Reportáže v regionech
Zámek Vimperk
U zrodu vimperského zámku stál ve 13. století zvíkovský purkrabí Pukart z Janovic. Panstvo na něm se poměrně často střídalo a každý z vládnoucích rodů po sobě zanechal nějaké stopy. Po Václavu Vlčkovi z Čenova dostala jméno stará hradní věž, obytný donjon. Je jedním z nejstarších dochovaných u nás a návštěvníci v něm dodnes mohou obdivovat nejen krásnou klenbu, ale taky původní gotickou omítku. Za jeho nástupců, Kaplířů ze Sulevic, zase tehdy ještě hrad a taky město pod ním dostalo nové opevnění se čtyřmi branami, z nichž jedna se dochovala dodnes. A ze stejné doby pochází dělostřelecká bašta Haselburg, která taky měla přispět ke zvýšení obrany šlechtického sídla. Čas renesance přinesl přestavbu na pohodlnější a modernější zámek a dal taky vzniknout největší chloubě zámku, velkému sálu s krásnou výzdobou.
Zámek Vimperk
Vítkův hrádek
Nejvýše položeným hradem u nás je Vítkův hrádek. Vyrostl už ve třináctém století a dostal za úkol střežit zemskou hranici a taky nově osídlené území. Po vymření krumlovské větve Vítkovců, kterým patřil, připadl Rožmberkům. Později se jeho pány stali Schwarzenberkové, kteří ho ale postupem času začali využívat jen jako rozhlednu. Výhled do daleka se hodil i vojákům, kteří se tu zabydleli v druhé polovině minulého století. A dnes láká turisty, protože díky snažení místních nadšenců, kteří se pustili do boje o jeho záchranu, opět ožil. Při návštěvě se dozvíte, jak tu za panského povstání nedobrovolně nocoval král Václav IV. a možná i to, jak se nedaleko odsud dostávali v časech železné opony do Rakouska obyvatelé východního Německa.
Vítkův hrádek
Kroje
Pokud se domníváte, že tradiční lidové kroje se udržely už jen na Moravě, vyvedeme vás z omylu. Vypravíme se totiž do Bzí u Týna nad Vltavou, kde najdeme království Davida Blažka. Nejprve se vyučil kuchařem, pak vystudoval ekonomickou školu a nakonec se pustil do výroby krojů. Už si stačil vydobýt věhlas, takže se u něj dveře netrhnou. Budeme ho sledovat při práci, necháme si povyprávět o tom, jak se takový kroj rodí, a dozvíme se, že svá pravidla má nejen složení a používání kroje, ale tak oblékání do náročné parády. David nám navíc vysvětlí, jak podle kroje můžeme poznat třeba to, že máme tu čest s vdanou paní. A taky nám prozradí, kde na jeho dílo narazíme nejčastěji a že se možná brzy dočkáme neobvyklé módní přehlídky.
Kroje
Stanice pro handicapovaná zvířata
Za zvířaty, která by raději žila ve volné přírodě, ale momentálně to nezvládají, se vypravíme do Klášterce. Představíme vám hned několik obyvatel tamní stanice pro handicapovaná zvířata. Jedním z nich je rys, který dostal jméno Davídek. Vysvětlíme vám, jak k němu přišel i to, jak se octl v Klášterci a proč se nemůže vrátit do lesa. Pak se porozhlédneme po voliérách, kde pobývají hlavně poštolky, ale třeba taky výr Kuba, který teď kvůli poraněným křídlům nemůže moc létat. Těšit se můžete i na puštíky nebo sovy pálené a můžeme slíbit, že se hodně dozvíme i o jejich životě. Mimo jiné třeba to, jak šikovně se v přírodě dokáží skrývat kalousi ušatí a co jsou schopny udělat samičky puštíka bělavého pro to, aby uživily svá mláďata.
Stanice pro handicapovaná zvířata
Lodí po Vltavě
Romantické plavení vorů po Vltavě zná většina z nás jen ze starých filmů. Ale projet se po naší neznámější řece láká mnohé i dnes. Do cesty lodí z jihu Čech směrem k hlavnímu městu se postavila soustava přehrad, ale přesto vám jednu zajímavou plavbu nabídnout můžeme. Na loď nastoupíme v Týně nad Vltavou a poplujeme až k Orlíku. Dopřát si ale můžete i výlety kratší, jedna z pravidelných tras vás například zavede do plavební komory Kořensko vybudované pro potřeby temelínské elektrárny. A abyste věděli, do čeho jdete, představíme vám i loď, která zájemce o poznávání jižních Čech z hladiny řeky vozí. Je to už docela pamětnice, plavila se kupříkladu ve třicátých letech minulého století v Drážďanech a jmenuje se Carina.