Reportáže v regionech
Muzeum marionet
Výstava umístněná v mohutném půdním prostoru se starobylým trámovím čítá víc než 250 marionet. Kromě kašpárků, čertů, králů, princezen, vodníků a strašidelného draka lze vidět i skvostné loutkové divadlo, které vzniklo podle návrhů klasika Mikoláše Alše.
Dalšími exponáty jsou opony, kulisy, dekorace a moderní loutky klasických českých pohádek, loutky z inscenace opery W. A. Mozarta Kouzelná flétna nebo z inscenace Golemystery Divadla Franze Kafky. Skutečným pohlazením je replika barokního Zázračného divadla včetně důmyslné jevištní technologie.
A to všechno můžete navštívit spolu s námi v Muzeu marionet v Českém Krumlově. Marionety měří 80 cm a váží více než šest kilogramů. Jejich tělo je vytesané z lipového dřeva do nejmenších detailů – vlastně téměř jako živé. Dětem se určitě bude líbit marioneta zasněné princezny. I oblečení těchto dřevěných panáčků stojí za povšimnutí – historické kostýmy jim zkrátka sluší.
O vodníkovi jsme mluvili i v předešlé reportáži. V téhle se dozvíte, že jde o postavičku, která je jen středoevropská. Takoví Francouzi by vůbec netušili, o kom že je řeč…


Muzeum Marionet
Muzeum šicích strojů
Přes třicet let shromažďoval Jiří Vetýška ze Žirovnice, městečka nedaleko Jindřichova Hradce, staré šicí stroje. Sběratelské vášni propadl už jako student a na svůj první exponát, starou singrovku z roku 1900 je pyšný dodnes – dostal ji od svého kamaráda. Otevřel si i soukromou dílnu na opravu šicích strojů a začal shromažďovat všechno, co s nimi souviselo.
Historie těhle domácích mašinek pro šikovné hospodyňky se začíná psát v roce 1755. Tehdy podal Charles Weisenthal patent, který ale v praxi nezrealizoval. Na něj pak navázali jeho pokračovatelé. V Československu se první šicí stroj objevil v roce 1862 – a to díky Vojtovi Náprstkovi, který ho přivezl ze zámoří. A k vidění jsou i různé kuriozitky.


Muzeum šicích strojů
Štěkeň
12 kilometrů od Strakonic leží v nadmořské výšce 388 metrů na levém břehu Otavy obec Štěkeň. Její název se odvíjí od latinského Stiecna. Místní se pyšní barokním zámkem a kostelem svatého Mikuláše či anglickým parkem. Nebo 300letými duby, pod nimiž prý odpočíval i Karel Klostermann. Město je doloženo z roku 1052. Vládnoucí rody se tu střídaly. K vlivným pak patřil Jan Antonín Losi z Losimthalu – nechal právě tady zbudovat skvostnou architekturu.
Nepřehlédnutelnou chloubou je také anglický park, jehož dominantou jsou více než 300 let staré duby. Pod jedním z nich v minulosti sedával i Karel Klostermann, který na zámku pobýval. Od roku 1921 se na zámek přestěhoval řád anglických pannen. A v pokoji jídelny pobýval císař František Josef II. Příjemně působí i interiéry – devítimetrový strop, krby nebo skříně ze 17. století či náměty z řeckých bájí.


Štěkeň
Učitel kanárů
Pak se vypravíme do Tábora. Na návštěvu jednoho učitele. Vyučuje hlavně zpěvu, jen ti žáci jsou poněkud jiní, než bychom byli čekali. Jde totiž o kanárky. Pan Novák, jinak taky světově uznávaný expert, se jejich hudební drezuře věnuje přes 50 let. Záleží na zpěvu. Ten se nevytváří u dutopěvců v zobáku, ale ve volátku. Zpěv má být pomalý a hluboký, bez falešných tónů, pěkně kulatý, poslouchatelný. Myslíte, že jim pan Novák předzpěvuje, aby je inspiroval? Uvidíte sami.
O prospěšnosti a využitelnosti zpívajících opeřenců věděli dobře už havíři. Klícky s nimi si brali do dolů, ptáci je včas upozornili na nebezpečí, třeba únik plynu. A víte, že prý těmhle zpěvákům může uškodit mák – jeho přemíra způsobuje to, že se kanárek zmakuje a usne. Tajemství výuky zpěvu v předepsaných tzv. túrách spočívá v něčem zcela jiném: v objevení a výběru těch nejtalentovanějších pěvců. O ty je pak nutné pečovat. Hlavně správně krmit a dopřávat jim i vhodné zatemnění. A zajímavé jsou i ptačí soutěže.


Učitel kanárů
Jezuitský poutní areál v Římově
14 kilometrů od Českých Budějovic narazíte na malou obec Římov, která se už od 17. století pyšní významným poutním místem, které tady vybudovali jezuiti. Ti přišli v roce 1622 právě do Římova a zřídili si tady své sídlo. Podle legendy se jednomu z nich zjevil Kristus s křížem a Panna Marie. Té tady bylo postavené loreto neboli svatý domek. Je obehnáno čtyřmi rameny ambitů s arkádami.
Zajímavý je i kostel svatého Ducha, ve kterém byl původně umístěn barokní oltář, a který byl později zasvěcen svatým Janu a Pavlovi, kteří měli kraj zbavit moru. Roste tu i statná stará lípa – už víc než 660 let, kvůli které posunul stavbu poutního místa stavitel Jan Gurrer o deset metrů dál. Místo samo je opředeno spoustou zajímavých pověstí.

