Reportáže v regionech
Výroba japonských mečů
O samurajích a jejich mečích se vypráví mnoho legend, stali se hrdiny celé řady příběhů. Statečné ochránce a jejich zbraně, které dokázaly nepřítele rozpůlit od hlavy až ke slabinám, si společně připomeneme při návštěvě u bratrů Kamila a Radima Dachsových v Jílovicích. Ti se totiž už čtrnáct let věnují právě výrobě japonských mečů. Staří mistři si postup pečlivě střežili a nahlédnutí pod pokličku mohlo mít pro odvážlivce tragické následky, my ale můžeme sledovat práci bez obav. Dozvíme se, jaký materiál pánové používají, že broušení čepele trvá třeba i stovku hodin a taky to, z čeho se vyrábí rukojeť. Dočkáme se i finálního sestavení meče a všem, kteří by si je chtěli prohlédnout nejen prostřednictvím naší kamery, dáme tip.
Výroba japonských mečů
Poštovní muzeum
Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.
Poštovní muzeum
Pošumavská jižní dráha
Milovníky romantických jízd po kolejích určitě potěšíme výletem do šumavského Nového Údolí. V roce 1910 tudy začala vést poslední mezinárodní trať vybudovaná na našem území. Nastoupit jste mohli v Červeném Kříži a konečná byla v bavorském Haidmühle. Jenže přišla druhá světová válka a po ní už cesta za hranice přestala být tak jednoduchá. I koleje časem zmizely. Ale dnes je za hraniční čárou zase najdete. A vůbec nevadí, že měří jen něco málo přes sto metrů a výlet po nich trvá jen chvilinku. Možná se jednou podaří provoz obnovit. Zatím se ale projedeme vlakem alespoň po té části trati, která vede naším územím. Dozvíme se, jak se po druhé světové válce změnil život ve zdejších vesnicích a představíme si i partu nadšenců, kteří se do vlaků zamilovali.
Pošumavská jižní dráha
Zámek Vimperk
U zrodu vimperského zámku stál ve 13. století zvíkovský purkrabí Pukart z Janovic. Panstvo na něm se poměrně často střídalo a každý z vládnoucích rodů po sobě zanechal nějaké stopy. Po Václavu Vlčkovi z Čenova dostala jméno stará hradní věž, obytný donjon. Je jedním z nejstarších dochovaných u nás a návštěvníci v něm dodnes mohou obdivovat nejen krásnou klenbu, ale taky původní gotickou omítku. Za jeho nástupců, Kaplířů ze Sulevic, zase tehdy ještě hrad a taky město pod ním dostalo nové opevnění se čtyřmi branami, z nichž jedna se dochovala dodnes. A ze stejné doby pochází dělostřelecká bašta Haselburg, která taky měla přispět ke zvýšení obrany šlechtického sídla. Čas renesance přinesl přestavbu na pohodlnější a modernější zámek a dal taky vzniknout největší chloubě zámku, velkému sálu s krásnou výzdobou.
Zámek Vimperk
Vítkův hrádek
Nejvýše položeným hradem u nás je Vítkův hrádek. Vyrostl už ve třináctém století a dostal za úkol střežit zemskou hranici a taky nově osídlené území. Po vymření krumlovské větve Vítkovců, kterým patřil, připadl Rožmberkům. Později se jeho pány stali Schwarzenberkové, kteří ho ale postupem času začali využívat jen jako rozhlednu. Výhled do daleka se hodil i vojákům, kteří se tu zabydleli v druhé polovině minulého století. A dnes láká turisty, protože díky snažení místních nadšenců, kteří se pustili do boje o jeho záchranu, opět ožil. Při návštěvě se dozvíte, jak tu za panského povstání nedobrovolně nocoval král Václav IV. a možná i to, jak se nedaleko odsud dostávali v časech železné opony do Rakouska obyvatelé východního Německa.
