Reportáže v regionech
Šumavská holubička
Zejména v chudých domácnostech se dřív vyráběly dřevěné holubičky. Když nebyla práce na poli, všichni se snažili nějak si přilepšit. Dřevění ptáčci šli na odbyt, hospodyňky věřily, že do jejich domu přinesou štěstí a naději, nejčastěji je zavěšovaly do oken. Vyřezávání se věnovali už po několik generací předci Pavla Sarauera a on na tuhle tradici navázal. Vypravíme se za ním do Horní Plané nedaleko Lipna. Ukáže nám, jak se taková holubička rodí, co je na výrobě nejtěžší a také prozradí, že nejčastěji používá lipové, olšové, smrkové nebo borové dřevo. Jeho tatínek potřeboval na vytvoření holubičky dva kusy dřeva, ty, které vyrábí Pavel Sarauer, jsou z kusu jednoho.
Holubička z Horní Plané
ZOO Tábor-Větrovy
V Táboře-Větrovech jsme před časem navštívili ranč. Tentokrát se tam vypravíme za zoologickou zahradou. Právo takhle nazvat svůj Zoopark získal pan Libor Hrubý nedávno a splnil se mu tím jeho klukovský sen. Péči o zvířata, kterých tu je k vidění víc než půl stovky druhů, se vedle odborníků venuje celá rodina Hrubých. Nejbližší vtah mají asi ke lvímu samci Simbovi, kterého vychovávali odmalinka. Dokonce s nimi prý spával v posteli. Teď mu ve výběhu dělá společnost o něco starší Elsa. Návštěvníky lákají i dva samečci tygra ussurijského nebo páreček medvědů. Nechybějí samozřejmě opičky nebo zástupci ptačí říše. Děti pak docela určitě potěší také surikaty.
ZOO Tábor-Větrovy
Husitské muzeum v Táboře
Za dávnou historií se vypravíme do Tábora. A pokud předpokládáte, že to bude historie husitská, nemýlíte se. Prohlédneme si novou expozici Husitského muzea, která dokáže zaujmout nejen dospělé milovníky dějin, ale také děti. Dozvíme se, jak vypadal Tábor v úplných počátcích husitského hnutí, řeč bude o Janu Husovi, samozřejmě také o proslulém vojevůdci Janu Žižkovi, ale i o tom, jaké byly hlavní cíle jeho bojovníků a jak tohle období českých dějin vnímaly následující generace. Nemineme ani zbraně, které hustiští bojovníci používali. Ti ze selského stavu se nejčastěji oháněli cepy, ale i kosami nebo vidlemi. K profesionálnějším patřily sudlice, kopí a také třeba halapartny.
Husitské muzeum v Táboře
Zámek Kratochvíle
Jihočeský zámek Kratochvíle patří k památkám, které po sobě zanechal slavný rod pánů Rožmberků. Inspirován svými cestami po Itálii si tohle letní sídlo nechal vybudovat nejznámější člen rodu – Vilém. Nemohla mu chybět velká zahrada s částí užitkovou i okrasnou ani vodní příkop. Nejvýznamnější návštěvy z celé Evropy hostil Vilém samozřejmě především v reprezentačních sálech. Tím nejkrásnějším byl sál Zlatý s honosnou výzdobou i cennými uměleckými předměty. Nahlédnout můžeme i do prostor, které užíval poslední z Rožmberků – Petr Vok. Ložnice patří k místům opředeným legendami, ale zajímavá je rozhodně i pracovna připomínající fakt, že Petr Vok byl člověkem velmi vzdělaným a také sečtělým.
Zámek Kratochvíle
Cyklostezka kolem Borovan
Městečko Borovany jsme si už společně prohlédli. Dnes se v sedle kola vydáme do jeho okolí. A protože Borovany proslavily borůvky a Borůvkobraní, nemůže být symbolem nové cyklostezky nic jiného než bicykl ve tvaru dvou borůvek. Naší cestu začneme u augustiniánského kláštera a vyrazíme směrem k Borovanskému mlýnu. Jeho prvním úkolem po vybudování bylo zásobovat moukou právě zmiňovaný klášter, později pak dodávali zdejší mlynáři i do blízkého okolí. Dnes nás místo pana mlynáře přivítá půda plná pohádek, kde si užijí hlavně děti. O pár kilometrů dál na nás zase dýchne dávná historie. Dojedeme totiž k místu, kde se pravděpodobně narodil husitský vůdce Jan Žižka. Kdo bude chtít o jeho životě vědět víc, může zajít do místního muzea.