Reportáže v regionech
Balóny
Tečka toulání s kamerou po Česku by nám mohla klidně teď uletět. A to proto, že jsme se vypravili k rodině Adámkových do Tábora. Rodině balonářské.
Létání v proutěném koši tam propadli otec i syn – jablko tedy nepadlo, resp. neodletělo daleko od stromu. Uvidíte sami, jak se vlastně zprovozňuje létající bublina s košem pod sebou, kdy pilot musí koš položit, aby s pomocí hořáků vzduch ohřál, aby balón začal pomalu stoupat.
Samy balony se šijí z nylonového hedvábí – jedině tak prý propustí co nejmíň vzduchu. A jeho cena – bratru, počítá se v milionech korun, a prý jde o velmi bezpečný dopravní prostředek. A každý jeho řidič musí mít zkoušky z meteorologie a počasí by měl sledovat vůbec velmi bedlivě.
Balóny
Milované dítky
V Jindřichově Hradci zavítáme do zámecké galerie. Vítat nás budou Milované dítky – ale jen obrazně. Jde totiž o výstavu, která mapuje, jaké to bylo být šlechtickým dítkem. Ale i rodičem.
Právě oni totiž někdy uplatňovali u svých ratolestí své často skryté ambice, a měli na ně proto i přehnané nároky. Jejich výchova byla zaměřená k naprosté poslušnosti a loajalitě rodu. A už tehdy platilo, že úspěšným způsobem, jak toho dosáhnout, může být i hra.
Mladí následníci museli ale také sloužit dynastickým zájmům rodiny, matky své děti často ani nekojily. A ratolesti byly vedeny k předem vymezeným a přiděleným funkcím.
Expozice se zaměřuje na dětské hračky – k nejstarším exponátům na výstavě patří nosítka pro panenku z druhé poloviny osmnáctého století. Jsou věrnou zmenšeninou těch skutečných.
A s unikátní dřevěnou hračkou potaženou sametem a brokátem si na zámku v Jindřichově Hradci hrály děti Černínů. A víte, že jako hračky sloužily i zbraně – často přesné kopie střelných nástrojů pro dospělé.
Milované dítky
Letecké muzeum
V prostorách bývalého kina v Deštné na Jindřichohradecku vytvořili nadšenci Klubu historie letectví vlastní muzeum. Jak jinak, jde o Letecké muzeum, které je rozděleno na válečnou a poválečnou část.
Z prostor vstupní haly a bývalé šatny vznikly dvě samostatné části, které jsou rozděleny kopií protiletadlového krytu. Venku je nainstalována expozice přibližující osudy čs. válečných letců od odchodu našich vojáků do Polska a Francie nebo do Velké Británie.
K vidění jsou tu zajímavé výstavní kousky, a to nemyslíme jen uniformy nebo vyznamenání, ale třeba fragmenty z válečných letounů B-24 Liberatoru PP-Y 311. čs. perutě nalezené na Orknejských ostrovech. V další části expozice uvidíte jeden z největších unikátů muzea, motor z Messerschmittu Bf-109 a torzo trupu s kabinou Bf-109 nebo táhla z La-5 FN.
V druhé místnosti pak najdete řadu exponátů a dokumentů přibližující sportovní i vojenské čs. letectví od I. republiky po nedávnou současnost. Tak třeba Šohaj je název pro větroně, a naši průvodci nám představí i fragmenty z MiGů a jejich součástí. Muzeu se daří, výletníci, turisté i místní si ho oblíbili, a není divu, že se možná dočká i svého rozšíření.
Letecké muzeum
Hrad Choustník
Chustnice – obec, o které první zmínky pocházejí z druhé poloviny 13. století. Pohybujeme se v jižních Čechách nedaleko Tábora. A namířeno máme na vrchol Choustník – slovo podivné, které ale říká, že kamenný útes byl obrostlý křovím – chusem.
Po zelené značce se vypravíme k místní zřícenině, o které nikdo přesně neví, kdy vlastně byla postavena. Jejím pravděpodobným zakladatelem je ale Beneš, syn Hroznaty z Poděbrad, příbuzný mocného rodu Vítkovů. Páni z Choustníka měli ve znaku zlatý žebřík na modrém poli, který jim v roce 1158 udělil král Vladislav.
Společným dílem dvou synů Beneše z Choustníka pak vznikl v českých zemích vzácný typ hradu se dvěma hradními jádry v podobě oddělených obytných paláců. O sto let později byl Choustník významnou oporou Rožmberků, kteří z něho učinili předsunutou bránu do středních Čech.
Další rozvoj hradu přišel až v 15. století, kdy kolem něj bylo vybudováno masivní opevnění s dvěma dělostřeleckými kruhovými baštami. Výtečný obranný systém se osvědčil již zanedlouho v období husitských nepokojů, když se hrad nepodařilo husitům dobýt. Od konce 16. století však chátral, roku 1672 je uváděn již jako zřícenina.
Do současnosti se z hradu dochovaly zejména mohutné hradby a obě čtyřhranné palácové věže. Jedna z nich, 18 m vysoká, je upravena jako rozhledna s dobrým výhledem na Soběslavsko a Táborsko. Zřícenina hradu Choustník je přístupná ze stejnojmenné obce po zelené turistické značce a na hřebenu vrchu Choustník východně od hradu se rozkládá přírodní rezervace se skalními věžemi a rozlehlými kamennými moři. Skalní město, ráj pro lezce po horách.
Hrad Choustník
Kraj Jana Žižky
V kraji Jana Žižky se budeme s kamerou pohybovat v dalším zastavení. Rozporuplná postava českých dějin má na jihu Čech několik připomenutí.
Asi 15 km jižně od Českých Budějovic, nedaleko obce Trocnov, potkáte Jana Žižku už slavného, vytesaného v kameni. Místo, kde se vojevůdce narodil, je ale obestřeno zajímavou pověstí: legenda praví, že tudy jeho maminka nesla žencům jídlo na pole a za bouře na ni přišly porodní bolesti, a proto zřejmě v roce 1360 spatřil malý Jan světlo světa právě tam – v útrobách statného dubu, který ale nechal pokácet borovanský kněz, protože nejen místní místo uctívali.
Z větví si řemeslníci dělali topůrka na své pracovní nástroje – s přesvědčením, že i oni získají z dubu sílu jako Žižka.
Hodně se o životě slavného českého válečníka i o husitství dozvíte v muzeu – jeho otevření se v areálu Památníku Jana Žižky chystá na květen. Díky Žižkovi zavítáme ale i do střížovského kostelíka. Hlavně muži každého věku tu rádi studují pověstnou vozovou hradbu, unikátní zbraně ze selského nářadí i modely bitev. Ty dokládají Žižkův mimořádný válečnický talent – však taky ani jednu neprohrál!
Národní kulturní památka zahrnuje i základy zemanského statku jeho otce a cesty vás zavedou taky do nedalekého Střížova nebo Komořic.