Reportáže v regionech
Archeopark
Stačil jeden nápad skupinky netolických dobrovolníků postavit si vlastní archeopark, pak vyběhat všechna potřebná povolení a po sedmiletém martyriu se pustit do práce. Na vrchu svatého Jana se nejdřív provedly sondy a pak se začaly zkoumat nálezy, které by potvrdily, že tady stával hrádek – centrum politické moci. Dnes už archeologové přemýšlejí o tom, jak dokončit opevnění strážních věží. Počítá se i s možností ukázat návštěvníkům, jak se dřív na takovém hrádku opravdu bydlelo.
Netolice
Egon Schiele
Do Českého Krumlova, jednoho z nejčastějších cílů turistů, jsme se vydali proto, že v Art Centru Egona Schieleho jsou k vidění jeho olejomalby i akty, které ztvárnil. Nedostudovaný sedmnáctiletý Schiele se nechal záhy inspirovat v Gustavu Klimkovi a jeho secesním umění. V Rakousku si sice vysloužil nálepku pornografa a byl kvůli svému přístupu k umění i vězněn. Šťastný nebo nešťastný život? Odpoví nám možná průvodkyně muzeem paní Jirmusová.
Art centrum E. Schieleho v Českém Krumlově
Muzeum motocyklů
Kašna se Samsonem, Černá věž, Masné krámy – a víc už bychom snad ani nemuseli říkat. Vítejte v Českých Budějovicích. Dnes ale trochu jinak, než je znáte. Ani mnozí místní nevědí, že Budějovice se můžou pochlubit i motorkami. A díky sběrateli Petru Hošťálkovi se i my projdeme Jihočeským motocyklovým muzeem. A nenechte se zmást, výlet nemusí být jen mužskou záležitostí.
Muzeum motocyklů v Českých Budějovicích
Voraři
Vory sloužily k nakládaní snad všeho: od slepic až po velké trámy. Všechno to, co se dalo ve městě prodat, se jimi dalo převézt. Po řece Otavě se vory plavily taky. A není to zas tak dávno. Protože ale voraři, hovořící svým nezaměnitelným vorařským slangem, museli řeku důkladně znát, vznikla unikátní mapa. Je dlouhá jednačtyřicet metrů a škoda jen, že v ní nejsou zakreslena místa, kde se dařilo otavským perlorodkám. Náš vodní výlet odstartujeme ve Střelských Hošticích na pomezí jižních a západních Čech.
Historie vorařství
Adolf Heyduk
Heydukův památník v Písku byl naším dalším cílem. Adolf Heyduk, jeden z májovců, patřil k těm, kteří psali a psali a psali. Publikoval i v Ruchu nebo Lumíru. Narodil se sice ve východních Čechách, ale zůstal věrný Písku. Oženil se tady. Manželka byla jeho žačkou a 25letý věkový rozdíl prošel i krizemi. Asi tou největší bylo to, když Heydukovým zemřely obě dcerky. Tehdy jim pomohl i jejich dlouholetý přítel Jan Neruda. A jak si vlastně Heydukovi žili – i o tom se bude mluvit.