Reportáže v regionech
Holašovice
První nedělní putování odstartujeme v jihočeských Holašovicích, vesničce nedaleko Českých Budějovic. Zmínky o ní pocházejí už ze 13. století, pamatuje tedy své a pohnuté měla i dějiny. Nejdřív se stala terčem nájezdu husitů, potom zde své udělala morová epidemie, pak zde žilo hodně Němců... Dnes se tady život rozjel naplno dál. Původní ryze hospodářská vesnice, kde se choval hlavně dobytek, se změnila: statky zbudované z kamene a hlíny, jejich pestrá barevnost a uspořádání se staly něčím tak výjimečným, že Holašovice byly zapsány pod ochranu UNESCO. Jde totiž o typické selské baroko.
Holašovice
Muzeum turistiky Bechyně
Poslední reportáž nás zavede do Muzea turistiky v Bechyni. Česko je zemí turistů - mají svůj klub. Založen byl v roce 1888, tehdy mu předsedal Vojta Náprstek. V muzeu narazíte na historické zajímavé fotografie nebo všech 218 rozhledem na území naší republiky – ty jsou však navíc rozlišeny podle toho, z jakého materiálu byly vyrobeny. A protože jsme na návštěvě u turistů, je pro nás připraven i turistický okruh Bechyňské výhledy.
Muzeum turistiky Bechyně
Šelmberk
Na Táborsku ho najdete, patřilo však pod správu Kutné Hory. Mluvíme o hradu Šelmberku. A tuhle zapeklitou situaci způsobilo stříbro, které se tady těžilo a které dalo vzniknout právě Šelmberku. Hrad má ve znaku kančí hlavu – dozvíte se proč a řekneme vám, proč obliba donedávna opomíjeného hradu stoupá. Kousek odsud pak narazíte na Mladou Vožici – místo, kde se narodil August Sedláček, který bývá označován jako zakladatel našeho rodopisu a místopisu.
Šelmberk
Housův mlýn
V časech dávných zůstaneme i poté. Jen se přesuneme ze středních Čech do jižních. Hledáček naší kamery zamířil na Housův mlýn v Táboře. Ten své jméno nese po Karlu Housovi, který původní mlýnský pohon rozšířil. Dnes v něm najdete skanzen husitského válečnictví. Průvodcem nám bude jeho zakladatel Petr Nůsek.
Housův mlýn
Klášter ve Vyšším Brodu
Poslední reportáž nás zavedla do západních Čech, tedy konkrétně do Vyššího Brodu a na Čertovu stěnu. Vyšší Brod vznikl hlavně díky cisterciákům. Ti tady nechali vystavět klášter a podle pověsti se prý při jeho stavbě museli vypořádat s nástrahami, které na ně políčili čerti. Vy se dozvíte, proč tenhle vyšebrodský příběh dopadl dobře – a to proto, abychom vás nalákali na další zastávku, jíž je Čertova stěna. Ta vznikla jako třetihorní jezero a od ní po modré společně dojdeme až k Čertovu kopytu. A proč právě sem? Odpověď hledejte v závěrečném toulání.