Reportáže v regionech
Varhanář
Vladimírovi Šlajchovi učarovaly varhany. Nevystudoval ale hudbu, jak by si mnozí mohli myslet. Nejprve absolvoval strojní průmyslovku, pak se vyučil varhanářem a pustil se do stavění nástrojů. Jeho dílnu najdeme v Borovanech na Českobudějovicku, odkud nástroje nazývané královské vyrážejí do celého světa. Těší milovníky hudbu například v Japonsku, Kanadě nebo Německu. Rukama pana Šlajcha prošla i řada historických kousků, věnuje se totiž také restaurování. Už několik let pracuje na varhanech, které by měly znít v klášteře na Svaté hoře u Příbrami. Prozradí nám, co všechno výroba takového nástroje obnáší, jak dlouho trvá, kolik se do jednoho vejde píšťal, jaký se na ně používá materiál a spoustu dalších zajímavostí o své práci.
Varhanář
Prachatice
Chcete-li se vypravit na Šumavu, je poměrně praveděpodobné, že zavítáte i do Prachatic. Město, které bývá často nazýváno branou k šumavským vrcholkům, byste rozhodně neměli jen tak minout. Vzniklo už zhuba před tisícovkou let na legendární Zlaté stezce, po které už od pravěku putovali obchodníci se solí a vzácným zbožím. Tyhle počátky i časy, kdy se obchodu i městu dařilo nejvíc, si připomeneme v muzeu i při procházce kolem městských pamětihodností. Zastavíme se také u kostela sv. Jakuba. Je dominantou Prachatic, ale připomíná kruté časy vpádu husitských bojovníků. Do jeho sakristie nechal Jan Žižka vehnat zdejší měšťany a pak prostor zapálil. A bylo to nejspíš právě úspěšné tažení kališníků, které přinutilo obyvatele ke zdokonalení městského opevnnění. I u něj se zastavíme.
Prachatice
Tajemná místa na jihu Čech
Keltské oppidum v Třísově, kamenný kruh v Holašovicích a také nedostavěný kostel kláštera mnichů paulánů v Kuklově. To jsou tři místa, kam se vypravíme ještě zimní krajinou jižních Čech. Bude nás zajímat, kdy se v Třísově Keltové usadili, k čemu využívali dvě rozlehlé akropole a proč před oppidem v roce 1777 vyrostla kaplička. V Holašovicích se dozvíme, co bylo inspirací pro stavitele velkého kamenného kruhu a k čemu všemu slouží. A v Kuklově nás pak čeká monumentáloní stavba, která začala růst na přelomu 15. a 16. století, ale nedočkala se dokončení. Proč mniši svůj svatostánek nechali osudu napospas a proč vlastně z Kuklova poměrně záhy odešli? Historické prameny se o tom moc nerozepisují, takže dostala prostor zajímavá legenda, která se v kraji vypráví dodnes.
Tajemná místa na jihu Čech
Špejchar Želeč
Želeč je vesnička nedaleko Tábora. Zastavení si tam zaslouží víc míst, ale my se vypravíme do zdejšího špejcharu, tedy bývalé sýpky na uskladnění obilí. Se starou stavbou to ještě před pár lety nevypadalo vůbec dobře, pak se jí ale ujal Martin Novák s rodinou. A dnes? Najdete tu muzeum věnované vesnickému životu. Co vás v něm všechno čeká? Tak samozřejmě nejrůznější zemědělské nářadí a stroje. Připomeneme si i některá řemesla, kterým se za života našich předků dařilo. Dozvíte se třeba, k čemu sloužily teslice, hrabice nebo pořízy. A nahlédneme samozřejmě i do kuchyně, které nevládly žádné mlýnky, kávovary nebo mixéry. Hospodyně si stloukaly máslo, těsto na chleba zadělávaly taky ručně. A těšit se můžete i na velké stroje, kterých pan Novák už taky shromáždil pěknou řadu.
Špejchar Želeč
Plstěné výrobky
Domácí dílna Gabriely Skorunkové z Českého Krumlova je rájem pro všechny příznivce přírodních materiálů a jejich zpracování. Gabriele učarovala ovčí vlna a od kamarádky se naučila starou metodu plstění. Co si pod tím máte představit? Nejprve je potřeba zbavit surové rouno všech nečistot. Gabriela dává přednost mokré technice, takže rouno opakovaně namáčí v lázni. Musí si dávat pozor na to, aby udržela teplotu vody a rounu nezpůsobila teplotní šok. Pak přijde na řadu česání a také barvení, na které Gabriela používá barviva potravinářská, ale i přírodní – například slupky, skořápky i bylinky. Plstěné výrobky jsou nejen tradiční, ale u některých národů stále v oblibě. Ať už jde o klobouky, doplňky nebo ozdoby, které jsou součástí tradičních oděvů. A kde se můžete setkat s výrobky Gabriely Skorunkové? Například na různých jarmarcích nebo také na kurzech.