Reportáže v regionech
Třeboňský kapr
Pokud zrovna nepatříte k odpůrcům ryb, nebude asi ani na vašem vánočním stole chybět tradiční český kapr. Přidáme k němu pár zajímavých informací o tom, jak se k nám dostal, kdy se začal objevovat na stole smažený a protože se o tohle všechno budeme zajímat v Třeboni, začneme informacemi o místních rybnících a rybníkářích. Nemůžeme tedy nezmínit proslulého Jakuba Krčína, kterému Třeboňsko vděčí za své největší poklady v oblasti rybníků – Rožmberk i Svět. Pokud si ovšem myslíte, že například za vybudování toho druhého jmenovaného byli místní Krčínovi vděčni, vyvedeme vás z omylu. A víte, kde se kapr u nás vzal? Nejdřív se dostal z Asie do Evropy, do Říma a pak se rozšířil po střední Evropě. Prozradíme i jeden zajímavý recept na jeho úpravu, třeba vás inspiruje.
Třeboňský kapr
Muzeum betlémů a podmalby
Betlémy patří k Vánocům naprosto neodmyslitelně. Paní Svatavě Vizinové učarovaly natolik, že se pustila do jejich sbírání. Dnes se může pochlubit takřka tisícovkou kousků. Většina z nich je z papíru a pochází z našich krajů, najdou se mezi nimi velké, ale i malinké do krabičky od sirek. A nechybějí ani ztvárnění biblického příběhu s nádechem exotické ciziny. Všechnu tu vánoční krásu si mohou návštěvníci prohlédnout v muzeu v Zábrdí u Husince. Svůj prostor má v téhle expozici i typická šumavská podmalba. Té se totiž paní Vizinová také věnuje. Budeme se dívat, jak obrázky na rubové straně skla vznikají, dozvíme se, že namalovat jeden ve velikosti pohlednice trvá zhruba pět hodin a samozřejmě si dopřejeme taky malý výlet do historie podmalby, která proslavila Šumavu i daleko za hranicemi.
Muzeum betlémů a podmalby
Příběh Českého Krumlova
Český Krumlov proslavil především rozlehlý hrad a zámek, který je rozlohou po Pražském hradě druhým největším u nás. Zajímavé je ale i město pod ním. V místním regionálním muzeu je do konce roku k vidění výstava, která přibližuje jeho historii, časy úspěšné i smutnější. Dozvíme se na ní o vzniku města, o strážním hrádku, který nad Vltavou vystavěli Vítkovci a který Rožmberkové přeměnili ve velmi reprezentativní sídlo, ale také o příbězích obyčejných lidí v podhradí. Exponáty připomínají slavné Rožmberky, kteří byli s Českým Krumlovem spjati několik století, život městského obyvatelstva, ale také místní voraře nebo období obou světových válek. Za té první byl Český Krumlov městem lazaretním, druhá mu odvedla většinu mužů do wehrmachtu a jejím důsledkem byl pak také odsun řady obyvatel.
Příběh Českého Krumlova
Kojákovice
V muzeích se můžeme dozvědět ledacos zajímavého. To, které zřídili v jihočeských Kojákovicích, například přibližuje dobu, kdy řada místních rodin opustila rodnou zemi a vypravila se do Ameriky. Nejvíc lidí odešlo ve druhé polovině 19.století. V jejich rodném kraji byla nouze o práci, nejstarší potomek zdědil statek a ostatní museli za prací pryč. A navíc v Americe po válce Severu proti Jihu nabízeli přistěhovalcům půdu, což Čechy zvyklé hospodařit, lákalo. V kojákovickém muzeu se seznámíme s několika rodinami, které se v Americe usadily, dozvíme se, kam hlavně mířily, jaké byly jejich kontakty s rodnou zemí a příbuznými a také o jejich příležitostných návštěvách. Prohlédneme si ale i místní architekturu a nabídneme vám projížďku po cyklostezce.
Kojákovice
Opatovice
Jihočeské Opatovice patří k malebným vesničkám, jejichž stavení připomínají pohádkové kulisy. Přestože obec vznikla podstatně dřív, současná podoba stavení je z druhé poloviny devatenáctého století. Po velkém požáru, kdy vyhořely takřka všechny štíty, byly ty nové vytvořeny ve stylu lidového baroka. Další ničivý živel obec postihl v roce 2002. Po povodni, kdy voda sahala až ke střechám, to vypadalo hodně bledě, ale majitelé domů se pustili do oprav a dnes zase chalupy svítí do daleka. Život tu ale není vůbec tak pohádkový, jak se zdá. Místní nemají školu ani obchod, zásobuje je jen pojízdná prodejna, na autobusovou zastávku to mají kilometr. Proto tu stálých obyvatel nezůstalo moc, většina stavení dnes slouží hlavně k odpočinku.