Reportáže v regionech
Muzeum fotografie
Kdo má rád fotografie, mohl by si přijít na své při naší reportáži z Jindřichova Hradce. V nově zrekonstruované jezuitské koleji je totiž k vidění ojedinělá sbírka fotografických přístrojů a současných i historických fotografií.
A v improvizovaném fotografickém studiu si dokonce můžete vytvořit portrétní fotografii s dobovými rekvizitami. Dějiny bývalé jezuitské koleje v Jindřichově Hradci se začínají psát na počátku 90. let šestnáctého století.
Jezuitskému řádu se tehdy podařilo přesvědčit českého nejvyššího kancléře Adama II. z Hradce a jeho zbožnou manželku Kateřinu z Montfortu, aby zde vybudovali kolej šířící katolickou víru v kraji.
Na místě zbořených měšťanských stavení se v roce 1594 začalo s výstavbou profesního domu, jenž se svou rozlohou mohl měřit se zámeckým sídlem. Jednou z nejstarších částí areálu je chrám sv. Maří Magdaleny. V šestnáctém století ho tady nechal vybudovat Vilém Slavata.
V roce 2001 získalo objekt Národní muzeum fotografie v naprosto dezolátním stavu. Během let tu však provedlo rozsáhlé rekonstrukce. Dnes se tady pořádají nejrůznější semináře. A jak jinak o fotoaparátech a fotografické technice.


Muzeum fotografie
Hračky v Netřebicích
Už několikrát jsme vám představili tvůrce, kteří zachovávají tradiční řemesla a obdivovat budeme i originální výrobky ze Šumavy, ke kterým mají blízko manželé Holinkovi z jihočeských Netřebic u Velešína.
Ti, kteří se o jejich výrobky a práci zajímají, ocení hlavně to, že každý předmět vezmou Holinkovi do ruky a umějí si s ním pěkně poradit, a to tak, aby dřevo sloužilo i krášlilo.
A v dílně těchto manželů na nás i na vás čeká i jedna truhla, kde Holinkovi shromažďují staré nářadí. A jednou by oba moc rádi otevřeli i Muzeum soustružení dřeva.


Hračky v Netřebicích
Tvrz Cuknštejn
Tvrz Cuknštejn najdete v nejzápadnější části Tereziina údolí v blízkosti Nových Hradů. Postavili ji ke sklonku 15. století vladykové z Michnic na pozemcích své tvrze Světví. Tu držel v roce 1488 Vilém z Michnic. Tehdy Cuknštejn snad ještě nestál, ale jistě byl postaven již roku 1491, kdy se Vilém psal „seděním na Cukenštejně“.
Vilémův strýc Oldřich Pouzar z Michnic, který přejal po jeho smrti roku 1496 všechny jeho statky, držel potom tvrz Cuknštejn s poplužním dvorem, mlýnem a vsí a jiné. K tomu vyženil Nalžov, kde povznesl stříbrné doly a koupil zboží Olešnické. Býval úředníkem na Pražském hradě, kde dal po požáru roku 1543 zhotovit zvon do chrámu sv. Víta a jiný zvon do kostela Panny Marie před Týnem. Býval často na sněmech a různých veřejných jednáních a zemřel roku 1545 na Hradčanech, kde je také v chrámu sv. Víta pochován.
Od roku 2000, kdy došlo k převodu tvrze do soukromých rukou, probíhá celková rekonstrukce objektu, která pravděpodobně zachránila dlouhodobě chátrající tvrz před její celkovou destrukcí a přispěla k objevení mnoha zajímavých poznatků o tomto architektonicky významném pozdně gotickém sídle.
Největším překvapením pro Tomáše Peka, nového majitele tvrze, bylo, když při rekonstrukcích narazil na kapli, o které doposud nikdo nevěděl. Objevil ji náhodou při očišťování omítek na nádvoří. Tehdy si prý všiml jakého si gotického lomeného okna, za nímž později nechal provést sondu – a senzace byla na světě.


Tvrz Cuknštejn
Kytary v Blatné
Jen málokdo ví, že malé jihočeské město Blatná u Strakonic je rodištěm prvních továrních elektrických hudebních nástrojů v Evropě, na které v 50. letech minulého století začínalo hrát mnoho slavných legendárních evropských umělců.
My jsme se sem vypravili právě proto, že tady pořádají ojedinělou výstavu Česká kytara. Jejím autorem je majitel sbírky pan Jiří Janků. Expozici doplňují informace o historii vývoje a výroby elektromagnetického snímání zvuku a hudebních nástrojů vyráběných v jihočeské Blatné.
A nejvzácnější strunové nástroje? Tak dejme tomu, že bychom slovy našeho průvodce uvedli například: Resonet Grazioso, na kterou hrál např. George Harrison z Beatles, Robert Lee, Jimmy Page, Eric Clapton, nebo havajskou kytaru, v padesátých letech velmi populární nástroj a nejslavnější nástroj – basa Arco Resonet, na ni hrál např. z Led Zeppelin John Paul Jones. A vězte, že tyhle kytary jsou opravdu světově unikátní.


Kytary v Blatné
Hrací strojky
Líšovsko leží na tzv. Lišovském prahu, který vytváří jakousi vyvýšeninu mezi dvěma významnými rybníkářskými oblastmi – Třeboňskou pánví na východě a Českobudějovickou pánví na západě od Lišova.
Máte tak možnost projít se nejen malebným městem proslaveným výrobou nábytku, ale můžete se i zastavit v tamním muzeu hracích strojků. Vystupující červený dvoupatrový dům s většími okny a uprostřed s vjezdem nemůžete ani minout, ani přehlédnout. A právě tady sídlí soukromé muzeum hracích strojků.
Za zastávku určitě stojí: najdete zde sbírku rodiny Irmišů obsahující orchestriony, flašinety, kolovrátky, hrací hodiny, hrací obrazy, gramofony a jiné starožitnosti zhotovené počátkem 19. století. Prohlídka s komentářem a zvukovými ukázkami trvá asi 45 minut. A k vidění je i orchestrion, který hrál v legendárním seriálu ČT Chalupáři.
Muzeum hudebních přístrojů, a tedy vlastně sbírku pana Roberta Irmiše, v Lišově založil už jeho dědeček, když svůj první hrací strojek našel na smetišti. Pan Irmiš v tom nadšeně pokračuje od svých 12 let.
V jeho muzeu se díky mechanické hudbě hracích strojků, flašinetů a orchestrionů můžeme vrátit do dob o sto až dvě stě let zpátky a navíc se dozvíme mnoho zajímavého o tom, jak byly tyhle hrací mašinky konstruovány a v proměnách času i využívány.

