Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Milované dítky

Milované dítky V Jindřichově Hradci zavítáme do zámecké galerie. Vítat nás budou Milované dítky – ale jen obrazně. Jde totiž o výstavu, která mapuje, jaké to bylo být šlechtickým dítkem. Ale i rodičem.

Právě oni totiž někdy uplatňovali u svých ratolestí své často skryté ambice, a měli na ně proto i přehnané nároky. Jejich výchova byla zaměřená k naprosté poslušnosti a loajalitě rodu. A už tehdy platilo, že úspěšným způsobem, jak toho dosáhnout, může být i hra.

Mladí následníci museli ale také sloužit dynastickým zájmům rodiny, matky své děti často ani nekojily. A ratolesti byly vedeny k předem vymezeným a přiděleným funkcím.

Expozice se zaměřuje na dětské hračky – k nejstarším exponátům na výstavě patří nosítka pro panenku z druhé poloviny osmnáctého století. Jsou věrnou zmenšeninou těch skutečných.

A s unikátní dřevěnou hračkou potaženou sametem a brokátem si na zámku v Jindřichově Hradci hrály děti Černínů. A víte, že jako hračky sloužily i zbraně – často přesné kopie střelných nástrojů pro dospělé.

MapaMilované dítky
videoMilované dítky
...
video video

Milované dítky

Letecké muzeum

Letecké muzeum V prostorách bývalého kina v Deštné na Jindřichohradecku vytvořili nadšenci Klubu historie letectví vlastní muzeum. Jak jinak, jde o Letecké muzeum, které je rozděleno na válečnou a poválečnou část.

Z prostor vstupní haly a bývalé šatny vznikly dvě samostatné části, které jsou rozděleny kopií protiletadlového krytu. Venku je nainstalována expozice přibližující osudy čs. válečných letců od odchodu našich vojáků do Polska a Francie nebo do Velké Británie.

K vidění jsou tu zajímavé výstavní kousky, a to nemyslíme jen uniformy nebo vyznamenání, ale třeba fragmenty z válečných letounů B-24 Liberatoru PP-Y 311. čs. perutě nalezené na Orknejských ostrovech. V další části expozice uvidíte jeden z největších unikátů muzea, motor z Messerschmittu Bf-109 a torzo trupu s kabinou Bf-109 nebo táhla z La-5 FN.

V druhé místnosti pak najdete řadu exponátů a dokumentů přibližující sportovní i vojenské čs. letectví od I. republiky po nedávnou současnost. Tak třeba Šohaj je název pro větroně, a naši průvodci nám představí i fragmenty z MiGů a jejich součástí. Muzeu se daří, výletníci, turisté i místní si ho oblíbili, a není divu, že se možná dočká i svého rozšíření.

MapaLetecké muzeum
videoLetecké muzeum
...
video video

Letecké muzeum

Hrad Choustník

Hrad Choustník Chustnice – obec, o které první zmínky pocházejí z druhé poloviny 13. století. Pohybujeme se v jižních Čechách nedaleko Tábora. A namířeno máme na vrchol Choustník – slovo podivné, které ale říká, že kamenný útes byl obrostlý křovím – chusem.

Po zelené značce se vypravíme k místní zřícenině, o které nikdo přesně neví, kdy vlastně byla postavena. Jejím pravděpodobným zakladatelem je ale Beneš, syn Hroznaty z Poděbrad, příbuzný mocného rodu Vítkovů. Páni z Choustníka měli ve znaku zlatý žebřík na modrém poli, který jim v roce 1158 udělil král Vladislav.

Společným dílem dvou synů Beneše z Choustníka pak vznikl v českých zemích vzácný typ hradu se dvěma hradními jádry v podobě oddělených obytných paláců. O sto let později byl Choustník významnou oporou Rožmberků, kteří z něho učinili předsunutou bránu do středních Čech.

Další rozvoj hradu přišel až v 15. století, kdy kolem něj bylo vybudováno masivní opevnění s dvěma dělostřeleckými kruhovými baštami. Výtečný obranný systém se osvědčil již zanedlouho v období husitských nepokojů, když se hrad nepodařilo husitům dobýt. Od konce 16. století však chátral, roku 1672 je uváděn již jako zřícenina.

Do současnosti se z hradu dochovaly zejména mohutné hradby a obě čtyřhranné palácové věže. Jedna z nich, 18 m vysoká, je upravena jako rozhledna s dobrým výhledem na Soběslavsko a Táborsko. Zřícenina hradu Choustník je přístupná ze stejnojmenné obce po zelené turistické značce a na hřebenu vrchu Choustník východně od hradu se rozkládá přírodní rezervace se skalními věžemi a rozlehlými kamennými moři. Skalní město, ráj pro lezce po horách.

MapaHrad Choustník
videoHrad Choustník
...
video video

Hrad Choustník

Kraj Jana Žižky

Kraj Jana Žižky V kraji Jana Žižky se budeme s kamerou pohybovat v dalším zastavení. Rozporuplná postava českých dějin má na jihu Čech několik připomenutí.

Asi 15 km jižně od Českých Budějovic, nedaleko obce Trocnov, potkáte Jana Žižku už slavného, vytesaného v kameni. Místo, kde se vojevůdce narodil, je ale obestřeno zajímavou pověstí: legenda praví, že tudy jeho maminka nesla žencům jídlo na pole a za bouře na ni přišly porodní bolesti, a proto zřejmě v roce 1360 spatřil malý Jan světlo světa právě tam – v útrobách statného dubu, který ale nechal pokácet borovanský kněz, protože nejen místní místo uctívali.

Z větví si řemeslníci dělali topůrka na své pracovní nástroje – s přesvědčením, že i oni získají z dubu sílu jako Žižka.

Hodně se o životě slavného českého válečníka i o husitství dozvíte v muzeu – jeho otevření se v areálu Památníku Jana Žižky chystá na květen. Díky Žižkovi zavítáme ale i do střížovského kostelíka. Hlavně muži každého věku tu rádi studují pověstnou vozovou hradbu, unikátní zbraně ze selského nářadí i modely bitev. Ty dokládají Žižkův mimořádný válečnický talent – však taky ani jednu neprohrál!

Národní kulturní památka zahrnuje i základy zemanského statku jeho otce a cesty vás zavedou taky do nedalekého Střížova nebo Komořic.

MapaKraj Jana Žižky
videoKraj Jana Žižky
...
video video

Kraj Jana Žižky

Gobelíny

Gobelíny První evropské dílny na výrobu gobelínů vznikaly už ve 14. století hlavně v Belgii a Francii. My ale zůstaneme v českých luzích a hájích a s toulavou kamerou vás zavedeme do Jindřichova Hradce do historické dílny „Gobelín“ – tu v roce 1910 založila textilní výtvarnice Marie Teinitzerová. Dodnes tu pod mistrnýma rukama vznikají unikátní gobelíny, které své obdivovatele nacházejí po celém světě.

Gobelín vzniká podle výtvarného návrhu, z něhož se sejme tzv. grafický kartón. V roce 1911 byl v Jindřichově Hradci utkán první gobelín s motivem boje svatého Jiří s drakem. A už v roce 1925 – na světové výstavě v Paříži získala Marie Teinitzerová s výtvarníkem Františkem Kyselou hlavní cenu za cyklus osmi gobelínů, nazvaný Řemesla. Koncem padesátých let převzal žezlo textilní výtvarník a akademický malíř Josef Miler, který tamní dílnu obohatil o tzv. melírovou metodu.

A jak to vypadá v dílně šikovných rukou dnes? To nám ukáže Jan Fidler – náš jindřichohradecký průvodce.

MapaGobelíny
videoGobelíny
...
video video

Gobelíny

Další stránky:« 74 75 76 77 78 »