Reportáže v regionech
Český křišťál
Slavném českému křišťálu je letos hezkých kulatých 330 let. Jestlipak tušíte, kdo se zasloužil o jeho vznik? Pokud ne, vypravte se s námi do Vimperka. V tamním muzeu si budeme povídat o šumavském sklářství, nezapomenutelných páteřících, které odtud putovaly do světa, ale taky o skelmistrovi Michaelovi Müllerovi. Právě on totiž kdysi vymyslel recepturu na tehdy nové, takzvané křídové sklo. Sotva mohl tušit, že jeho novinka bude vyhledávaným artiklem ještě stovky let po jeho smrti. Mimořádný úspěch si připomněli i skláři na workshopu. A došlo samozřejmě rovněž na to, jak začali dílo šumavského skláře i jeho nástupců napodobovat všude ve světě. V muzeu a ve vimperské huti si můžete prohlédnout repliku číše, kterou vytvořil otec českého křišťálu, ale zapomenout byste neměli ani na další zručné skláře, kteří dokázali svými výrobky dokonce konkurovat legendárnímu benátskému sklu.
Český křišťál
Česko-rakouská Zemská výstava
Nedávno jsme vás pozvali na jih Čech a k rakouským sousedům na česko–rakouskou Zemskou výstavu. A slíbili jsme, že se na ni vypravíme ještě jednou. Tentokrát zavítáme do Českého Krumlova, konkrétně nás čeká prohlídka obnovené synagogy a Regionálního muzea. V obou objektech právě probíhají zajímavé výstavy. Ta první připomíná na fotografiích život českokrumlovských Židů a na druhé se seznámíme s projekty, které nikdy nespatřily světlo světa. Věděli jste například, že už za Karla IV. se naši předci snažili o propojení Vltavy s Dunajem? Nebo že pražské metro bylo inspirací ke vzniku plánu vytvořit železniční tunel, který by nás pod zemí dovedl až na jugoslávský poloostrov Istrii? V rakouském Freistadtu nám zase v pivovaru nabídnou expozici věnovanou obchodování, vztahu našich sousedů k Temelínu a pivu.
Česko-rakouská Zemská výstava
Novohradské hory
Novohradské hory okouzlují všechny návštěvníky člověkem jen málo poznamenanou přírodou. V bývalém hraničním pásmu zanikla ve druhé polovině minulého století řada osad a lidí se tu kromě vojáků vskutku moc nepohybovalo. My si dopřejeme výlet z Pohoří na Šumavě k nejvyššímu vrcholu Kamenci. Zastavíme se v místech, v nichž dřív stávala obec Pavlína, kde si připomeneme i místní sklářskou tradici. Z potoka se tu dodnes dají vylovit střepy. Na kamenci nás přivítá skalní brána, které se říká Keltská. Jak ke svému názvu přišla, to ale nikdo neví. A nemineme ani rozvaliny, které mnozí považují za zbytky nějakého hradu. V těchto místech ale ve skutečnosti stávala další dnes zaniklá osada. Zavedeme vás ještě k trojmeznímu sloupu a pak už se vrátíme zpátky do Pohoří. Slibujeme sladkou odměnu v podobě marmelády, která byla oceněna jako nejlepší na světě.
Novohradské hory
Výrobce harmonik
Tahací harmonika umí rozdávat radost v lidových písničkách i klasice. Ve své prapůvodní podobě se narodila už před tisícovkou let v Číně, svou nám známou tvář získala na přelomu 18. a 19. století v Německu. Svůj život s ní spojil František Mikeš z Českých Budějovic. Už ve čtrnácti letech si vyrobil první kytaru a chtěl u strun zůstat. Nakonec ho ale osud zavál k harmonikám a těm zůstal věrný dodnes. Do jeho dílny přivážejí lidé různé kousky, poškozené, nefungující, některé z nich jsou hotovými unikáty. Pan Mikeš si s různým bolístkami i radami na kráse umí poradit a nástroje vrací majitelům v plné kráse. Dovede ovšem vyrobit i nové. V jeho práci je trocha truhlařiny, trocha strojařiny, musí mít samozřejmě taky cit pro hudbu. A o tom všem si s ním budeme povídat.
Výrobce harmonik
Strakonickem na kole
Na Strakonicku nás čeká neobvyklé poznávání místní krajiny i historie. V sedle kola vyrazíme po stopách slavných osobností, jejichž příběhy místní spojili s ovocnými stromy. Všechno začala socha Dorotky ve Strakonicích, u které roste třešeň, aby se zamilovaní měli pod čím první květnový den políbit. Když se posuneme do nedaleké Štěkně, můžeme se těšit na setkání se spisovatelem Karlem Klostermannem. Vyrůstal tu a na zdejším zámku taky zemřel. A přivítá nás tady rovněž několik odrůd jabloní, stejně jako v Oseku, který je spojen pro změnu s rodinou spisovatele Franze Kafky. Dokonce se říká, že místní zámek se stal předlohou jeho nejslavnějšího románu. A spisovatelův děda je pochován na zdejším židovském hřbitově. Stromů, které budou doprovázet vzpomínky na slavné Jihočechy, bude postupně přibývat, stejně jako kilometrů na trase, která vás mezi nimi provede.