Reportáže v regionech
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Počasí stále ještě přeje ve výše položených oblastech příznivcům bílé stopy. Hlavně je asi potěší náš výlet na Šumavu. Vyrazíme z Borových Lad. Ale než připneme běžky, ještě si něco prozradíme o zdejší přírodě a také o známé Chalupské slati, kterou vede naučná stezka. Zastavíme se i u největšího rešelinného jezírka v Česku a zavzpomínáme na časy, kdy přes slať vedl jeden z převaděčských kanálů ke státní hranici. Převáděl tu Kilián Novotný, jeden z králů Šumavy. Pak už ale vyrazíme do bílé stopy. Čeká nás krásná příroda, dřív tu ale bývalo poměrně rušno, zdejší kraj byl mnohem hustěji osídlený. Třeba v obci s názvem Nový svět žila víc než tisícovka obyvatel. Po válce jich zbylo jen dvacet. A s odchodem německých obyvatel zmizely i původní názvy vesnic. Některé si připomeneme.
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Varhanář
Vladimírovi Šlajchovi učarovaly varhany. Nevystudoval ale hudbu, jak by si mnozí mohli myslet. Nejprve absolvoval strojní průmyslovku, pak se vyučil varhanářem a pustil se do stavění nástrojů. Jeho dílnu najdeme v Borovanech na Českobudějovicku, odkud nástroje nazývané královské vyrážejí do celého světa. Těší milovníky hudbu například v Japonsku, Kanadě nebo Německu. Rukama pana Šlajcha prošla i řada historických kousků, věnuje se totiž také restaurování. Už několik let pracuje na varhanech, které by měly znít v klášteře na Svaté hoře u Příbrami. Prozradí nám, co všechno výroba takového nástroje obnáší, jak dlouho trvá, kolik se do jednoho vejde píšťal, jaký se na ně používá materiál a spoustu dalších zajímavostí o své práci.
Varhanář
Prachatice
Chcete-li se vypravit na Šumavu, je poměrně praveděpodobné, že zavítáte i do Prachatic. Město, které bývá často nazýváno branou k šumavským vrcholkům, byste rozhodně neměli jen tak minout. Vzniklo už zhuba před tisícovkou let na legendární Zlaté stezce, po které už od pravěku putovali obchodníci se solí a vzácným zbožím. Tyhle počátky i časy, kdy se obchodu i městu dařilo nejvíc, si připomeneme v muzeu i při procházce kolem městských pamětihodností. Zastavíme se také u kostela sv. Jakuba. Je dominantou Prachatic, ale připomíná kruté časy vpádu husitských bojovníků. Do jeho sakristie nechal Jan Žižka vehnat zdejší měšťany a pak prostor zapálil. A bylo to nejspíš právě úspěšné tažení kališníků, které přinutilo obyvatele ke zdokonalení městského opevnnění. I u něj se zastavíme.
Prachatice
Tajemná místa na jihu Čech
Keltské oppidum v Třísově, kamenný kruh v Holašovicích a také nedostavěný kostel kláštera mnichů paulánů v Kuklově. To jsou tři místa, kam se vypravíme ještě zimní krajinou jižních Čech. Bude nás zajímat, kdy se v Třísově Keltové usadili, k čemu využívali dvě rozlehlé akropole a proč před oppidem v roce 1777 vyrostla kaplička. V Holašovicích se dozvíme, co bylo inspirací pro stavitele velkého kamenného kruhu a k čemu všemu slouží. A v Kuklově nás pak čeká monumentáloní stavba, která začala růst na přelomu 15. a 16. století, ale nedočkala se dokončení. Proč mniši svůj svatostánek nechali osudu napospas a proč vlastně z Kuklova poměrně záhy odešli? Historické prameny se o tom moc nerozepisují, takže dostala prostor zajímavá legenda, která se v kraji vypráví dodnes.
Tajemná místa na jihu Čech
Špejchar Želeč
Želeč je vesnička nedaleko Tábora. Zastavení si tam zaslouží víc míst, ale my se vypravíme do zdejšího špejcharu, tedy bývalé sýpky na uskladnění obilí. Se starou stavbou to ještě před pár lety nevypadalo vůbec dobře, pak se jí ale ujal Martin Novák s rodinou. A dnes? Najdete tu muzeum věnované vesnickému životu. Co vás v něm všechno čeká? Tak samozřejmě nejrůznější zemědělské nářadí a stroje. Připomeneme si i některá řemesla, kterým se za života našich předků dařilo. Dozvíte se třeba, k čemu sloužily teslice, hrabice nebo pořízy. A nahlédneme samozřejmě i do kuchyně, které nevládly žádné mlýnky, kávovary nebo mixéry. Hospodyně si stloukaly máslo, těsto na chleba zadělávaly taky ručně. A těšit se můžete i na velké stroje, kterých pan Novák už taky shromáždil pěknou řadu.