Reportáže v regionech
Kamenný kruh v Holašovicích
Do Holašovic tentokrát nevyrazíme obdivovat malebná stavení, díky nimž byla obec zapsána na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podobným unikátem jako statky ve stylu selského baroka je kamenný kruh, který před několika lety začal růst na samém kraji vesničky. Někoho fascinuje, jiní ho považují za bláznovství. My se pokusíme odhalit jeho význam. Spoustu lidí ze všech koutů země i ze zahraničí k němu přitahuje víra v léčivé schopnosti spojení 24 obrovských kamenů. Bude nás zajímat, co Václava Jílka, který kruh vybudoval a vlastně stále buduje, k tomuhle počinu vedlo. Vždyť jen dostat obrovské balvany na jedno místo vyžadovalo ohromné úsilí a taky hodně peněz. A samozřejmě zapátráme i v historii menhirů a megalitických staveb.
Kamenný kruh v Holašovicích
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jindřichův Hradec jsme společně navštívili už několikrát. Obdivovali jsme tamní zámek vybudovaný pány z Hradce, ale taky třeba historickou výrobu tapisérií nebo největší lidové mechanické jesličky na světě. Tentokrát bude naším cílem nepříliš známý kostel sv. Jana Křtitele, který najdeme v areálu minoritského kláštera. Víc než historie svatostánku nás bude zajímat poněkud neobvyklá výzdoba, tedy konkrétně její část. Na stěně mezi tradičními malbami najdeme totiž i záhadné fresky. Někteří je považují za výjevy z pekla s hříšníky i démony a jiní zase za tajemný vzkaz templářských rytířů. Možná se autor inspiroval středověkými bestiáři. Kdy a proč malby vznikly doopravdy a kdo je oním tvůrcem, to se zatím žádnému odborníkovi odhalit nepodařilo. Každopádně tahle rarita přispěla k tomu, že kostel stále stojí.
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Výroba japonských mečů
O samurajích a jejich mečích se vypráví mnoho legend, stali se hrdiny celé řady příběhů. Statečné ochránce a jejich zbraně, které dokázaly nepřítele rozpůlit od hlavy až ke slabinám, si společně připomeneme při návštěvě u bratrů Kamila a Radima Dachsových v Jílovicích. Ti se totiž už čtrnáct let věnují právě výrobě japonských mečů. Staří mistři si postup pečlivě střežili a nahlédnutí pod pokličku mohlo mít pro odvážlivce tragické následky, my ale můžeme sledovat práci bez obav. Dozvíme se, jaký materiál pánové používají, že broušení čepele trvá třeba i stovku hodin a taky to, z čeho se vyrábí rukojeť. Dočkáme se i finálního sestavení meče a všem, kteří by si je chtěli prohlédnout nejen prostřednictvím naší kamery, dáme tip.
Výroba japonských mečů
Poštovní muzeum
Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.
Poštovní muzeum
Pošumavská jižní dráha
Milovníky romantických jízd po kolejích určitě potěšíme výletem do šumavského Nového Údolí. V roce 1910 tudy začala vést poslední mezinárodní trať vybudovaná na našem území. Nastoupit jste mohli v Červeném Kříži a konečná byla v bavorském Haidmühle. Jenže přišla druhá světová válka a po ní už cesta za hranice přestala být tak jednoduchá. I koleje časem zmizely. Ale dnes je za hraniční čárou zase najdete. A vůbec nevadí, že měří jen něco málo přes sto metrů a výlet po nich trvá jen chvilinku. Možná se jednou podaří provoz obnovit. Zatím se ale projedeme vlakem alespoň po té části trati, která vede naším územím. Dozvíme se, jak se po druhé světové válce změnil život ve zdejších vesnicích a představíme si i partu nadšenců, kteří se do vlaků zamilovali.