Reportáže v regionech
Šelmberk
Na Táborsku ho najdete, patřilo však pod správu Kutné Hory. Mluvíme o hradu Šelmberku. A tuhle zapeklitou situaci způsobilo stříbro, které se tady těžilo a které dalo vzniknout právě Šelmberku. Hrad má ve znaku kančí hlavu – dozvíte se proč a řekneme vám, proč obliba donedávna opomíjeného hradu stoupá. Kousek odsud pak narazíte na Mladou Vožici – místo, kde se narodil August Sedláček, který bývá označován jako zakladatel našeho rodopisu a místopisu.
Šelmberk
Housův mlýn
V časech dávných zůstaneme i poté. Jen se přesuneme ze středních Čech do jižních. Hledáček naší kamery zamířil na Housův mlýn v Táboře. Ten své jméno nese po Karlu Housovi, který původní mlýnský pohon rozšířil. Dnes v něm najdete skanzen husitského válečnictví. Průvodcem nám bude jeho zakladatel Petr Nůsek.
Housův mlýn
Klášter ve Vyšším Brodu
Poslední reportáž nás zavedla do západních Čech, tedy konkrétně do Vyššího Brodu a na Čertovu stěnu. Vyšší Brod vznikl hlavně díky cisterciákům. Ti tady nechali vystavět klášter a podle pověsti se prý při jeho stavbě museli vypořádat s nástrahami, které na ně políčili čerti. Vy se dozvíte, proč tenhle vyšebrodský příběh dopadl dobře – a to proto, abychom vás nalákali na další zastávku, jíž je Čertova stěna. Ta vznikla jako třetihorní jezero a od ní po modré společně dojdeme až k Čertovu kopytu. A proč právě sem? Odpověď hledejte v závěrečném toulání.
Klášter ve Vyšším Brodu
Šumava
Končit budeme v západních Čechách, na Šumavě. Začneme v obci Stožec, kterou na výsluní pozdvihl kníže Adolf Schwarzenberk, kdy zde nechal zbudovat vodní kanál. Pak zavítáme ke Stožecké skále, a to proto, že právě tady narazíte na Stožeckou kapli. Dřív tu prý byla studánka s léčebnými účinky a slepý kovář, jemuž její voda vrátila zrak, tu nechal postavit kapličku. A z vrcholu Stožecké skály je vidět až do Alp.
Šumava
Slavonické bunkry
Vojenští laici i odborníci budou jistě vědět, o čem budeme mluvit ve třetí reportáži, když řekneme, že to budou řopíky. Těch najdete v českém pohraničí spoustu a nejde o nic jiného, než o malé betonové pevnosti, v nichž se obvykle tísnilo sedm mužů a dva kulomety. Z dříve velmi utajovaných míst se dnes stala muzea a my jsme jedno takové muzeum prolezli ve Slavonicích. Bunkrolog Jiří Hořák nám tyhle stavby ukáže a řekne nám třeba, k čemu sloužili takoví ježci (sloužily takové ježky). Slavonické dobývání řopíků, jehož jsme byli svědky, se odehrává jen jednou ročně – návštěvy jsou vítány vlastně kdykoli.