Reportáže v regionech
Grafitový důl v Českém Krumlově
Grafit dobývali už staří Keltové, ale největšího rozmachu dosáhla jeho těžba v rozmezí 18. a 20. století. Na našem území existují dvě významné oblasti výskytu – na severní Moravě a v jižních Čechách. Jeden z dolů fungoval v letech 1975 – 2003 v Městském vrchu v Českém Krumlově. Dnes se v něm návštěvníci mohou vydat po stopách horníků a dozvědět se, jak se tu nerost sloužící k výrobě tužek, ale také v jaderné energetice, doloval.
Grafitový důl v Českém Krumlově
Kvítkův dvůr
Mnozí návštěvníci Českého Krumlova netuší, že jen kousek od zámecké zahrady si mohou prohlédnout další významnou kulturní památku, starobylý statek Kvítkův dvůr. Nachází se na východním svahu masivu Liščího doupěte u staré poutní cesty do Kájova. Milovník historie a současný majitel Jiří Faltus se v 90. letech minulého století pustil s plnou vervou do záchrany areálu. Částečně ho opravil a nejkrásnější část zpřístupnil veřejnosti.
Kvítkův dvůr
Hořečkové louky
Ke kriticky ohroženým druhům rostlin u nás patří hořeček mnohotvarý český. O jeho přežití už dlouhé roky ochránci přírody tvrdě bojují a v poslední době slaví úspěchy. Na Šumavě byste dnes našli 11 evropsky významných lokalit, kde tento poklad pravidelně kvete. Odborníkům v péči o ně pomáhají i soukromí vlastníci luk a pastvin, kteří své pozemky šetrně obhospodařují. Jedním z nich je soukromý zemědělec Karel Mašek, za nímž se společně vypravíme do malé vesničky Úbislav na Prachaticku.
Hořečkové louky
Chýnovská jeskyně
V jižních Čechách nedaleko Tábora se nad okolní krajinou tyčí Pacova hora. Původně se jmenovala Pecová, podle pecí na pálení vápna, ve kterých se už od středověku zpracovával krystalický vápenec neboli mramor z místních lomů. Nikdo netušil, že se v nitru hory skrývá labyrint podzemních chodeb. K jeho objevení přispěla náhoda – v létě roku 1863 upustil skalník Vojtěch Rytíř kladivo do rozsedliny a při jeho hledání narazil na širokou chodbu, která mířila do hlubin. Dál se neodvážil, v průzkumech pokračoval Jan Strnad, dozorce ze sousedního lomu. Po úpravách byl komplex v roce 1868 otevřen pro návštěvníky. Stal se tak nejstarší zpřístupněnou jeskyní u nás.
Chýnovská jeskyně
Kostel v Paštikách
Jihočeská vesnička Paštiky nedaleko města Blatná má jen několik desítek obyvatel, přesto se pyšní jednou vzácnou památkou. Dominuje jí kostel sv. Jana Křtitele, který se vypíná na vysoké terase s dvojitým schodištěm. Vyrostl podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který prý osobně na budování dohlížel. Nedávno prošel svatostánek rekonstrukcí a opět tak září v plné kráse.
