Reportáže v regionech
Sedláři z Křemže
Dřív se sedláři starali hlavně o koňská sedla. Jenže koní, kteří jejich výtvory potřebují, postupem času ubylo, a tak si musejí hledat i jiné uplatnění. Zdeněk a Patrik Sládkové z Křemže spojili hned tři tradiční řemesla – sedlářství, brašnářství a čalounictví. V jejich dílně se proto rodí nová sedla na motocykly, doplňky do automobilů, ale také dostává novou tvář a lesk historický nábytek. Míří k nim nejen tuzemští milovníci poctivé české práce, ale i třeba zákazníci z Rakouska či z Německa. Mohou si nechat vyrobit i takové drobnosti jako pouzdro na brýle. My se po dílně pořádně porozhlédneme. Víte, že u každého sedláře můžete narazit na koníka ze dřeva? Ne, není to hračka, ale důležitá pomůcka při ručním šití. Pomůcek připomínajících staré časy budeme obdivovat víc a dozvíme se i to, které materiály používají bratři Sládkové nejčastěji.
Sedláři z Křemže
Velikonoce v Nových Hradech
Jinak slavilo svátky jara panstvo a jinak chudí lidé. A rozdíly se projevovaly i v jednotlivých koutech země. My se podíváme, jakou podobu měly Velikonoce na Novohradsku na jihu Čech jen kousek od hranice s Rakouskem. Nejprve zajdeme na místní hrad. Po tři staletí ho obývali páni z rodu Buquoyů. Tedy spíš jejich správce, protože panstvu se hrad nezdál moc útulný, tak si pořídili jinou rezidenci a pak zámek. Na hradě se dozvíme, co nechybělo na svátečním stole těch bohatších a jaké tradice místní aristokraté dodržovali. Mysleli i na nemajetné, s jídlem, ošacením a také s omýváním nohou dvanácti chudým. Ke sváteční výzdobě bohatších i obyčejných lidí patřil také beran, symbolicky zdobená a v kostele svěcená haluz. Dávala se například do stájí. A nezapomeneme ani na typické dobroty.
Velikonoce v Nových Hradech
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Počasí stále ještě přeje ve výše položených oblastech příznivcům bílé stopy. Hlavně je asi potěší náš výlet na Šumavu. Vyrazíme z Borových Lad. Ale než připneme běžky, ještě si něco prozradíme o zdejší přírodě a také o známé Chalupské slati, kterou vede naučná stezka. Zastavíme se i u největšího rešelinného jezírka v Česku a zavzpomínáme na časy, kdy přes slať vedl jeden z převaděčských kanálů ke státní hranici. Převáděl tu Kilián Novotný, jeden z králů Šumavy. Pak už ale vyrazíme do bílé stopy. Čeká nás krásná příroda, dřív tu ale bývalo poměrně rušno, zdejší kraj byl mnohem hustěji osídlený. Třeba v obci s názvem Nový svět žila víc než tisícovka obyvatel. Po válce jich zbylo jen dvacet. A s odchodem německých obyvatel zmizely i původní názvy vesnic. Některé si připomeneme.
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Varhanář
Vladimírovi Šlajchovi učarovaly varhany. Nevystudoval ale hudbu, jak by si mnozí mohli myslet. Nejprve absolvoval strojní průmyslovku, pak se vyučil varhanářem a pustil se do stavění nástrojů. Jeho dílnu najdeme v Borovanech na Českobudějovicku, odkud nástroje nazývané královské vyrážejí do celého světa. Těší milovníky hudbu například v Japonsku, Kanadě nebo Německu. Rukama pana Šlajcha prošla i řada historických kousků, věnuje se totiž také restaurování. Už několik let pracuje na varhanech, které by měly znít v klášteře na Svaté hoře u Příbrami. Prozradí nám, co všechno výroba takového nástroje obnáší, jak dlouho trvá, kolik se do jednoho vejde píšťal, jaký se na ně používá materiál a spoustu dalších zajímavostí o své práci.
Varhanář
Prachatice
Chcete-li se vypravit na Šumavu, je poměrně praveděpodobné, že zavítáte i do Prachatic. Město, které bývá často nazýváno branou k šumavským vrcholkům, byste rozhodně neměli jen tak minout. Vzniklo už zhuba před tisícovkou let na legendární Zlaté stezce, po které už od pravěku putovali obchodníci se solí a vzácným zbožím. Tyhle počátky i časy, kdy se obchodu i městu dařilo nejvíc, si připomeneme v muzeu i při procházce kolem městských pamětihodností. Zastavíme se také u kostela sv. Jakuba. Je dominantou Prachatic, ale připomíná kruté časy vpádu husitských bojovníků. Do jeho sakristie nechal Jan Žižka vehnat zdejší měšťany a pak prostor zapálil. A bylo to nejspíš právě úspěšné tažení kališníků, které přinutilo obyvatele ke zdokonalení městského opevnnění. I u něj se zastavíme.