprlat ji bavilo už jako malou holku. A věnuje se mu dodnes. Dřevěné herce nejen vytváří, ale hraje s nimi taky různá představení pro nejmenší. Dokonce je sama píše. A pustila se taky do výroby panenek z lipových špalíčků. Jak takové malé slečny z voňavého materiálu vznikají, to budeme sledovat v její dílně. Dozvíme se třeba, jak zajistí, aby měly ohebné ručičky a nožičky, aby jejich oči vypadaly jako skleněné a taky to, co jim obléká a obouvá.
Loutky
Vatětice
Vatětice jsou nepříliš známou šumavskou vesničkou. Ještě v první polovině minulého století tu žili převážně němečtí obyvatelé, takže po skončení druhé světové války stavení osiřela a začala chátrat. Zdejší zámeček dokonce definitivně zmizel z povrchu zemského. Kdo ví, jak by tahle místa dopadla, kdyby se do nich doslova nezamiloval Jakub Vinčálek z Prahy. Nejdřív se ujal ruiny velkostatku s lihovarem i pivovarem. A pak s kamarádem objevili zbytky staré kaple. Nedalo jim to, dohledali historické fotografie a podle nich se pustili do obnovy svatostánku. Jak se jim dílo podařilo? To vám samozřejmě ukážeme. A pak se společně vydáme ještě o kousek dál, ke kostelíku svatého Mořice, kterému ovšem nejen místní neřeknou jinak než Mouřenec.
Vatětice
Žďár
Ať už jedete z Prahy do Plzně po silnici nebo vlakem, bezpochyby vám u Rokycan padne do oka kopec Žďár. Okolí převyšuje o téměř 200 metrů, vystupuje ze severozápadního okraje Brd. Pokud se na něj vypravíte, čekají vás okouzlující výhledy do krajiny a návštěva dávného, zatím dost utajeného hradiště. A říká se, že na vrcholu je místo, kde údajně velice silně vyzařuje zemská energie. Skály v jeho úbočí bývají častým cílem horolezců. Pěšáky zase čím dál víc lákají lesy prošpikované upravenými cestami. Jednou z oblíbených zastávek na nich je arboretum, které má bránu dokořán nepřetržitě. Cestou zpátky do civilizace se zastavíme u čtyř nově vybudovaných jezírek. A zjistíme, že nejsou jen ozdobou, ale chodí k nim pít zvěř z okolí.
Žďár
Svíčky z včelího vosku
Dnes si nejen o Vánocích zapalujeme svíčky různě barevné, rozličných vůní. Naši předci si museli vystačit s jednoduchými tvary a svíčky pro ně víc než dekorací byly zdrojem světla. Jenže ty z včelího vosku mají podle mnohých taky magickou moc. Ionizují vzduch, pohlcují pachy i cigaretový kouř a taky blahodárně působí na naše smysly. Navíc nečadí a krásně voní. Produkt pilných tvorečků na ně používali už staří Egypťané, a byť to byl materiál docela drahý, donedávna byl považovaný za nejlepší. A spousta z nás na něj nedá dopustit dodnes. Oblíbili si ho i manželé Philippovi ze severního Plzeňska, kteří včely chovají a jejich produkty pak zpracovávají. Zavedeme vás do jejich dílny, kde zjistíme, co všechno je potřeba udělat, abychom si mohli svůj domov provonět a užít si příjemného mihotavého plamínku.
