Reportáže v regionech
Planá
Hornická tradice v Plané sahá až do dob předhusitských. Dokládají to záznamy v městských kronikách. Největšího rozmachu těžba dosáhla v 17. století. Z té doby se zachovala i v okolí řada šachet a štol, v nichž se dobývaly zejména měď, olovo a stříbro. Ve 20. století pak dokonce i uran. V jedné z historických štol bylo otevřeno hornické muzeum. Dozvíme se v něm spoustu zajímavostí o zdejším přírodním bohatství ukrytém pod zemí, ale i o časech, kdy se v Plané razily šlikovské tolary.
Planá
Zlatá stezka
Soustava historických stezek, která ve středověku spojovala Čechy s Podunajím, dostala v 16. století název Zlatá stezka – Goldene Steig. Horkou novinkou letošní sezony na jihozápadě Čech, od Chodové Plané přes Český les, Šumavu až po České Budějovice, je síť 631 kilometrů značených cest s logem ve tvaru S, které představuje klikatou stezku. I ony nesou jméno Zlatá stezka, ale na rozdíl od původních, obchodních, jde tentokrát o systém pěších dálkových tras, které mnohde vedou místy ke škodě výletníků zatím opomíjenými. Jedním z nich je Javorná. Dozvíme se, proč se jedné z jejích částí začalo říkat Svinná, zastavíme se u staré vápenné pece a pak si zavzpomínáme na dobu, kdy v kraji režisér Václav Vorlíček natáčel legendární Tři oříšky pro Popelku.
Zlatá stezka
Zlatá stezka Vogelsang
O Zlaté stezce slyšel nejspíš každý z nás. Tohle jméno nesl systém středověkých obchodních cest, které vedly napříč Šumavou. Soumaři po nich do Čech přiváželi především sůl, plátno, jemná sukna, vína a koření a od nás zase vyváželi obilí, slad, med, máslo, vejce, ryby, později také skleněné korálky k růžencům. Každý soumar nesl náklad o váze 150 až 180 kilogramů a denně urazil 25 až 30 kilometrů, což byl v kopcovitém terénu rozhodně úctyhodný výkon. Snadno se o tom přesvědčíme, když si teď ve stopách kupeckých karavan projdeme část stezky u Kašperských Hor. Podle této legendární cesty dostala název rozsáhlá nově vyznačená síť pěších dálkových tras, které jsou jedním z lákadel regionu. I po nich se letos v létě budeme toulat.
Zlatá stezka Vogelsgang
Hrad Švihov
Pokud si myslíte, že tak známý hrad, jakým je Švihov na Klatovsku, už nemůže ničím překvapit, pak jste na omylu. Známou památku nechal zbudovat královský sudí Půta Švihovský. Jeho synové si pak na dostavbu opevnění pozvali slavného architekta Benedikta Rieda z Pístova. Na letošní sezonu tu pro návštěvníky, kteří se rádi kochají pohledy do dáli, přichystali skutečnou lahůdku. Po letech oprav byla zpřístupněna vstupní hradní věž, která se proměnila v rozhlednu. Výstup vzhůru na jednotlivých patrech zpestřuje expozice věnovaná tomu, jak se tady před půl tisíciletím stavělo. A zavzpomínat si tu můžete i na časy před 46 lety, kdy v prostorách hradu natáčel režisér Václav Vorlíček svoji nejslavnější pohádku.
Hrad Švihov
Obří hrad
První zprávu o Obřím hradu v jihozápadních Čechách u Kašperských Hor zveřejnil historik August Sedláček už v roce 1908 a od té doby se archeologové celkem čtyřikrát pokusili najít nějaké hmotné vzpomínky na obyvatele hradiště. Výzkumy však nepřinesly téměř žádné objevy, navzdory tomu, že tu bylo vykopáno celkem 98 sond. Odborníci se shodují na jediném, hradiště vybudovali s největší pravděpodobností Keltové. Našli 13 keltských mincí, které potvrzují přítomnost našich slavných předchůdců v těchto místech. Kamenné ohrazení je v 1000 metrech nad mořem nejvýše položenou pravěkou stavbou na území České republiky. Po staletí si lidé z okolí nedovedli původ mohutných kamenných valů vysvětlit. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů.
