Reportáže v regionech
Pivovar Zvíkov
Na soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.
Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.
A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo. Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.
V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy.
Pivovar Zvíkov
Sladovna Písek
V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází sladovna pivovaru právovárečného měšťanstva v Písku.
Původnímu účelu, tj. výrobě sladu, přestal objekt sloužit roku 1973 a od té doby nebyl pořádně využíván ani dostatečně udržován. To ohrožovalo samotnou existenci této kulturní památky.
Sladovna má velmi pestrou minulost. Základní kámen byl položen dne 5. července 1862 a rozsáhlá stavba probíhala do roku 1864. V jižním křídle královského hradu u jihozápadní nárožní věže byl v polovině 19. stol. pivovar, který už nepostačoval potřebám, a proto tehdejší právovárečné měšťanstvo rozhodlo o jeho rekonstrukci. Během ní došlo 13. května 1860 ke zřícení věže.
Právovárečné měšťanstvo pojalo tuto nehodu jako výzvu, zakoupilo dvě chalupy v sousedství hradu včetně pozemků a tím získalo prostor pro stavbu sladovny. V 80. letech 19. století přistavěla další generace sladovníků nové hvozdy a úřední dům. Za druhé světové války sloužila sladovna jako sklad obilí pro německou armádu. Po osvobození tu pak byli ubytovaní ruští vojáci.
V nově opravené části sladovny dnes probíhají nejrůznější výstavy a vernisáže. V expozici „Kočkohrátky a hračky nehračky“ si tak můžete prohlédnout unikáty od Václava Kubáta. Byl to právě on, kdo stál u zrodu vývoje českých hraček.
Kromě toho nám pan Kubát představí i sběratelkou činnost svého otce Václava z přelomu 19. a 20. století. Budou to samozřejmě zase hračky, hlavně panenky, koníčci nebo husaři.
Sladovna Písek
Česká Kanada
Česká Kanada je oblast na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Jde o zajímavou oblast, kterou si projdeme v rámci možností podrobně. Začneme u hradu Landštejn a v okolních lesích s tajemnými balvany. Těch hypotéz, k čemuže sloužily, existuje několik. Dozvíte se je.
Hodit se nám bude i fortelný plot, a to proto, že se budeme pohybovat v okolí Starého Města pod Landštejnem – mají tam bizoní farmu. Poté zamíříme k Českému Rudolci. V Peníkově se podíváme na pilu. Jde o unikátní: vodní pilu pamatující půl druhého století. Vystavěl ji statkář a mlynář Doubek. Dnes je z ní hýčkaná památka, a to hlavně díky Zkrášlovacímu spolku a mistru sekernickému Josefa Kudrny z Kunžaku.
Za návštěvu stojí i samotné město Slavonice nebo klášter Pavlánů. A koho budou bolet nohy, může využít i jindřichohradeckou úzkokolejku, která sem před 111 lety vozila uhlí a suroviny nebo potraviny.
Česká Kanada
Zámek Kratochvíle
Zámek, kam vás zavedeme v další reportáži, si postavil rod Rožmberků na konci 16. století. A to pro účely kratochvilné. Pro zábavu, lov, reprezentaci – zkrátka pro všechno, co patří k těm pravým šlechtickým kratochvilným rozmarům.
A protože slovo kratochvíle se nám v textu objevilo už potřetí, je nasnadě, že vás přivítáme na jihočeském vodním zámečku Kratochvíle. Reprezentačními prostory projdeme s kastelánem panem Vojtěchem Troupem, který nás provede Zlatým sálem s nepřehlédnutelnými stropními malbami římských dějin v podobě antických příběhů a ukáže nám i malované tapety a různé hudební nástroje rožmberské kapely.
A víte, že k tomu, aby se Vilém z Rožmberka mohl předvést, aby mohl hostům ukázat, jakže si to žije, posloužily bufety. Nešlo ale o žádné švédské stoly a či talíře s chlebíčky rychlého občerstvení, ale o vzácné nádobí. Skvělá architektura – skvělé a zajímavé vyprávění – o historii, která své stopy přenesla až dodneška.
Zámek Kratochvíle
Vitorazsko
Začneme v místech, o nichž dodnes není jasno, jakže vznikl jejich název. Na jihu Čech najdete Třeboňsko a Novohradsko, ale taky Vitorazsko. České patriotství nám velí věřit tomu, že se jmenuje podle českého knížete Vitoraze, Rakušané ale mají svou teorii.
Místa s kouzelnou a zajímavou přírodou, naučné stezky, rybníky – ale hlavně ráj všech vodáků – řeka Lužnice. To všechno sem patří.
Lodě tu v sezoně potkáte určitě. Jan Schuster z vodáckého střediska Vydra nás seznámí s trasami a ukáže nám i stoleté centrum keramiky. Z jeho dílny putují výrobky do celého světa. A to i díky tzv. kasselské peci. Zavítáme i do keramické dílny a malého muzea. A aniž bychom se unavili příliš, můžeme se vypravit i do Londýna, Paříže nebo Benátek.