Reportáže v regionech
Rampušákovým královstvím na běžkách
Pokud patříte k milovníkům zimních radovánek, pak vás jistě potěšíme výletem na běžkách. Vydáme se na nich Rampušákovým královstvím, tedy Orlickými horami. Ale nejprve si dopřejeme malou lekci historie. Sem do hor lyže přivezl na konci 19. století hrabě Colloredo – Mansfeld, kterými jimi zásobil své dělníky a lesníky. Ve Svatoňově se tu pak konal jeden z prvních závodů v běhu na nich u nás. Dnes mají milovníci dlouhé stopy k dispozici 20 tisíc kilometrů upravovaných tras. My zvládneme jen nějakých dvacet, ale cestou nás čeká řada zajímavých zastavení. Vyrazíme z Deštného směrem k Šerlišskému mlýnu, který už sto let funguje jako výletní hostinec. Na Šerlichu se pak ohřejeme v Masarykově chatě a budeme pokračovat na vrchol nejvyšší hory Velké Deštné, odkud se rozhlédneme po celém kraji.
Rampušákovým královstvím na běžkách
Pohádková kovárna
Zejména malým dětem uděláme nejspíš radost návštěvou kovárny, která už od konce 19. století zdobí náves malebné jihočeské obce Selibov. Do osmdesátých let minulého století v ní vládli mistři černého řemesla a sálala výheň. Před několika roky se kovárna proměnila v muzeum české pohádky. Zabydleli se tu hrdinové příběhů s dobrým koncem – vodníci, čerti, ale taky víly. A v období adventu se i oni chystají na Vánoce. Mají to ve svém stavení taky pěkně vyzdobené. Najdeme tu celou řadu betlémů – ze dřeva, perníku i nitek. A taky na tři desítky ozdobených vánočních stromků. Každý je jiný, takže tu možná najdete inspiraci pro svůj letošní. Zájemci si v kovárně dokonce můžou vytvořit nějakou dekoraci, kterou si odvezou na památku domů.
Pohádková kovárna
Muzeum koněspřežky
Na jihu Čech, konkrétně v tamní metropoli Českých Budějovicích, zavítáme do muzea věnovaného slavné koněspřežné dráze. Novou expozici otevřeli v jednom z dochovaných strážních domků. A tak naše putování za touhle technickou zajímavostí začneme právě u těch, kteří ve strážních domcích žili a starali se o fungování dráhy. Jejich práce byla nepřetržitá, vzdálit se směli jen výjimečně. Takže ve skromném obydlí a kolem něj museli mít po ruce všechno, co k běžnému životu potřebovali. Domků se podél bývalé trati zachovalo několik, nejen na naší, ale i na rakouské straně. Cesta do Linze tehdy trvala 14 hodin, což bylo oproti jízdám formanů velké zrychlení, byť pro nás je dneska tahle vzdálenost zvládnutelná mnohem rychleji.
Muzeum koněspřežky
Kamenný kruh v Holašovicích
Do Holašovic tentokrát nevyrazíme obdivovat malebná stavení, díky nimž byla obec zapsána na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podobným unikátem jako statky ve stylu selského baroka je kamenný kruh, který před několika lety začal růst na samém kraji vesničky. Někoho fascinuje, jiní ho považují za bláznovství. My se pokusíme odhalit jeho význam. Spoustu lidí ze všech koutů země i ze zahraničí k němu přitahuje víra v léčivé schopnosti spojení 24 obrovských kamenů. Bude nás zajímat, co Václava Jílka, který kruh vybudoval a vlastně stále buduje, k tomuhle počinu vedlo. Vždyť jen dostat obrovské balvany na jedno místo vyžadovalo ohromné úsilí a taky hodně peněz. A samozřejmě zapátráme i v historii menhirů a megalitických staveb.
Kamenný kruh v Holašovicích
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jindřichův Hradec jsme společně navštívili už několikrát. Obdivovali jsme tamní zámek vybudovaný pány z Hradce, ale taky třeba historickou výrobu tapisérií nebo největší lidové mechanické jesličky na světě. Tentokrát bude naším cílem nepříliš známý kostel sv. Jana Křtitele, který najdeme v areálu minoritského kláštera. Víc než historie svatostánku nás bude zajímat poněkud neobvyklá výzdoba, tedy konkrétně její část. Na stěně mezi tradičními malbami najdeme totiž i záhadné fresky. Někteří je považují za výjevy z pekla s hříšníky i démony a jiní zase za tajemný vzkaz templářských rytířů. Možná se autor inspiroval středověkými bestiáři. Kdy a proč malby vznikly doopravdy a kdo je oním tvůrcem, to se zatím žádnému odborníkovi odhalit nepodařilo. Každopádně tahle rarita přispěla k tomu, že kostel stále stojí.