Reportáže v regionech
První elektrárna
„Byl to ten krásný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud...“ Vybavují se vám slova téhle písničky? Teď ale nepřemýšlejte, odkud ji znáte. Následující povídání bude tak trochu nabité elektřinou. Pěkně popořádku se totiž dozvíme, jak to přišlo, že petrolejové lampy byly vystřídány těmi elektrickými. Nestalo se tak v Praze, ale v Jindřichově Hradci a vzápětí v Písku. Český Edison František Křižík tady na vlastní náklady nechal instalovat elektrické obloukové lampy. Zprvu nedůvěřiví radní brzy prozřeli a Písečtí se dočkali. A díky tomu mají první městkou elektrárnu v českých zemích – pod píseckým hradem u řeky Otavy.


První elektrárna
Koněspřežka
Vlakem zvaným Pendolino jste možná už měli možnost svézt se. My vás ale v první reportáži posadíme do jiných luxusních sedaček. Pro cestu z Českých Budějovic do rakouského Lince jsme si dnes vybrali koněspřežku. Ta totiž spojila obě tato města už v polovině 19. století rychlostí, která se zdála tehdy neuvěřitelná. Jen považte, čtrnáct hodin a byli jste v Linci! My se projdeme po trase jihočeského úseku tehdejší císařské královské koněspřežky a zastavíme se v každé stanici, která je něčím zajímavá, a připomeneme si něco z historie tohoto spřežení.


Koněspřežka
Úzkokolejka
Ted vás zveme k opravdu romantické projížďce vláčkem. Nikomu nevadí, že jezdí pomalu a že je v něm všechno menší. To proto, že jde o slavnou jindřichohradeckou úzkokolejku, která jezdí na pomezí jižních Čech a Českomoravské vysočiny, v úchvatném kraji známém jako Česká Kanada.


Úzkokolejka
Horní Planá
V úvodu se podíváme do jihočeské Horní Plané. Najdeme tu řadu zajímavých památek a od roku 1960 také expozici věnovanou místnímu slavnému rodákovi, spisovateli a básníkovi Adalbertovi Stifterovi. V Rakousku a Německu uznávaný umělec zachycoval ve své tvorbě rodný kraj. Šumavu líčil jako krásný, přesto drsný kraj, jehož obyvatelé neměli příliš na růžích ustláno.


Horní Planá
Černá věž
Skončíme ve výškách nadzemských. V jihočeské metropoli Českých Budějovicích jsme vyšlapali na dvaasedmdesát metrů vysokou Černou věž. „Budějčáci“ si ji postavili, když se jejich městu vedlo opravdu dobře a prosperovalo z těžby nerostů i dřeva. Začali stavět v roce 1550, stavěli poctivě i dlouho, celých sedmnáct let. Ale výsledek stojí za to. I ten výhled do okolí. A víte, proč se věži říká Černá? A jak se říká průvodci a správci věže? Jestli se to chcete dozvědět, pak se určitě dívejte, Jan Vančura a jeho přátelé vám to rádi prozradí.
