Reportáže v regionech
Soukeníci Volyně
Výstava ve volyňské muzejní tvrzi připomíná časy, kdy tu vzkvétalo soukenické řemeslo. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století živilo polovinu města. Přicházela sem řada šikovných tovaryšů a díky poloze města se výrobcům dařilo prodávat. My si při prohlídce výstavy představíme řadu zajímavých předmětů, bez kterých by se mistr soukenický sotva obešel. Tak třeba vymytá surová vlna se vyčesávala takzvanými kramplemi nebo také krumplemi a v žádné dílně nechyběla ani Štětka soukenická. Což je vlastně docela obyčejný bodlák, kterým se vyčesávalo sukno.
Soukeníci ve Volyni
Skelná huť u Hluboké
Sklářské řemeslo bylo na jihu Čech pevně zabydlené už v 15. století. Prvními výrobky bývaly takzvané páteříky, tedy korálky, které se vkládaly do růženců. Dlouhou tradici má i výroba vinutých perel. V huti pana Jaroslava Effmerta u Hluboké nad Vltavou se s ní můžete setkat i dnes. Podíváme se, jak se takové perly rodí, ale představíme si i další sklářské postupy. Pan Effmert se totiž rozhodl dát ve své huti prostor i umělcům, kteří mají chuť vyzkoušet svou fantazii v praxi. Ve sklářského učně se na chvíli může proměnit také každý návštěvník a pod vedením zkušených mistrů zkrotit rozžhavenou sklovinu.
Skelná huť u Hluboké
Vánoční kapři z Blatné
Kapříci na náš vánoční stůl putují především z jihu Čech. Nejznámější jsou ti třeboňští, ale v kraji najdeme i další vyhlášené rybníkářské a rybářské oblasti. Jednou z nich je Blatná a její okolí. I tady se na stavbách rybníků podílel slavný Jakub Krčín, nicméně hodně jich tu bylo například už v časech Karla IV. Malý historický výlet doplníme o zajímavosti z kuchyní našich babiček. Ve starých kuchařských knihách najdeme mnohé neobvyklé úpravy. Hospodyňky často naši nejoblíbenější rybu zpracovávaly na sladko. Často zapomenuté recepty zajímají i pana Josefa Maška, který sbírá staré kuchařské knihy a také domácí sešity paní a dívek.
Kapr z Blatné
Vyšívání rybími šupinami
Tradiční lidová řemesla nadchla i Miluši Bubelovou, kterou jsme navštívili v Radimovicích na Táborsku. Už v dětství měla šanci se naučit vyrábět košíky z proutí, plést, háčkovat a také tkát. Tkadlenou se nakonec vyučila a řadu let se této práci věnovala. Pak začala své působení rozšiřovat a objevila také vyšívání rybími šupinami. Tato technika zdobení má svůj původ v Itálii a u nás se začala používat přibližně před půldruhým stoletím. Ozdoby ze šupin se objevovaly třeba na krojích, na zástěrkách, čepcích, ale také na střevíčcích a dokonce i na kabelkách, které nosily dámy v neděli do kostela. Šupiny se přišívají korálky a je to opravdu pracné.
Vyšívání šupinami
Perníčky Julie Chadimové
Paní Julie Chadimová ze Strakonic patří k těm hospodyňkám, jejichž domácnost s blížícími se vánočními svátky provoní kromě jehličí a purpury také skořice, hřebíček a badyán. Ano, budeme péct perníčky. A taky zdobit. Sněhobílá poleva nanášená natřikrát vytváří na voňavých perníčcích nejrůznější ozdoby. A zajímavé jsou také spékané tvary. To pak vznikne strom nebo dokonce celá vesnička. Paní Chadimová přidá také několik zajímavostí z historie perníkářského řemesla. Připomeneme si, že první perníkáři k nám přišli nejspíš z Norimberku už ve 13. století a povíme si také o tom, jak své dobroty vyráběli.