Reportáže v regionech
Košíky z borových loubků
Na Třeboňsku si během zimního období místní přivydělávali pletením košů a košíků z borových loubků, tedy pružných pásků, které se daly použít ze stromů pomalu rostoucích na chudších písčitých půdách. Tuhle tradici udržuje při životě Milan Macho v Tušti u Suchdola nad Lužnicí. Sám ji zdědil po svých předcích, plést se začal učit už ve dvanácti letech a babička s dědou mu kromě jiného předali i spoustu dobrých rad. Díky nim například ví, kde hledat ty nejvhodnější borovice. Prozradí nám, jak taková výroba košíků probíhá a co je na ní nejsložitější. Mnohé možná překvapí, že to není vlastní pletení, ale spíš příprava a úprava dřeva. Co to všechno obnáší? Samozřejmě štípání, sekání, ořezávání, ale také máčení v lázni. Až po tom všem přijde na řadu pletení a může vzniknout krásný košík.
Košíky z borových loubků
Muzeum čokolády a marcipánu
Blíží se čas mlsání a tedy i sladkostí, naše návštěva v jednom z táborských muzeií se k němu skvěle hodí. Mapují tu totiž historii čokolády a marcipánu. Takže se dozvíme, že kakaové boby znali už staří Olmékové zhruba tři tisíce let před naším letopočtem. Do Evropy je přivezl mořeplavec Cortéz v 16. století. Čokoláda se stala luxusem, který nejprve okouzlil španělský dvůr. Pak se rozšířila do Francie a dalších zemí a v 19. století dorazila i k nám. V počátcích se jednalo o nápoj, teprve později objevili naši předci cestu, jak se dopracovat k nám známým tabulkám. V táborském muzeu nás ale čeká nejen poučení. Místní mistr cukrář umí s čokoládou i marcipánem hotová kouzla. Takže se můžete těšit na model historického centra města husitů a v adventním čase také na marcipánový betlém.
Muzeum čokolády a marcipánu
Jihočeské rybníky
Jihočeské rybníky jsou vyhledávaným cílem turistů. A muž, který stál u zrodu rybníků na Třeboňsku, tedy Jakub Krčín, by na své dílo právem i dnes mohl být pyšný. My vás zavedeme k největšímu rybníku u nás, k Rožmberku. Mimochodem jeho rozloha je zhruba pět stovek hektarů, což je pro představu pětistovka českobudějovických náměstí. Rožmberk ovšem rozhodně neohromuje jen velikostí. Je totiž také velkým přínosem pro vodohospodáře. V době velké vody dokáže zachránit své okolí před zaplavením, protože spoustu ničivé vody zadrží. My se ale tentokrát budeme věnovat hlavně velké podívané, kterou je podzimní výlov rybníku. Budeme si povídat o tradici výlovů, o tom, kdy se ryby staly velmi zajímavým obchodním artiklem i oblíbenou součástí jídelníčku a také o tom, že rybníkům nedali velký prostor až Rožmberkové, ale už před nimi Pernštejnové na východě Čech.
Jihočeské rybníky
Na kole Blatenskem
Ještě si můžeme dopřát výlet na kole. Tentokrát budeme putovat jihem Čech, konkrétně Blatenskem. A dopřejeme si průvodce znalé kraje i cyklistiky. Vyrazí s námi milovník zdejší malebné krajiny i pohádkových vesniček malíř Josef Synek a autor cyklistických knih František Šesták. Naši první zastávkou budou Paštiky. Pyšní se totiž krásným kostelem, který je poslední stavbou slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Bohužel ho můžeme obdivovat jen zvenčí, ale i tak stojí za to. Minout rozhodně nemůžeme ani Bratronice na Strakonicku. Najdeme tu mimo jiné památník Christiana Battaglii. Šlechtice, který se zamiloval do kola, najel bezmála milion kilometrů a v účasti na olympiádě v Londýně mu zabránila jen zlomená ruka. A čeká nás také zámek, který byl domovem jedné Šíleně smutné princezny.
Na kole Blatenskem
Kameník
Práce s kamenem se stala celoživotní láskou Richarda Vondráška ze Čkyně v Pošumaví. Řemeslu se dlouhá léta učil u souseda, stařičkého pána, který mu ukázal všechno potřebné. Pan Vondrášek nám prozradí, co všechno práce s kamenem obnáší, jak si vybírá a kde nachází inspiraci pro svou práci. Vysvětlí nám, jak na kameni poznáme léta a dozvíme se i to, proč nerad ničí velké kusy kamenů, které už kdysi před ním opracoval někdo jiný. Nechá nás sledovat svou práci, kterou předvádí třeba i na řemeslných jarmarcích. Na nich často udivuje mimo jiné tím, jak hranatý kámen promění v kouli. V takovou, kterou se kdysi třeba bořily hrady. Zastavíme se i u kapličky, která je srdeční záležitostí pana Richarda. Vybudovat ji tu kdysi nechali rodiče jednoho francouzského vojáka, který už se nevrátil domů z války.