Reportáže v regionech
Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem je považováno za centrum Horního Chodska. Bylo největší z jedenácti chodských obcí a jako jediné se honosilo označením městečko. Vyrostl v něm spisovatel Jindřich Šimon Baar a také hudební skladatel Jindřich Jindřich. A kořeny má v Klenčí i Petr Sladký, který se svou skupinou architektů jedinečně vybavil Dům přírody Českého lesa. Maskotem téhle unikátní expozice je čáp bílý. Proto, že v okolí se v době tahu často tihle ptáci ve velkém zastavují. Dům přírody mapuje vývoj území od původních smíšených bukových lesů a my se vydáme na jeho návštěvu.
Klenčí pod Čerchovem
Nebílovská naučná stezka
K největším lákadlům Plzeňska patří zámek Kozel. V jeho stínu zůstává nedaleký nebílovský, který je návštěvníkům přístupný teprve od roku 1998. Oba jsou od sebe vzdáleny necelých deset kilometrů a v minulosti měly hodně společného. Svého času bývaly součástí stejného panství a na jejich výzdobě se podílel malíř Antonín Tuvora. Vyrostly navíc v nádherné krajině, jakou by kousek od západočeské metropole hledal málokdo. Některé její půvaby vám přiblíží naučná stezka klikatící se kolem Nebílov. Je dlouhá zhruba šest kilometrů a rozhodně se nemusíte bát náročného terénu. Naopak, čeká vás pohodová procházka.
Nebílovská naučná stezka
Manětín
Manětín na Plzeňsku a jeho okolí patřily nejprve českým knížatům, od roku 1169 pak několik staletí johanitům. Nesmazatelně se do místní historie zapsal zejména rod Lažanských, který panství získal po bitvě na Bílé Hoře a vládl mu dlouhá tři staletí. Díky němu si totiž městečko vysloužilo přezdívku barokní perla západních Čech. K jeho největším chloubám se řadí zámek, ale také terasově upravené náměstí nebo bohatá sochařská výzdoba. Začneme na bývalém šlechtickém sídle, které se mimo jiné pyšní neobvyklou sbírkou portrétů. Místo panstva je na nich zachyceno služebnictvo. A projdeme se i parkem.
Manětín
Plzeňská madona
V západočeské metropoli připravili unikátní výstavu Nad slunce krásnější: Plzeňská madona a krásný sloh. Jde o projekt evropského významu se zahraničními zápůjčkami ze Saska a Bavorska, odborníci na něm pracovali téměř sedm let. Západočeská galerie v expozici představuje desítky vzácných středověkých exponátů; soch a obrazů spojených s Plzeňskou madonou. Základem je samozřejmě samotná Plzeňská madona a její význam a symbolika. Mimořádné dílo z konce 14. století na sebe poutalo pozornost nejen svou výjimečnou výtvarnou kvalitou a novým pojetím. Už po husitských válkách ji místní věřící začali připisovali ochrannou moc.
Plzeňská madona
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
Prostor mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova v Plzni je znám jako DEPO2015. Před šesti lety, kdy byla Plzeň evropským hlavním městem kultury, se stal dějištěm řady akcí. K dispozici jsou v něm sály pro interaktivní výstavy, konference i divadlo, kavárna, tržnice regionálních tvůrců i komunitní zahrada. Od loňského podzimu areálem vede i zajímavá stezka, která mapuje jeho historii. Ta se začala psát 21. listopadu roku 1869. Toho dne na levém břehu řeky Radbuzy otevřel podnikatel Hugo Jelínek cukrovar. Ten ale fungoval jen pět let, pak se výrobní prostory postupně staly infekční nemocnicí nebo opravnami a depem dopravních podniků. Připomeneme si, kdo všechno se podílel na podobě areálu.
