Reportáže v regionech
Vimperský zámek
Do Vimperku jsme tentokrát zavítali proto, že tady probíhá rozsáhlý archeologický a restaurátorský průzkum. Jeho cílem je vytvoření mezinárodního vzdělávacího environmentálního centra. Už dnes si ale můžou návštěvníci prohlédnout doposud nepřístupné prostory, které jsou k vidění právě díky archeologickým výzkumům – dokonce jimi prochází nová prohlídková trasa zámku. A pozveme vás i do Horního a Dolního zámku, kde současně probíhá restaurátorský průzkum.
Díky němu byly odkryty unikátní renesanční záklopové stropy. Kromě základů původního gotického hradu zde byly objeveny i další zajímavosti. Tak třeba: několik pater schodiště vedoucího k malé vstupní brance. A zároveň badatelé prokázali, že původně románský hrad měl dvě věže – zůstala však jen jedna.
Dolní zámek představuje dnes objevenou rezidenci Petra Voka. I ji čeká rekonstrukce. Předpokládaným termínem dokončení projektu oprav zámku je rok 2016. Pak by měl mimo jiné sloužit k prezentaci ochrany přírody v oblasti Šumavy a Bavorska. Už dnes ale nabízí své stálé expozice: tradici knihtisku a sklářství ve Vimperku či přírodu Národního parku Šumava.
Vimperský zámek
Červená Lhota
Pak se přesuneme na jeden z našich nejkrásnějších a nejznámějších zámků. Na Červenou Lhotu. Místnosti jsou zařízeny takřka výhradně autentickým mobiliářem, mezi nímž je i několik uměleckých děl, která výrazně předčí průměrnou úroveň zámeckého vybavení. Stávající instalace vznikala za provozu v letech 2004–2006. Návštěvník, který zná její dřívější podobu, bude jistě překvapen útulností a vybaveností interiérů, které evokují pocit, že šlechtický majitel odešel z pokoje před okamžikem.
Nově pro nás ale na zámku připravili novou trasu schönburských podkrovních pokojů. Ta je logickým pokračováním reinstalace expozice interiérů prvního patra zámku. Z hlediska historické autenticity je však daleko volnější, protože využívá značnou část potenciálu zbylého „svozového“ mobiliáře. O evokaci schönburského způsobu užívání místností se snaží dětské pokoje, pokoj komorné a hala.
V místnosti haly jsou tak okna schovaná pod převisem střechy. Interiér pak tvoří důmyslné schodiště. Nátěr na stěnách je z tehdy módních tmavých odstínů doplněný mobiliářem z první republiky. Ze sběratelských kusů tu stojí za vidění orientální výšivka z Uzbekistánu zvaná susáný. Určená byla pro nevěstinu svatební noc. Průvodcem nám bude zámecký pán kastelán Tomáš Horyna.
Červená Lhota
Sklárna Bělčice
Sklárna Bělčice leží v jižních Čechách, tak někde uprostřed cesty mezi městečky Březnice a Blatná. Jde o malou rodinnou firmu, která se zabývá výrobou historického skla od antiky po sklo renesanční. Sklář Václav Vlasák nám ukáže, že o sklu a sklárnách se nemusí mluvit jen pochmurně, jak jsme si museli v poslední době zvyknout. S manželkou a synem to zkrátka riskli, pořídili si pícku taky a začali hledat svá témata. Repliky, které se jim teď rodí pod rukama, je nadchly téměř hned.
V Bělčicích vznikají repliky pohárů, které jsou často zlatavě zelené, tzv. lesní, s bublinkami, které jim vdechnul křemen ze zdejších potoků, a taky hodně zdobené. Zdobnost ale měla u šlechtické tabule nejen estetický, ale hlavně praktický důvod. Jaký? I to se dozvíte.
Sklárna Bělčice
Chorea Historica
Soubor Chorea Historica založila v roce 2000 Eva Kröschlová. Od roku 2001 je občanským sdružením, jehož cílem je poznávání a uchování kulturního dědictví. Chorea Historica se pod odborným vedením Evy Kröschlové zabývá studiem a poučenou interpretací dobového tanečního projevu. Základem práce je rekonstrukce autentických choreografií tanečních mistrů rané a pozdní renesance.
Soubor má na repertoáru 3 různá období: pozdní gotiku, pozdní středověk, renesanci a baroko, ale spíš jeho měšťanskou podobu. A celému souboru záleží opravdu na všem: věrné rekonstrukci tanečních kroků, ale i dobových kostýmech, účesech či špercích. A na to, jak to jde tanečníkům ze souboru, se zajela toulavá kamera podívat na zámek v Českém Krumlově, kde Festival komorní hudby pořádá každoročně unikátní barokní noc.
Chorea Historica
Rožmberská trasa
K nejvýznamnějším jihočeským šlechtickým rodům patřili bezpochyby Rožmberkové. Kromě hradu, který nese jejich jméno, se výrazně podepsali na podobě třeboňského zámku.
Po požáru v roce 1562 se o renesanční vzhled zámku zasloužil Vilém z Rožmberka pod vlivem moderní italské architektury. Proto není divu, že Třeboň obdivovala evropská smetánka. To, co však slavného šlechtice nejvíc proslavilo, byla vášeň k magii a okultním vědám – padla na ně spousta jeho peněz a díky němu se v Třeboni vyskytovaly desítky alchymistických dílen, situovaných do augustiniánského kláštera.
Badatelské vášni propadl i bratr Viléma z Rožmberka, Petr Vok. Jeho sbírka kuriozit se prý dala srovnávat s císařovou a k vidění je v tzv. kunstkomoře. Zkrátka magie a magická reportáž z Třeboňska nás čeká v jižních Čechách.