Reportáže v regionech
Mariánská Týnice
Mariánská Týnice u Kralovic patří k perlám barokní architektury na západě Čech. Osud tohoto někdejšího poutního místa a nynějšího Muzea a galerie severního Plzeňska je neuvěřitelný. Velkolepý projekt začal Jan Blažej Santini-Aichel připravovat v roce 1710 na základě zadání opata Eugena Tyttla z plaského kláštera. Základní kámen byl položen už o 3 roky později, nikdo tehdy ovšem netušil, že stavba bude kvůli nedostatku zájmu a peněz dokončena až o tři staletí později. Prozradíme vám, jak dostavba podle původních plánů probíhala, a zjistíme, jak se náročné dílo podařilo.
Mariánská Týnice
Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem je považováno za centrum Horního Chodska. Bylo největší z jedenácti chodských obcí a jako jediné se honosilo označením městečko. Vyrostl v něm spisovatel Jindřich Šimon Baar a také hudební skladatel Jindřich Jindřich. A kořeny má v Klenčí i Petr Sladký, který se svou skupinou architektů jedinečně vybavil Dům přírody Českého lesa. Maskotem téhle unikátní expozice je čáp bílý. Proto, že v okolí se v době tahu často tihle ptáci ve velkém zastavují. Dům přírody mapuje vývoj území od původních smíšených bukových lesů a my se vydáme na jeho návštěvu.
Klenčí pod Čerchovem
Nebílovská naučná stezka
K největším lákadlům Plzeňska patří zámek Kozel. V jeho stínu zůstává nedaleký nebílovský, který je návštěvníkům přístupný teprve od roku 1998. Oba jsou od sebe vzdáleny necelých deset kilometrů a v minulosti měly hodně společného. Svého času bývaly součástí stejného panství a na jejich výzdobě se podílel malíř Antonín Tuvora. Vyrostly navíc v nádherné krajině, jakou by kousek od západočeské metropole hledal málokdo. Některé její půvaby vám přiblíží naučná stezka klikatící se kolem Nebílov. Je dlouhá zhruba šest kilometrů a rozhodně se nemusíte bát náročného terénu. Naopak, čeká vás pohodová procházka.
Nebílovská naučná stezka
Manětín
Manětín na Plzeňsku a jeho okolí patřily nejprve českým knížatům, od roku 1169 pak několik staletí johanitům. Nesmazatelně se do místní historie zapsal zejména rod Lažanských, který panství získal po bitvě na Bílé Hoře a vládl mu dlouhá tři staletí. Díky němu si totiž městečko vysloužilo přezdívku barokní perla západních Čech. K jeho největším chloubám se řadí zámek, ale také terasově upravené náměstí nebo bohatá sochařská výzdoba. Začneme na bývalém šlechtickém sídle, které se mimo jiné pyšní neobvyklou sbírkou portrétů. Místo panstva je na nich zachyceno služebnictvo. A projdeme se i parkem.
Manětín
Plzeňská madona
V západočeské metropoli připravili unikátní výstavu Nad slunce krásnější: Plzeňská madona a krásný sloh. Jde o projekt evropského významu se zahraničními zápůjčkami ze Saska a Bavorska, odborníci na něm pracovali téměř sedm let. Západočeská galerie v expozici představuje desítky vzácných středověkých exponátů; soch a obrazů spojených s Plzeňskou madonou. Základem je samozřejmě samotná Plzeňská madona a její význam a symbolika. Mimořádné dílo z konce 14. století na sebe poutalo pozornost nejen svou výjimečnou výtvarnou kvalitou a novým pojetím. Už po husitských válkách ji místní věřící začali připisovali ochrannou moc.
