Reportáže v regionech
Putim
Putim proslavil určitě Švejk, a to svou půvabně popletenou pochodovou anabází z Tábora přes Budějce až do Putimě a pak zas různě zpět. Obec leží na pravém břehu Blanice, jen kousek od místa, kde se potkává s Otavou. Už Dalimil říká, že osada byla založena už v 10. století. Zajímavý je kostel svatého Vavřince se dvěma loděmi nebo náhrobky rytířských rodů. Projdeme se i Cimburovým statkem – postava, o které vyprávěl i Jindřich Šimon Baar.
Putim
Formanství
Prý měli v jedné vysoké botě příbor, ve druhé pak dratev a šídlo na opravy. Víte, o kom je řeč, a tušíte, proč s sebou tito lidé vozili právě tyhle věci? Pokud ne, pak v první reportáži z jihozápadních Čech vás pozveme mezi formany a formanky. Jedna z nich totiž bude hlavní hrdinkou prvního povídání. Paní Anna Froňková ze selského rodu pochází a ke koňům měla vždycky dobrý vztah. V dobách kolektivizace se rozhodla pracovat v JZD. Jak jinak než jako kočí. Nesnadnou práci provázelo hlavně dřív i nebezpečí.
Formanství
Třebonští kapři
Třeboňsko – oblast rybníků. A jejich „obyvateli“ jsou ryby. My se podíváme za tou v Česku snad nejznámější, za kaprem. Museli jsme si trochu přivstat, abychom stihli natočit, jak vypadá takový nefalšovaný výlov. Některé české rybníky už nechovají jen tu známou kapří klasiku, ale specializují se na exotiku: třeba na okrasné ryby, kterými jsou japonští koi kapříci. Řekneme si něco i o zvláštní odrůdě kaprů, „kaprech vánočních“ a ukážeme vám i akvárium v Domě Jakuba Krčína.
Třebonští kapři
Jihočeský mlýn
Podíváme se taky do mlýna, o němž první zmínky pocházejí už z roku 1451. Cesty osudu tomu chtěly, že mlýn nakonec skončil v rukách rodiny Čížků. Na toho prvního z nich vzpomíná jeho potomek Bedřich Čížek a říká, že zlom přišel, když se jeho praděd vrátil z Ameriky, kde byl na zkušenou. Důležité ale je, že mlýn prodělal rozsáhlé obměny a jeho současní majitelé tady začali provozovat malou vodní elektrárnu. A kde to všechno k vidění jest? Mlýn jsme potkali mezi Blanským lesem a Kletí u Českých Budějovic.
Jihočeský mlýn
Netolice
Pak se přesuneme na Šumavu. O Netolicích se zmiňuje už i Kosmova kronika. Ta líčí, že tu stával hrad Slavníkovců a postupně právě tady vznikalo obchodní a správní středisko kraje. Malé město s velkou historií, i tak se dá mluvit o Netolicích. Nejdřív totiž patřily k cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně, v době husitské se kolo dějin otočilo, městu pak udělil jisté výsady sám Jiří z Poděbrad a největšího rozkvětu se Netolicím dostalo za vlády Rožmberků. Štěpánek Netolický, Jakub Krčín – i o nich bude řeč.
