Reportáže v regionech
Kroje
Pokud se domníváte, že tradiční lidové kroje se udržely už jen na Moravě, vyvedeme vás z omylu. Vypravíme se totiž do Bzí u Týna nad Vltavou, kde najdeme království Davida Blažka. Nejprve se vyučil kuchařem, pak vystudoval ekonomickou školu a nakonec se pustil do výroby krojů. Už si stačil vydobýt věhlas, takže se u něj dveře netrhnou. Budeme ho sledovat při práci, necháme si povyprávět o tom, jak se takový kroj rodí, a dozvíme se, že svá pravidla má nejen složení a používání kroje, ale tak oblékání do náročné parády. David nám navíc vysvětlí, jak podle kroje můžeme poznat třeba to, že máme tu čest s vdanou paní. A taky nám prozradí, kde na jeho dílo narazíme nejčastěji a že se možná brzy dočkáme neobvyklé módní přehlídky.
Kroje
Stanice pro handicapovaná zvířata
Za zvířaty, která by raději žila ve volné přírodě, ale momentálně to nezvládají, se vypravíme do Klášterce. Představíme vám hned několik obyvatel tamní stanice pro handicapovaná zvířata. Jedním z nich je rys, který dostal jméno Davídek. Vysvětlíme vám, jak k němu přišel i to, jak se octl v Klášterci a proč se nemůže vrátit do lesa. Pak se porozhlédneme po voliérách, kde pobývají hlavně poštolky, ale třeba taky výr Kuba, který teď kvůli poraněným křídlům nemůže moc létat. Těšit se můžete i na puštíky nebo sovy pálené a můžeme slíbit, že se hodně dozvíme i o jejich životě. Mimo jiné třeba to, jak šikovně se v přírodě dokáží skrývat kalousi ušatí a co jsou schopny udělat samičky puštíka bělavého pro to, aby uživily svá mláďata.
Stanice pro handicapovaná zvířata
Lodí po Vltavě
Romantické plavení vorů po Vltavě zná většina z nás jen ze starých filmů. Ale projet se po naší neznámější řece láká mnohé i dnes. Do cesty lodí z jihu Čech směrem k hlavnímu městu se postavila soustava přehrad, ale přesto vám jednu zajímavou plavbu nabídnout můžeme. Na loď nastoupíme v Týně nad Vltavou a poplujeme až k Orlíku. Dopřát si ale můžete i výlety kratší, jedna z pravidelných tras vás například zavede do plavební komory Kořensko vybudované pro potřeby temelínské elektrárny. A abyste věděli, do čeho jdete, představíme vám i loď, která zájemce o poznávání jižních Čech z hladiny řeky vozí. Je to už docela pamětnice, plavila se kupříkladu ve třicátých letech minulého století v Drážďanech a jmenuje se Carina.
Lodí po Vltavě
Muzeum vltavínů
Zelené okouzlující kamínky, které podle řeky, podél jejíhož toku se nalézají, dostaly své jméno. Řeč je o vltavínech, na něž je bohatá krajina jižních Čech. A nejspíš proto se právě na jihu naší země, konkrétně v Českém Krumlově, dočkaly svého muzea. V něm se vypravíme do daleké historie, přesně řečeno do doby, která tyhle kameny k nám přinesla. A jen, abyste tušili, bylo to už před mnoha miliony lety. Dozvíme se, jak vlastně vznikly, dokonce se můžete těšit na film, který o nich byl natočen. A povídat si budeme i o tom, jak na lidi působily a působí. Zejména naši předci jim přisuzovali magickou sílu. I proto si je lidé na jihu Čech prý dávali do základů svých domů. Dámy pak jistojistě potěšíme pohledem na krásy, které se s přispěním vltavínů dají vytvořit.
Muzeum vltavínů
Velikonoce na Prachaticku
Někdo opečovává velikonoční zvyky svých předků jako rodinné bohatství, v jiných domácnostech se přizpůsobují moderní době. Nikdy ale není od věci poznat, jak sváteční chvíle užívaly naše babičky a prababičky. Zajímavé zvyklosti jsme tentokrát objevili na Prachaticku. Vajíčka se tu hojně využívala nejen na zdobení. Různé hry s nimi prý přivolávaly jaro. Tak si některé vyzkoušíme. Třeba takové pekaní. Že nevíte, co to obnáší? Nabídneme návod. Prozradíme vám taky, jak se v kraji zdobila vajíčka a co mohla vyšupaná dívka mládenci darováním výslužky v podobě vajíčka říct. Nejen pro potěšení očí a chuťových buněk bylo určeno i obřadní pečivo. Mělo-li tvar ježka, mohlo vypíchat zlo z domu, koníček byl zase symbolem věrnosti.