Reportáže v regionech
Pořešín
Francouzské zámky na řece Loiře znají statisíce milovníků spojení romantické krajiny s architekturou starých časů. Zato hrady na jihočeské Malši takřka upadly v zapomnění. A nechybělo moc a zmizely z povrchu zemského úplně. Naštěstí se našlo pár nadšenců, kteří se pustili do jejich záchrany. My se vydáme na jeden z nich – Pořešín. Nečeká nás samozřejmě žádné luxusní panské sídlo, z hradu založeného ve 13. století, zůstala už jen zřícenina. Průzkumy ale napovídají o tom, že svého času býval opravdu reprezentativní rezidenci. Tou už se asi sotva kdy stane, ale díky obětavým zachráncům se zřícenina nachází v dobré formě. Můžete se na ní vypravit i za divadlem, koncertem anebo jen proto, abyste si užili krásné okolní přírody i výhledu do krajiny.
Pořešín
Velešínský betlém
K vánočnímu času patří také betlém. Někdo si doma staví malý papírový, Pavel Rouha z Velešína se rozhodl vyrobit si trochu větší, ze dřeva a dalších přírodních materiálů. Není vyučeným řezbářem, tvořil po nocích a ve volných chvílích. A inspiroval se nejen klasickou podobou jesliček, ale také ve svém okolí. Mezi postavičkami, které vyrábí z lipového dřeva, se pozná celá řada jeho sousedů. A nechybí ani on sám. Jeho betlém, který se hýbe a také svítí, je až do Tří králů vystaven ve sklepních prostorách bývalé velešínské fary.
Velešínský betlém
Rezervace Dračice
Obec Františkov na Třeboňsku v minulosti proslula hlavně zpracováním železné rudy, která se v blízkém okolí těžila. My se ale vydáme kousek dál, do necelé čtyři kilometry dlouhého kaňonu říčky Dračice, kde najdeme stejnojmennou přírodní rezervaci. Její romantická krajina se stala domovem celé řady zajímavých živočichů, o kterých si samozřejmě povíme. Připomeneme si také sklárnu, která v 18. století u řeky fungovala a po vytěžení okolních lesů se přesunula do nedaleké Nové Hutě. Nicméně ani tam se jí nedařilo dlouho a v roce 1821 vyhlásila bankrot. Zavítáme také do zaniklé obce Nová Ves a poslechneme si vzpomínky tamního rodáka Karla Stellnera. A řeč bude i o nedalekém rašeliništi Široké Blato.
Rezervace Dračice
Česká poštovna
Původní poštovně, která vznikla před 134 lety na Sněžce, kam byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice, hrozil zánik. Dozvěděl se o tom pražský podnikatel Tomáš Trnka, který se rozhodl, že unikát zachrání a dřevěnou stavbu koupil. Spolu s partou nadšenců domeček rozebrali prkno po prknu, naložili na auto a odvezli na místo, které se jmenuje Javorová skála. My jsme se ocitli na České poštovně – stavbě, která byla právě ze Sněžky přesunuta téměř o dvě stě kilometrů jinam. Trvalo to pět dnů a bylo to docela náročné. Z nejvyšší české hory totiž nevede silnice na českou, ale jen na polskou stranu. Takže se všechna prkna ze Sněžky musela svézt nejdříve do Polska a teprve odtud na Monínec. Poštovna je jen jednou z několika zastávek na zdejší známé cyklostezce. I když bizoni na této soukromé farmě by se možná bránili označení „atrakce“, jako největší zvíře severoamerického kontinentu na to mají nárok.
Navíc tady bylo zřízeno i jakési infocentrum o historii a současnosti poštovny. Z Javorové skály se můžete vydat směrem na Tábor – romantická procházka, která vás čeká, vás zavede třeba k hladině dvou velkých rybníků – Zámeckého a rybníku Žabinec. A za ukázku stojí i místní zřícenina – zahrála si totiž ve filmu Honza málem králem.
Česká poštovna
Radomyšl
A na jihu budeme i končit naše toulání s kamerou. Konkrétně v Radomyšli. Historický městys se nachází 7 kilometrů od Strakonic směrem na Blatnou. Městský znak Radomyšl obdržela už roku 1605 za vlády velkopřevora Matouše Děpolta z Lobkovic. Má podobu bílé orlice v červeném štítě se zlatou zbrojí a korunou, se zlatou pružinou přes prsa a křídla. Nad její hlavou je umístěn maltézský kříž.
Bohatá historie městyse sahá až do pravěku. Archeologický výzkum prokázal osídlení sahající do 5. století našeho letopočtu. V samém centru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště, pocházející z dob osídlení prvními Slovany ve 12. století. Od 14. století byla bohatá historie obce neodmyslitelně spjata s řádem Maltézských rytířů. První písemná zmínka o Radomyšli je z roku 1284, kdy byla obec zmiňována jako majetek panského rodu Bavorů ze Strakonic. V roce 1998 byl Parlamentem České republiky obci udělen prapor. Tolik jen v kostce z historie.
My se ale vypravíme třeba na místa, kde byla uložena hlína z Jeruzaléma. Ve 12. století zde žili předchůdci Radomyšláků, tedy poměrně velká skupina lidí, kteří se pravděpodobně zúčastnili druhé křížové výpravy s velmožem Bavorem ze Strakonic. A o tom svědčí velice zajímavé znaky na náhrobnících – raritní v celé České republice. Renesanční tváří Radomyšle byl maltézský převor Mikuláš Křížek, který celou Radomyšl přestavěl a postavil zde první variantu poutního chrámu sv. Jana Křtitele. A slovo dostanou i místní baráčníci.