Reportáže v regionech
Sklář
Jiří Kozel vystudoval sklářskou školu v Chlumu u Třeboně. Jenže v devadesátých letech se na jihu Čech zavírala jedna huť za druhou. V té době i on přišel o práci. Pak zahlédl v novinách inzerát, že Norové hledají mistry skláře. Neváhal a na severu Evropy strávil 13 let. Jeho výrobky dělaly radost i tamnímu monarchovi. Pak se vrátil zpátky domů s cílem založit vlastní, alespoň malou, huť a zkusit tím přispět k obnově tradičního řemesla u nás. Vypravíme se za ním do šumavských Řetenic, kde má pro zvědavé návštěvníky ve svém království dveře dokořán. Rádi tam všem zájemcům předvedou, jak se rodí různé pohárky i větší kousky. Ti odvážnější si pod vedením mistrů dokonce můžou vyzkoušet svůj um a vyfouknout si suvenýr.
Sklář
Dobrá Voda u Hartmanic
Nenápadná osada Dobrá Voda u Hartmanic na Šumavě, kde dnes žije dvacítka obyvatel, byla asi nejstarším sídlem na obchodní stezce mezi bavorským Pasovem a českými významnými městy. Stojí tu kostel, který je jako jediný na světě zasvěcen svatému Vintířovi. Za minulého režimu se Dobrá Voda ocitla na území stejnojmenného vojenského prostoru a vstup sem byl běžným smrtelníkům zakázán. Jen kousek odtud na usedlosti Pustina zase žil legendární šumavský lékař Zdeněk Kostrouch, který vyjížděl na koni za svými pacienty. Pozoruhodných zajímavostí tu ale najdeme ještě víc. Společně se taky obcí projdeme a zjistíme i to, jak přišla ke svému názvu.
Dobrá Voda u Hartmanic
Běšiny
Vrch Bartoloměj nad obcí Běšiny na Klatovsku nepatří k žádným obrům. Dosahuje pouze do výšky 700 metrů nad mořem. Jméno dostal podle gotického kostela, který na něm vyrostl už někdy na konci 14. století. Jeho patronem je totiž svatý Bartoloměj, jeden ze 12 Ježíšových učedníků. Prohlédneme si zbytky svatostánku, který vyrostl za panování Karla IV. A sloužit přestal po reformách Josefa II. Vybavení z něj bylo přesunuto do nového farního kostela přímo v obci. Někteří z návštěvníků tvrdí, že místo vyzařuje pozitivní energii a vždy si tam spolehlivě dobijí baterky. Vydáme se i do zajímavé lokality o kus dál. Na vrch zvaný Boudovka. Ten sloužil za minulého režimu armádě, což dodnes připomíná třeba betonová cesta. Dnes tu můžeme obdivovat zdejší přírodu.
Běšiny
Keltský skanzen
Do dávných časů, kdy naše území obývali Keltové, se přeneseme v Jivjanech nedaleko Horšovského Týna. Už několik let tam parta lidí, které tohle období dějin země zajímá, buduje unikátní skanzen. Prohlédnout si v něm můžeme stavby, v nichž tehdy lidé žili, dozvíme se, jak a z čeho je budovali. Nahlédneme ale i do jejich běžného života. Tušíte, co všechno dovedli? Čím se živili? Archeologické nálezy dokazují, že byli velmi zdatnými řemeslníky. Vyráběli si zbraně, nářadí, ale taky ozdoby a šperky. Některé kousky nám ve skanzenu ukáží. Samozřejmě ovšem museli myslet rovněž na obranu svých domovů a nejbližších. A tak se zeptáme i na to, s kým museli o svůj klid svádět bitvy, jak jejich boje vypadaly a jak ně byli vybaveni.
Keltský skanzen
Sklářská expozice
Do časů, kdy šumavské sklárny dobývaly svět, se přeneseme v Sušici. Jan Gábor, který dlouhá léta pracoval v annínské huti, tam vybudoval unikátní expozici. Můžete si v ní prohlédnout skvosty vytvořené dávnými mistry. Máte ale taky příležitost sledovat výrobu skla na peci, další zušlechťování v brusírně, kuličské stroje, rytecký stroj, hranařské stroje, pískování skla, zlacení, malování, puntkování diamantem a jiné podobné techniky, které se používaly po staletí. Zdejší mistry inspirovaly například slavné páteříky. Skleněné korálky, které šumavské hutě produkovaly v nejrůznějších barvách ve velkém. Navlékaly se na střívko a dělaly se z nich růžence k modlení. Dnes se vyrábějí podobným způsobem, ale především pro potěšení.
