Reportáže v regionech
Hrádek u Sušice
Hrádek u Sušice najdeme v Pošumaví pod vrchem Svatobor. Jeho dominantou je zámeček, který si prohlédneme. Původní středověké sídlo nahradilo v 16. století moderní vybudované v duchu renesance. Jak šla léta, dostavovalo se, přistavovalo a upravovalo, až vznikla vlastně taková učebnice architektury v praxi. Jednotlivé architektonické slohy jsou tu na sebe velmi citlivě navázaný, takže dohromady tvoří sourodý celek. V areálu stojí za návštěvu kaple svaté Valburgy. Kromě bohoslužeb se v těchto prostorách konají i koncerty nebo výstavy. Od parku pak vede jedna ze čtyř vycházkových tras na úbočí Svatoboru. Těšit se můžete taky na pramen, kterému lidi připisovali doslova zázračnou moc. Zavítáme rovněž k tvrzi v Kašovicích, kde se zrodil příběh o princezně se zlatou hvězdou na čele.
Hrádek u Sušice
Panna Marie Klatovská
Do Klatov se vypravíme nikoliv kvůli mumiím v místních katakombách, ale za tajemným obrazem Panny Marie Klatovské. Má prý na svědomí celou řadu zázraků, třeba uzdravení nemocných, který u něj prosili o pomoc. Vydáme se do kostela, který zdobí a zjistíme, proč se říkalo, že potí krev. Zeptáme se taky, jak a kdy se sem dostal a co vedlo k tomu, že ho zázračným uznali i představitelé církve. Zároveň si prohlédneme další výzdobu svatostánku a zajdeme i do krypty pod ním. Nezapomeneme ani na významné klatovské rodáky. Jedním z nich byl třeba Václav Matěj Kramerius. Město ale ve světě proslavili i Jaroslav Vrchlický nebo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. A vydáme se taky na Klatovskou hůrku, jejíž vrchol zdobí rozhledna. Z ní se pokocháme krásami okolní krajiny.
Panna Marie Klatovská
Kolinec
Kolinec na západě Čech rozhodně nepatří k nejznámějším městečkům u nás. A přitom se tu v lomech těží žula tak kvalitní, že obklady z ní zdobí budovu Vídeňské státní opery, stanice pražského metra, a dokonce i sídlo Evropského parlamentu. Na své si přijdou taky turisté. Hlavně díky romantickým úpravám krajiny, o které se v 19. století zasloužili majitelé panství Taaffové. Park kolem zámečku patříval k jejich chloubám. Tvůrci jeho současné podoby se snažili přiblížit té původní. Kmen jedné staré lípy použili řezbáři třeba na mohutného medvěda a nad studánkou Filipinkou bdí její dřevěná jmenovkyně. Ke studánce se váže taky jedna zajímavá pověst. Prozradíme vám ji.
Kolinec
Restaurátor
Jiří Špinka je známý především jako restaurátor. Jeho tvorba je ale mnohem pestřejší, zahrnuje pamětní medaile, figuríny pro hrady a zámky, nebo třeba loutky. Z Jiřího dílny pocházejí taky reliéfy na nedávno zavěšených zvonech jménem Hroznata a Bartoloměj ve věži plzeňské katedrály. Za svůj skutečný majstrštyk však považuje takzvané kinetické dřevořezby. Jsou to naprosto unikátní reliéfy, jimiž pohybují jednoduché celodřevěné soustavy fungující na principu hodinového stroje. Bude nás zajímat, jak vznikají.
Restaurátor
Synagoga v Plzni
Prohlídku plzeňské Velké synagogy si většina návštěvníků západočeské metropole nenechá ujít. Je největší stavbou svého druhu u nás. Její věže dlouho nesly šrámy z konce války, kdy je Němci využili jako pozorovatelny. Když vjeli v květnu 1945 do Plzně američtí vojáci, ti němečtí z věží zahájili palbu. Američani ji samozřejmě opětovali a až takřka do konce minulého století byly střely na fasádě vidět. Při opravě se na budovu taky vrátily Davidovy hvězdy. Málokdo ovšem ví, že jen kousek od Velké synagogy je k vidění další bývalá židovská modlitebna. I ta je veřejnosti přístupná. A tak si ji společně pohlédneme a připomeneme si i její příběh
