Reportáže v regionech
Muzeum krojů v Žinkovicích
Zhruba dva kilometry od Žinkov leží dvůr Žinkovice. V roce 1899 při něm vyrostl mohutný lihovar, který až do poloviny minulého století vyráběl líh z brambor. Potom opuštěná budova desítky let chátrala, než se jí ujal člověk vpravdě renesanční – Jiří Tetzeli a s elánem, jaký mu můžeme jen závidět, se pustil do oprav s cílem vytvořit muzeum, které budoucím generacím ukáže, jak se kdysi v okolí žilo. V již zrekonstruovaném patře objektu otevřel pro návštěvníky první expozici s více než padesátkou krojů především z Plzeňska a Chodska. Kromě krojů najdete v muzeu i repliky oděvů, které se nosily za časů kněžny Auersperkové na nedalekém zámku na Zelené hoře.
Muzeum krojů v Žinkovicích
Chodský hrad
Při trase jedné z nejstarších a nejvýznamnějších obchodních stezek, která vedla z Prahy do Regensburgu, nechal v šedesátých letech 13. století založit Přemysl Otakar II. Domažlice. Důvod měl zcela praktický, potřeboval poblíž bavorských hranic vybírat clo, které by plnilo královskou pokladnu. Současně s městečkem nechal panovník vybudovat i hrad, který pak během staletí dvakrát zle poničil požár. Přesto stojí dodnes, je chráněnou kulturní památkou a má dveře dokořán i teď v zimě. Sídli v něm totiž Muzeum Chodska. Vydáme se na prohlídku a připomeneme si příběh celého areálu.
Chodský hrad
Chodský hrad
Při trase jedné z nejstarších a nejvýznamnějších obchodních stezek, která vedla z Prahy do Regensburgu, nechal v šedesátých letech 13. století založit Přemysl Otakar II. Domažlice. Důvod měl zcela praktický, potřeboval poblíž bavorských hranic vybírat clo, které by plnilo královskou pokladnu. Současně s městečkem nechal panovník vybudovat i hrad, který pak během staletí dvakrát zle poničil požár. Přesto stojí dodnes, je chráněnou kulturní památkou a má dveře dokořán i teď v zimě. Sídli v něm totiž Muzeum Chodska. Vydáme se na prohlídku a připomeneme si příběh celého areálu.
Chodský hrad
Bolevecké rybníky
V polovině 15. století začalo královské město Plzeň budovat soustavu 12 boleveckých rybníků. Tedy v době, kdy zakladatelé mnohem slavnějších rybníků jihočeských ještě své dílo ani nezapočali. A v době, kdy se narodil Jakub Krčín, už sepsal plzeňský rodák Jan Dubravius, pozdější olomoucký biskup, odbornou knihu O rybnících a rybách v nich žijících. Z ní rady, jak stavět hráze, přivádět a odvádět vodu do nádrží či jak se starat o násady čerpaly generace odborníků nejen doma, ale také za našimi hranicemi. Vydáme se k této staré soustavě a dozvíme se, jak se zdejší krajina za staletí proměnila. Projdeme se také arboretem Sofronka, jehož zakladatelem byl v roce 1956 otec dnešního správce Karel Kaňák
Bolevecké rybníky
Toulky Radnickem
Český svaz ochránců přírody letos slaví čtyřicátiny. Spolek má asi sedm tisíc členů a víc než tři sta základních organizací. Jedna z nich působí v Radnicích na Rokycansku. V okolní krajině vznikly jejich zásluhou tři naučné stezky. Na té, která vede donedávna ještě málo známým údolím Olešenského potoka, spojili její členové síly s příznivci geocachingu. Vybudovali na ní deset zastavení, kde připomínají největší chlouby údolí, které nazvali Mločím. Cestou do Radnic se zastavíme u sochy Ježíše Krista a setkáme se taky se skřítky. V Radnicích samotných pak ochránci pro mnohé překvapivě zachránili chátrající synagogu.
