Reportáže v regionech
Hrad Choustník
Chustnice – obec, o které první zmínky pocházejí z druhé poloviny 13. století. Pohybujeme se v jižních Čechách nedaleko Tábora. A namířeno máme na vrchol Choustník – slovo podivné, které ale říká, že kamenný útes byl obrostlý křovím – chusem.
Po zelené značce se vypravíme k místní zřícenině, o které nikdo přesně neví, kdy vlastně byla postavena. Jejím pravděpodobným zakladatelem je ale Beneš, syn Hroznaty z Poděbrad, příbuzný mocného rodu Vítkovů. Páni z Choustníka měli ve znaku zlatý žebřík na modrém poli, který jim v roce 1158 udělil král Vladislav.
Společným dílem dvou synů Beneše z Choustníka pak vznikl v českých zemích vzácný typ hradu se dvěma hradními jádry v podobě oddělených obytných paláců. O sto let později byl Choustník významnou oporou Rožmberků, kteří z něho učinili předsunutou bránu do středních Čech.
Další rozvoj hradu přišel až v 15. století, kdy kolem něj bylo vybudováno masivní opevnění s dvěma dělostřeleckými kruhovými baštami. Výtečný obranný systém se osvědčil již zanedlouho v období husitských nepokojů, když se hrad nepodařilo husitům dobýt. Od konce 16. století však chátral, roku 1672 je uváděn již jako zřícenina.
Do současnosti se z hradu dochovaly zejména mohutné hradby a obě čtyřhranné palácové věže. Jedna z nich, 18 m vysoká, je upravena jako rozhledna s dobrým výhledem na Soběslavsko a Táborsko. Zřícenina hradu Choustník je přístupná ze stejnojmenné obce po zelené turistické značce a na hřebenu vrchu Choustník východně od hradu se rozkládá přírodní rezervace se skalními věžemi a rozlehlými kamennými moři. Skalní město, ráj pro lezce po horách.
Hrad Choustník
Kraj Jana Žižky
V kraji Jana Žižky se budeme s kamerou pohybovat v dalším zastavení. Rozporuplná postava českých dějin má na jihu Čech několik připomenutí.
Asi 15 km jižně od Českých Budějovic, nedaleko obce Trocnov, potkáte Jana Žižku už slavného, vytesaného v kameni. Místo, kde se vojevůdce narodil, je ale obestřeno zajímavou pověstí: legenda praví, že tudy jeho maminka nesla žencům jídlo na pole a za bouře na ni přišly porodní bolesti, a proto zřejmě v roce 1360 spatřil malý Jan světlo světa právě tam – v útrobách statného dubu, který ale nechal pokácet borovanský kněz, protože nejen místní místo uctívali.
Z větví si řemeslníci dělali topůrka na své pracovní nástroje – s přesvědčením, že i oni získají z dubu sílu jako Žižka.
Hodně se o životě slavného českého válečníka i o husitství dozvíte v muzeu – jeho otevření se v areálu Památníku Jana Žižky chystá na květen. Díky Žižkovi zavítáme ale i do střížovského kostelíka. Hlavně muži každého věku tu rádi studují pověstnou vozovou hradbu, unikátní zbraně ze selského nářadí i modely bitev. Ty dokládají Žižkův mimořádný válečnický talent – však taky ani jednu neprohrál!
Národní kulturní památka zahrnuje i základy zemanského statku jeho otce a cesty vás zavedou taky do nedalekého Střížova nebo Komořic.
Kraj Jana Žižky
Gobelíny
První evropské dílny na výrobu gobelínů vznikaly už ve 14. století hlavně v Belgii a Francii. My ale zůstaneme v českých luzích a hájích a s toulavou kamerou vás zavedeme do Jindřichova Hradce do historické dílny „Gobelín“ – tu v roce 1910 založila textilní výtvarnice Marie Teinitzerová. Dodnes tu pod mistrnýma rukama vznikají unikátní gobelíny, které své obdivovatele nacházejí po celém světě.
Gobelín vzniká podle výtvarného návrhu, z něhož se sejme tzv. grafický kartón. V roce 1911 byl v Jindřichově Hradci utkán první gobelín s motivem boje svatého Jiří s drakem. A už v roce 1925 – na světové výstavě v Paříži získala Marie Teinitzerová s výtvarníkem Františkem Kyselou hlavní cenu za cyklus osmi gobelínů, nazvaný Řemesla. Koncem padesátých let převzal žezlo textilní výtvarník a akademický malíř Josef Miler, který tamní dílnu obohatil o tzv. melírovou metodu.
A jak to vypadá v dílně šikovných rukou dnes? To nám ukáže Jan Fidler – náš jindřichohradecký průvodce.
Gobelíny
Dobronice
Pak se přesuneme na jih Čech, kde na nás čeká už několik staletí zřícenina hradu Dobronice. Vypíná se na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí v nadmořské výšce 440 m asi 6 km severovýchodně od městečka Bechyně.
Ves Dobronice, v níž hrad stojí, vznikla již koncem 12. století. Samotný hrad byl založen až v první polovině 14. století. Po roce 1455 byl rozšířen, na počátku 16. století k němu byly přistavěny obytné budovy a kaple.
V roce 1691 byl hrad prodán opařanským jezuitům, kteří ho zanedlouho opustili. V roce 1790 se dokonce začalo s jeho bouráním a teprve v 19. a 20. století byla zřícenina stavebně zajištěna a opravena.
Dominantou hradu je válcovitá věž, do současnosti se dochovaly také pozůstatky hradního paláce ze 14. století, kaple a obytných budov. Nedaleko od hradu stojí gotický kostel Panny Marie připomínaný již v roce 1350, od kterého se pak můžete kochat pohledem do údolí Lužnice.
My si ale o tom, co se s hradem událo až do 20. století, budeme povídat s naším průvodcem Miloslavem Pincem.
Dobronice
Vltavíny
V Městském muzeu v Týně nad Vltavou můžete vidět výstavu vltavínů nalezených v různých jihočeských lokalitách. A můžete dokonce i srovnávat, protože tady ukazují i vltavíny moravské či tektity z celého světa, horniny natavené při dopadu meteoritů, typy sedimentů, ve kterých se vltavíny nacházejí.
Velmi zajímavou částí expozice je panel, ve kterém jsou vltavíny uspořádány podle nalezišť v jižních Čechách. Zavedli jsme vás sem proto, že sběratel pan Milan Prchal, za kterým jsme se vypravili, se před dvaceti roky zasloužil o to, že právě v Týně mají stálou expozici těchhle vzácných, krásných, zajímavých a jedinečných kamenů různých tvarů i rozměrů.
A ještě nutno dodat, že v roce 1787 právě v Týně nad Vltavou našel profesor Mayer vůbec první vltavín.
Jihočeské vltavíny, o kterých budeme mluvit hlavně, pamatují už bezmála 15 milionů let. Jak se hledají, jak se evidují a jak vlastně vzniká taková sbírka? I o tom se bude mluvit.