Reportáže v regionech
Včelařský areál
Včelařský areál Mája u Kožlan nabízí především v sezóně od jara do podzimu všem zájemcům nahlédnutí do kouzelného světa včel a dalších důležitých opylovatelů. Jeho zakladatelé se rozhodli pustit do boje se skutečností, že lidské zásahy do přírody včelám, motýlům, čmelákům a dalším druhům hmyzu nepřejí a vytvořili jim bezpečný domov. Návštěvníci se v areálu dozvědí mimo jiné to, jak to ve společenství včel funguje, která období v roce jsou pro ně nejdůležitější, ale taky něco o dalších velkých plánech všech nadšenců, kteří pro ně vhodné prostředí budují.
Včelařský areál
Zlatá cesta
Česko-německé příhraničí patří i po téměř třech desítkách let od chvíle, kdy se znovu otevřelo turistům, k trochu opomíjeným oblastem. Přesvědčíme vás, že neprávem. Vydáme se po Zlaté cestě, která spojuje naší novodobou Zlatou stezku a její bavorskou obdobu Goldsteig a nakoukneme i k našim západním sousedům. Cestou nás čeká hned několik architektonických skvostů. Naše putování začneme u unikátní jízdárny ve Světcích u Tachova, kterou nechal vybudovat polní maršál Alfréd I. Windischgrätz. A pak si v Barnau prohlédneme největší středověký archeologický skanzen v Německu.
Zlatá cesta
Centrum Caolinum
U obce Nevřeň kousek od Plzně na konci 19. století horníci dobývali v hlubinném dole kaolin. Pak se těžba tohohle „bílého zlata“ přesunula do nedalekých Ledců, kde byl otevřen lom povrchový. Staré štoly tak osiřely. Na víc než sto let. Místní obyvatelé si ale byli vědomi unikátnosti podzemního labyrintu a snažili se ho zpřístupnit veřejnosti. Letos se jim to konečně podařilo. Do chodeb vykutaných ještě za časů císaře pána sestoupíme i my. Bude nás zajímat, jak a z čeho se tu kaolin získával a jak se dostával na povrch. Připomeneme si ovšem i časy mnohem pozdější, kdy se důl proměnil v peklo. Natáčela se v něm totiž pohádka Čertí brko a nás bude zajímat, jaké stopy tu po sobě filmaři zanechali.
Centrum Caolinum
Zlatá stezka
Letošní horkou novinkou na jihozápadě Čech je síť 631 kilometrů pěších dálkových tras, která dostala jméno po legendární středověké obchodní cestě Zlatá stezka. Její tvůrci ji budovali po vzoru německé Zlaté stezky – Goldsteig. Ta u západních sousedů svými 660 kilometry představuje vůbec nejdelší pěší trasu, která se dokonce pyšní evropským certifikátem kvality Top Trails. Ke Goldsteig od naší Zlaté stezky míří hned několik propojovacích tras. My se necháme vést tou, která vychází z Domažlic. Připomeneme si některé chodské tradice a za hranicemi pak nahlédneme kupříkladu do dračí sluje, kde na nás číhá obrovský netvor.
Zlatá stezka
Poledník
Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Své jméno prý získala podle toho, že lidé v okolí vídali Slunce přímo nad jejím vrcholem přesně v poledne. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora. Připomeneme si nejen časy železné opony, ale i řádění orkánu Kyril v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si zdejší příroda poradila s jeho následky.
