Reportáže v regionech
NS Kozelské polesí
Pouhé čtyři kilometry od loveckého zámku Kozel na jižním Plzeňsku se nachází zřícenina hradu Lopata. Právě u ní začíná naučná stezka F. X. France, který na zmíněném zámku působil coby umělecký zahradník a později i jako amatérský archeolog. Trasa stezky prochází mimořádně dochovanými archeologickými lokalitami z časů pravěku i středověku, narazit ale cestou můžete i na příklady využívání krajiny v 19. století. Místní polesí je v tomto ohledu unikátem v rámci celé republiky, vytváří jakousi „konzervu“ památek, kterých je v lokalitě k vidění velké množství.
NS Kozelské polesí
Muzeum panenek
Při úklidu půdy před lety Jiřina Havlová objevila starou panenku, se kterou si hrávala už její babička. Opravila ji, vystavila doma a začala se kolem sebe rozhlížet po dalších pozapomenutých hračkách. V roce 2016 založila na sociálních sítích skupinu "Panenky sbírám pro radost", která už má dnes tři a půl tisíce členů. A za pomoci přátel z ní dala dohromady sbírku dvou a půl tisíce starých pokladů, které od konce loňských prázdnin vystavuje v nově otevřeném Muzeu panenek v Plzni. K vidění jsou v něm letité klenoty ze dřeva, celuloidu, bakelitu, voskového plátna, ale i ze sádry, gumy, porcelánu či hadříků. Součástí expozice je i malinký ateliér, ve kterém Jiřina pošramoceným miminkům i malým slečnám vrací někdejší krásu.
Muzeum panenek
Hradec u Stoda
Po vnitřním okraji neprostupných hvozdů při zemské hranici vedla ve středověku od Chebu k jihu jediná schůdná cesta, ze které odbočovaly další do vnitrozemí. Jedna mířila údolím Radbuzy k nynější Plzni a už v 9. století u ní stálo mohutné strážní hradiště, které bylo rozlohou šesti hektarů zřejmě největším přemyslovským v jihozápadních Čechách. Jeho opuštěné valy posloužily ještě počátkem 15. století proboštovi chotěšovského kláštera Sulkovi. Ukryl se v nich s vojskem a odrazil tam, trestnou výpravu, kterou vyslal Ruprecht Falcký proti Václavu IV. Už tehdy ale v sousedství zaniklého hradiště stála ves s přiléhavým jménem Hradec, kterou si společně projdeme
Hradec u Stoda
Po stopách zlatokopů v Kašperských Horách
Kdy byly Kašperské Hory založeny, odborníci přesně nevědí. Poprvé zmíněny jsou v listině Jana Lucemburského z července 1338 v souvislosti s dobýváním drahého kovu. Oblast byla spolu s Jílovým u Prahy nejvýznamnějším zlatonosným revírem českého království doby předhusitské. Zlato z něj zvyšovalo bohatství našich panovníků a Janům a Karlovi IV., který z něj razil dukáty, pomáhalo dosahovat jejich cílů na evropském politickém kolbišti. Téhle epoše je věnována expozice v kašperskohorské pobočce Muzea Šumavy. Z města můžete také vyrazit na stezku zlatokopů a zjistit, kdy zdejší zlatá horečka vypukla a kde všude se lesklý kov získával.
Po stopách zlatokopů v Kašperských Horách
Řezbář Jiří Kožený
Jiří Kožený si už jako malý kluk zamiloval práci se dřevem, a tak nebylo divu, že se později v plzeňské Škodovce vyučil dřevomodelářem. Po většinu života pak stál u soustruhu v Družstvu lidové umělecké výroby Chodovia, kde pod jeho rukama z voňavého materiálu vznikaly pivní korbele, svícny i stojany na květiny. Když provozovna ukončila provoz, postavil se na vlastní nohy. V Nýrsku si otevřel malou dílničku. V ní doslova čaruje na soustruhu, který mu kdysi ze součástek složil tatínek. Předvede nám, co všechno dokáže vytvořit a co jeho práce obnáší. Vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, prohlédneme si i originální figurky do betlému.
