Reportáže v regionech
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
Prostor mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova v Plzni je znám jako DEPO2015. Před šesti lety, kdy byla Plzeň evropským hlavním městem kultury, se stal dějištěm řady akcí. K dispozici jsou v něm sály pro interaktivní výstavy, konference i divadlo, kavárna, tržnice regionálních tvůrců i komunitní zahrada. Od loňského podzimu areálem vede i zajímavá stezka, která mapuje jeho historii. Ta se začala psát 21. listopadu roku 1869. Toho dne na levém břehu řeky Radbuzy otevřel podnikatel Hugo Jelínek cukrovar. Ten ale fungoval jen pět let, pak se výrobní prostory postupně staly infekční nemocnicí nebo opravnami a depem dopravních podniků. Připomeneme si, kdo všechno se podílel na podobě areálu.
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
NS Kozelské polesí
Pouhé čtyři kilometry od loveckého zámku Kozel na jižním Plzeňsku se nachází zřícenina hradu Lopata. Právě u ní začíná naučná stezka F. X. France, který na zmíněném zámku působil coby umělecký zahradník a později i jako amatérský archeolog. Trasa stezky prochází mimořádně dochovanými archeologickými lokalitami z časů pravěku i středověku, narazit ale cestou můžete i na příklady využívání krajiny v 19. století. Místní polesí je v tomto ohledu unikátem v rámci celé republiky, vytváří jakousi „konzervu“ památek, kterých je v lokalitě k vidění velké množství.
NS Kozelské polesí
Muzeum panenek
Při úklidu půdy před lety Jiřina Havlová objevila starou panenku, se kterou si hrávala už její babička. Opravila ji, vystavila doma a začala se kolem sebe rozhlížet po dalších pozapomenutých hračkách. V roce 2016 založila na sociálních sítích skupinu "Panenky sbírám pro radost", která už má dnes tři a půl tisíce členů. A za pomoci přátel z ní dala dohromady sbírku dvou a půl tisíce starých pokladů, které od konce loňských prázdnin vystavuje v nově otevřeném Muzeu panenek v Plzni. K vidění jsou v něm letité klenoty ze dřeva, celuloidu, bakelitu, voskového plátna, ale i ze sádry, gumy, porcelánu či hadříků. Součástí expozice je i malinký ateliér, ve kterém Jiřina pošramoceným miminkům i malým slečnám vrací někdejší krásu.
Muzeum panenek
Hradec u Stoda
Po vnitřním okraji neprostupných hvozdů při zemské hranici vedla ve středověku od Chebu k jihu jediná schůdná cesta, ze které odbočovaly další do vnitrozemí. Jedna mířila údolím Radbuzy k nynější Plzni a už v 9. století u ní stálo mohutné strážní hradiště, které bylo rozlohou šesti hektarů zřejmě největším přemyslovským v jihozápadních Čechách. Jeho opuštěné valy posloužily ještě počátkem 15. století proboštovi chotěšovského kláštera Sulkovi. Ukryl se v nich s vojskem a odrazil tam, trestnou výpravu, kterou vyslal Ruprecht Falcký proti Václavu IV. Už tehdy ale v sousedství zaniklého hradiště stála ves s přiléhavým jménem Hradec, kterou si společně projdeme
Hradec u Stoda
Po stopách zlatokopů v Kašperských Horách
Kdy byly Kašperské Hory založeny, odborníci přesně nevědí. Poprvé zmíněny jsou v listině Jana Lucemburského z července 1338 v souvislosti s dobýváním drahého kovu. Oblast byla spolu s Jílovým u Prahy nejvýznamnějším zlatonosným revírem českého království doby předhusitské. Zlato z něj zvyšovalo bohatství našich panovníků a Janům a Karlovi IV., který z něj razil dukáty, pomáhalo dosahovat jejich cílů na evropském politickém kolbišti. Téhle epoše je věnována expozice v kašperskohorské pobočce Muzea Šumavy. Z města můžete také vyrazit na stezku zlatokopů a zjistit, kdy zdejší zlatá horečka vypukla a kde všude se lesklý kov získával.
