Reportáže v regionech
Loučim
Na úplném jihozápadě naší země se zatouláme do Loučimi. Loni slavila své šestisté šedesáté narozeniny. Zhruba před stejně dlouhou dobou se začala psát i historie místního kostela. Nenecháme si samozřejmě ujít jeho prohlídku. V dobách neklidných poskytoval svatostánek útočiště lidem z okolí. V případech ohrožení se hodila i jedna zajímavá vychytávka. Otvor v sakristii, který sloužil coby jakýsi středověký trezor. Po staletí do Loučimi mířila procesí poutníků, kteří prosili o přízeň dřevěnou sošku, takzvanou Loučimskou madonu. Věřící sem jezdí dodnes, ale originál sošky od husitských válek opatrují naši bavorští sousedé. Zeptáme se, jak se k nim dostala, co má společného s názvem vesničky Neukirchen beim Heiligen Blut a proč a kdy si loučimští nechali vyrobit její repliku.
Loučim
Rozhledna sv. Markéta
Takřka u naší západní hranice vystoupáme na rozhlednu nad Dlažovem. Dohlédneme z ní i na tisícimetrový vrchol Hohen Bogen, který se ovšem tyčí už na bavorské straně. Jeho zasněžované svahy dnes vyhledávají i lyžaři od nás. Sjezdovky na něm měří šest kilometrů a všechny jsou osvětlené. Delší osvětlené sjezdovky prý milovníci lyžování jinde ve střední Evropě nenajdou. Nedaleko od nich stojí bývalé radarové věže. Od roku 1961 v nich fungovala odposlouchávací stanice Severoatlantického paktu a německé Luftwaffe. Zjistíme samozřejmě, jak moc vzdálené území odsud dokázali monitorovat a kolik tu pracovalo lidí. Pod dvojicí věží se pak nachází rozlehlý podzemní kryt, ve kterém by mělo v dohledné době vzniknout muzeum studené války.
Rozhledna sv. Markéta
Jelení obůrka u Srní
Na Šumavě nás tentokrát čeká neobvyklé divadlo. Jeho hlavními hrdiny budou obyvatelé přezimovací obůrky Beranky u Srní. Stejně jako další podobné vyrostla v národním parku na počátku našeho tisíciletí. Dnes v ní měsíce, v nichž by ve volné přírodě byla nouze o potravu, tráví na dvě stovky jelenů a laní. Časem tu přibyl pozorovací srub, odkud můžou návštěvníci sledovat zvířata pěkně zblízka. Stávají se tak občas i svědky potyček vedoucích laní jednotlivých tlup o to, která má navrch. Lesáci nám navíc prozradí, jak se sem zvířata dostávají, kolik sena pro ně musejí denně přichystat a jak poznají, že si někteří jeleni zvykli rok co rok se do tohohle azylu vracet. A samozřejmě si budeme užívat podívané, která se nám v přírodě těžko naskytne.
Jelení obůrka u Srní
Katedrála sv. Bartoloměje
K dominantám západočeské metropole patří gotická katedrála svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Většina návštěvníků Plzně si nenechá ujít výhled z její věže, která je nejvyšší kostelní v České republice. Místní zase téměř nikdy neopominou alespoň letmo pohladit andělíčka na mříži, o kterém se traduje, že přináší štěstí a plní i ta nejtajnější přání. Za svou kouzelnou moc prý vděčí místnímu katovi. Prozradíme vám podrobnosti a prozkoumáme taky další záhadu. Ručičky, které se nedávno objevily kousek od malého posla z nebes. Využijeme taky jednu z posledních příležitostí nakouknout pod klenbu svatostánku před jeho rekonstrukcí, která odstartuje na jaře a bude trvat tři roky.
Katedrála sv. Bartoloměje
Procházka podél Berounky
I když není právě doba pro vodní radovánky, vypravíme se k řece. Dopřejeme si procházku podél toku Berounky. Stará řeka, jak ji přezdívají trempové, vzniká v západočeské metropoli soutokem Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže. Od kostelíku svatého Jiří v Plzni Doubravce je její romantické údolí chráněno coby přírodní park Horní Berounka. V něm jsou dodnes patrné stopy časů, kdy se ještě na březích usilovně pracovalo. Najdeme tu kupříkladu zbytky Telínského mlýna. Budovu koupil v polovině 19. století František Adalbert Svátek, významný plzeňský obchodník a podnikatel a přistavěl k ní ještě další, kterou používal jako hamr. Vydáme se pak ještě do několika okolních obcí. Dozvíme se, kdy a proč vyrostla v Richardově kaplička a zastavíme se taky u barokního zámku v Bušovicích.
