Reportáže v regionech
Mlýn Hoslovice
A zpět do jižních Čech, na Volyňsko. Obdivovat budeme středověký vodní mlýn Hoslovice.
První písemná zpráva o mlýnu v Hoslovicích je z roku 1352. Díky posledním majitelům se dochovalo funkční mlecí zařízení staré minimálně 200 let, rybník s náhonem, původní stodola a chlév. Muzeum zde představuje unikátní technologii, způsob hospodaření a života ve mlýně na počátku 20. století.
Návštěvníci se mohou seznámit se starými řemesly nebo pečením chleba. Ve skanzenu v Hoslovicích je tak dochován nejstarší a jedinečný vodní mlýn v Česku. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří i původní kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Ke stavbě patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky.
Jihočeský kraj mlýn odkoupil od dědiců, nechal ho zrekonstruovat a otevřel veřejnosti jako jedinečnou ukázku venkovského života. Včetně zvířat, která zvláště městské děti už jen tak nepotkají. Ovšem ani dospělí už nedokážou často ani pojmenovat různé přístroje, s nimiž uměl zacházet každý venkovský chasník, sedlák.
Mlýn Hoslovice
Ilustrace
Víte o tom, že ve Sladovně Písek, významné galerii ilustrací v České republice, byly slavnostně otevřeny dvě nové stálé expozice Radek Pilař a Po stopách ilustrace?
Expozice Radka Pilaře, významného rodáka a autora výtvarné podoby Čtvrtkova Cipíska, a výstava Po stopách ilustrace zaměřená na ilustraci dětské knihy. Koutek věnovaný Radku Pilaři umožní návštěvníkovi ocitnout se přímo v Pilařově malířském světě.
Druhá výstava, s názvem Po stopách ilustrace chce živě a atraktivně zachytit přehled české ilustrační tvorby a představit její nejvýznamnější tvůrce, a tedy například tvorbu Josefa Lady, Josefa Čapka, Ondřeje Sekory, Jiřího Trnky, Květy Pacovské, Adolfa Borna, Petra Síse a dalších ilustrátorů dětských knížek.
Ilustrace
Muzeum fotografie
Kdo má rád fotografie, mohl by si přijít na své při naší reportáži z Jindřichova Hradce. V nově zrekonstruované jezuitské koleji je totiž k vidění ojedinělá sbírka fotografických přístrojů a současných i historických fotografií.
A v improvizovaném fotografickém studiu si dokonce můžete vytvořit portrétní fotografii s dobovými rekvizitami. Dějiny bývalé jezuitské koleje v Jindřichově Hradci se začínají psát na počátku 90. let šestnáctého století.
Jezuitskému řádu se tehdy podařilo přesvědčit českého nejvyššího kancléře Adama II. z Hradce a jeho zbožnou manželku Kateřinu z Montfortu, aby zde vybudovali kolej šířící katolickou víru v kraji.
Na místě zbořených měšťanských stavení se v roce 1594 začalo s výstavbou profesního domu, jenž se svou rozlohou mohl měřit se zámeckým sídlem. Jednou z nejstarších částí areálu je chrám sv. Maří Magdaleny. V šestnáctém století ho tady nechal vybudovat Vilém Slavata.
V roce 2001 získalo objekt Národní muzeum fotografie v naprosto dezolátním stavu. Během let tu však provedlo rozsáhlé rekonstrukce. Dnes se tady pořádají nejrůznější semináře. A jak jinak o fotoaparátech a fotografické technice.
Muzeum fotografie
Hračky v Netřebicích
Už několikrát jsme vám představili tvůrce, kteří zachovávají tradiční řemesla a obdivovat budeme i originální výrobky ze Šumavy, ke kterým mají blízko manželé Holinkovi z jihočeských Netřebic u Velešína.
Ti, kteří se o jejich výrobky a práci zajímají, ocení hlavně to, že každý předmět vezmou Holinkovi do ruky a umějí si s ním pěkně poradit, a to tak, aby dřevo sloužilo i krášlilo.
A v dílně těchto manželů na nás i na vás čeká i jedna truhla, kde Holinkovi shromažďují staré nářadí. A jednou by oba moc rádi otevřeli i Muzeum soustružení dřeva.
Hračky v Netřebicích
Tvrz Cuknštejn
Tvrz Cuknštejn najdete v nejzápadnější části Tereziina údolí v blízkosti Nových Hradů. Postavili ji ke sklonku 15. století vladykové z Michnic na pozemcích své tvrze Světví. Tu držel v roce 1488 Vilém z Michnic. Tehdy Cuknštejn snad ještě nestál, ale jistě byl postaven již roku 1491, kdy se Vilém psal „seděním na Cukenštejně“.
Vilémův strýc Oldřich Pouzar z Michnic, který přejal po jeho smrti roku 1496 všechny jeho statky, držel potom tvrz Cuknštejn s poplužním dvorem, mlýnem a vsí a jiné. K tomu vyženil Nalžov, kde povznesl stříbrné doly a koupil zboží Olešnické. Býval úředníkem na Pražském hradě, kde dal po požáru roku 1543 zhotovit zvon do chrámu sv. Víta a jiný zvon do kostela Panny Marie před Týnem. Býval často na sněmech a různých veřejných jednáních a zemřel roku 1545 na Hradčanech, kde je také v chrámu sv. Víta pochován.
Od roku 2000, kdy došlo k převodu tvrze do soukromých rukou, probíhá celková rekonstrukce objektu, která pravděpodobně zachránila dlouhodobě chátrající tvrz před její celkovou destrukcí a přispěla k objevení mnoha zajímavých poznatků o tomto architektonicky významném pozdně gotickém sídle.
Největším překvapením pro Tomáše Peka, nového majitele tvrze, bylo, když při rekonstrukcích narazil na kapli, o které doposud nikdo nevěděl. Objevil ji náhodou při očišťování omítek na nádvoří. Tehdy si prý všiml jakého si gotického lomeného okna, za nímž později nechal provést sondu – a senzace byla na světě.