Reportáže v regionech
Pozorovací srub v Borových Ladech
Přes zimu nacházejí jeleni, laně i kolouši na Šumavě útočiště hned ve čtrnácti přezimovacích obůrkách, z nichž některé navíc nabízejí i podívanou pro turisty. Pozorovací srub nedávno vyrostl i u obůrky v Borových Ladech, tak se tam společně vydáme. Dozvíme se, na co do ní lesníci zvířata před zimou lákají, i to, jak se dovnitř dostávají opozdilci, kteří zmeškali otevřenou bránu. A poptáme se i na místní jídelníček. V Borových Ladách ale navštívíme ještě jedno místo. Mají tu totiž rybí líheň, z níž každoročně vypouštějí přibližně 150 tisíc pstruhů obecných, tedy „potočáků“. Dozvíme se, co všechno to obnáší postarat se nejen o pstruhy, ale třeba taky o mníky, kdy se vytírají, jak v líhni pečují o jikry a jak dlouho tradici v oblasti podobné líhně mají.
Pozorovací srub v Borových Ladech
Egon Schiele
K slavným obyvatelům Českého Krumlova patřil i malíř Egon Schiele. Jeho spojení dodnes připomínalo Schiele Art centrum. Na jaře letošního roku přibude zrekonstruovaný umělcův ateliér. Při jeho prohlídce si připomeneme zdejší pobyt mladého Egona. Z Českého Krumlova pocházela jeho maminka, takže nebylo divu, že si město oblíbil. Po studiích ve Vídni pak dostal od místních měšťanů zdarma nájem domku v hradbách. Jenže soužití brzy dostalo první trhliny. Způsob života Egona i jeho přátel, který za ním přijížděli, byl maloměstským konvencím na hony vzdálen. A matky mladých dívek se brzy začaly bát o jejich počestnost, takže mladý umělec byl rázem bez podpory a brzy taky bez střechy nad hlavou. Časy se změnily a dnešní krumlovští malíře a místo, kde žil, turistům rádi představují.
Ateliér Egona Schieleho
Stezka korunami stromů
Pohled z výšky korun stromů si nikdo z nás moc často nedopřává. Jednou z příležitostí to napravit je Stezka korunami stromů, na kterou se vypravíme na Lipně. A na co se máte připravit? Po lávce postupně vystoupáme až do výšky čtyř desítek metrů. A budeme si užívat patřičného nadhledu a taky se dozvíme spoustu zajímavostí. Na různých zastávkách nás čekají panely s informacemi o přírodě. Tušíte kupříkladu, kolik tužek se vyrobí z jednoho cedrového stromu? Cestu nám zpříjemní i několik zastávek adrenalinových. Uvidíme Novohradské hory, při dávce štěstí i Alpy, Lipenskou přehradu, ale taky zblízka šišky. A dopřát si můžeme i zážitek v podobě jízdy na nejdelším českém suchém tobogánu, který nás z oblak vrátí zase zpátky na zem. Zajímavostí je, že užít si tu můžete i koncert, a dokonce večerní.
Stezka korunami stromů
Čkyňská synagoga
K chloubám jihočeské obce Čkyně patří synagoga. Na podzim byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna, vzniká v ní židovská expozice a časem by zase měla začít sloužit k bohoslužbám. Stavba je historickým pokladem, je nejstarší synagogou v kraji a navíc jednou z posledních dochovaných venkovských. To, že ji před bezmála dvěma sty lety stavěli místní zedníci, se nejspíš projevilo i na výzdobě. Zdobí ji například Boží oko, které je ovšem typické pro křesťanské svatostánky. Od konce 19. století byla stavba využívaná různě, třeba jako dílna. Ale možná právě to ji zachránilo. Zásluhu na tom, že dnes vítá příchozí v plném lesku, mají místní nadšenci, kteří se pustili do shánění peněz a opravy. Kromě vlastní stavby si prohlédneme i poklady ukryté ve vitrínách.
Synagoga ve Čkyni
Muzeum motokol
Muzeum motokol si společně prohlédneme v Horní Radouni nedaleko Jindřichova Hradce. Před třemi roky tam dva kamarádi v prostorách školy zpřístupnili poklady ze svých sbírek. A na co se můžete těšit? Na kousky věhlasných firem, které na počátku minulého století usnadňovaly cestování za prací řemeslníkům, ale také třeba obchodníkům za zákazníky. A přestože byla motokola určena spíš pánům, zahanbit se nenechávaly ani dámy. Stroje vyráběné pro ně bývaly zdobnější, o čemž se koneckonců v expozici přesvědčíme. A kde nadšení sběratelé své unikáty získávají? Motokola bývají často zahrabaná hluboko na půdách, nezřídka ve velmi žalostném technickém stavu. Zjistíme, že naši výrobci byli hodně zdatní a úspěšní a uvidíme i konkurenci zahraniční.