Reportáže v regionech
Vánoční stromky a ozdoby
K Vánocům neodmyslitelně patří také ozdobené stromečky. Považujeme je za pradávný obyčej, nicméně jsou tradicí poměrně mladou. K nám jí měl z rodného Německa přivézt divadelní ředitel Jan Karel Liebich v roce 1812. Jak se smrčky, borovice a jedličky v domácnostech proměňovaly, mapuje expozice Regionálního muzea v Českém Krumlově. Dozvíte se tam i to, jak se měnily oslavy nejkrásnějších svátků v roce.
Vánoční stromky a ozdoby
Těchobuz
Malebná vesnička Těchobuz v západní části Českomoravské má jen zhruba 80 obyvatel, ale jejích deset kulturních památek, zapsaných v oficiálních seznamech, by jí mohlo závidět i leckteré velké město. Do místní historie se také zapsala řada významných osobností, mimo jiné český kněz italského původu Bernard Bolzano. Ten byl za svou otevřenou kritiku mocnářství dekretem císaře Františka I. vykázán v roce 1819 z Karlovy univerzity a musel dokonce opustit i Prahu.
Těchobuz
Kadovský viklan
Třicetitunový balvan v Kadově u Blatné na Strakonicku málokdo přehlédne. Stojí v lesíku kousek od obecního úřadu a patří k největším a nejlépe dochovaným žulovým viklanům v České republice. V roce 1985 byl dokonce vyhlášen přírodní památkou. Vlivem častého kývání a zvětrávání horniny se ale posouvá jeho těžiště, a tak se už několikrát sesunul. Vrátit ho do kamenného lůžka pomohl Pavel Pavel ze Strakonic, který mimo jiné na Velikonočním ostrově rozpohyboval jednu ze soch moai.
Kadovský viklan
Vyšívání pavím brkem
Čtyřiadvacetiletý Kryštof Makovec z Českých Budějovic vystudoval etnologii a kulturní antropologii. Ve volném čase se pak věnuje například lidové hudbě a naučil se také vyrábět dudy. Navíc se před několika lety pustil do řemesla, které je u nás velkou vzácností. Vyšívá mužské krojové opasky pavím perem. Ve své dílně nám předvede, jak s neobvyklým materiálem pracuje.
Vyšívání pavím brkem
Grafitový důl v Českém Krumlově
Grafit dobývali už staří Keltové, ale největšího rozmachu dosáhla jeho těžba v rozmezí 18. a 20. století. Na našem území existují dvě významné oblasti výskytu – na severní Moravě a v jižních Čechách. Jeden z dolů fungoval v letech 1975 – 2003 v Městském vrchu v Českém Krumlově. Dnes se v něm návštěvníci mohou vydat po stopách horníků a dozvědět se, jak se tu nerost sloužící k výrobě tužek, ale také v jaderné energetice, doloval.
