Reportáže v regionech
Voraři
Vory sloužily k nakládaní snad všeho: od slepic až po velké trámy. Všechno to, co se dalo ve městě prodat, se jimi dalo převézt. Po řece Otavě se vory plavily taky. A není to zas tak dávno. Protože ale voraři, hovořící svým nezaměnitelným vorařským slangem, museli řeku důkladně znát, vznikla unikátní mapa. Je dlouhá jednačtyřicet metrů a škoda jen, že v ní nejsou zakreslena místa, kde se dařilo otavským perlorodkám. Náš vodní výlet odstartujeme ve Střelských Hošticích na pomezí jižních a západních Čech.
Historie vorařství
Adolf Heyduk
Heydukův památník v Písku byl naším dalším cílem. Adolf Heyduk, jeden z májovců, patřil k těm, kteří psali a psali a psali. Publikoval i v Ruchu nebo Lumíru. Narodil se sice ve východních Čechách, ale zůstal věrný Písku. Oženil se tady. Manželka byla jeho žačkou a 25letý věkový rozdíl prošel i krizemi. Asi tou největší bylo to, když Heydukovým zemřely obě dcerky. Tehdy jim pomohl i jejich dlouholetý přítel Jan Neruda. A jak si vlastně Heydukovi žili – i o tom se bude mluvit.
Písek
Zámek Dačice
Dačice – město na řece Dyji spojuje jižní Čechy a Vysočinu. Světu daly jako první na světě kostku cukru, a to za panování Dahlbergů. V prostorném 10hektarovém parku zrekonstruovali zámek s jedinečnou sbírkou hodin a zajímavou knihovnou nebo spoustou uniforem, v nichž chodili šlechtici do Říšského sněmu. Rodinným portrétistou byl pak Dalhbergům František Kupka – tehdy neznámý malíř.
Dačice
Muzeum žehliček
Kolik máte doma žehliček? Obvykle jedna stačí, protože sama činnost žehlení není zrovna tou oblíbenou a vyhledávanou. Kousek od Vimperka leží obec Včelná. V ní žije rodina Nuskových a ti mají žehlicích přístrojů víc než tisíc. Aby ne, sbírají je už přes 45 let. Žehlili prý už staří Egypťané, žehličky se našly v Pompejích. Dnešním elektrickým žehličkám předcházely leckteré typy – a i ty uvidíte.
Žehličky ve Včelné
Hrad Vimperk
Vimperský hrad – dominanta města, které bývá označováno jako brána Šumavy. Vzniklo na přání Přemysla Otakara II. na trase obchodní cesty. Zásadní změny přinesly architektonické plány Rožmberků. Reprezentační sídlo, které si zde zbudovali, koncipovali do tvaru písmena L. Vimperk byl několikrát spálen ohněm a v roce 1423 i dobyt. Jeho součástí proto dodnes zůstalo i hradební městské opevnění.