Reportáže v regionech
Naučná Stříbrná stezka Tábor–Horky, Větrovy
V okolí Tábora se vydáme za stříbrným pokladem. Tedy po stezce, která připomíná dobu dobývání rud v kraji. První zmínky o těžbě pocházejí ze 13. století. Největšího rozmachu se dočkala zhruba o tři stovky let později, ale po třicetileté válce došlo k jejímu útlumu. Na stezce nás čeká osm zastavení. To první v místech, kde dřív fungovaly nejstarší lázně v Česku. Sirnatou a železitou vodou se v nich kurýrovaly třeba chudokrevnost nebo nemoci pohybového ústrojí. Prohlédneme si taky štolu sv. Jana Nepomuckého, která nejprve odváděla vodu ze šachet a později z ní byla potrubím vedena ta léčivá do lázní. Další zastávky nás seznámí s důlními díly, která takřka upadla v zapomnění. A na závěr nás čeká odměna v podobě krásné vyhlídky do kraje z rozhledny Hýlačka.
Naučná Stříbrná stezka Tábor–Horky, Větrovy
Sedlická krajka
Jihočeskou Sedlici proslavila snad ze všeho nejvíc místní krajka. Tradice její výroby je stará bezmála půl tisíciletí. Takřka v zapomnění upadla díky tomu, že nějaký čas vznikala pod značkou Vamberecká krajka. Největšího rozmachu se tvorba zdejších žen dočkala v 18. století. Tehdejší majitelka panství totiž nařídila, že ženy nebudou pracovat na poli, ale doma paličkovat. A po zrušení roboty se téhle činnosti začaly věnovat celé rodiny. Na konci 19. století dokonce vznikla krajkářská škola, která fungovala celých sto let. Výrobní postup zůstává pořád stejný a my samozřejmě budeme sledovat, jak se ta křehká krása rodí, a dozvíme se, kolik času práce na ní trvá. Ale projdeme se taky mezi sedlickými památkami. Tou nejvýraznější je kostel sv. Jakuba Většího.
Sedlická krajka
Muzeum letectví
V Deštné na jihu Čech vyrostla hned dvě zajímavá muzea. V jednom se můžete dozvědět vše podstatné o provaznickém řemesle, v druhém vám pak nabídnou výlet do historie letectví. A právě to bude naším cílem. V letošním roce se tu věnují ze všeho nejvíc letcům, kteří se za druhé světové války zapojili do bojů ve službách zahraničních armád. Někteří z nich stoupali na oblohu ve službách britského královského letectva a zúčastnili se kupříkladu bitev o Francii nebo Británii. Zavzpomínáme na ty, kteří válku nepřežili, ale i na osudy těch, kteří se vrátili domů. A místo díků se dočkali odsouzení a vězení. Čekají nás ale i další zajímavé exponáty. Většina z nich potěší zejména pány, ale na své si tu přijde i něžné pohlaví. A prohlédneme si i letadélko, kterému se říkalo Nebeská blecha.
Muzeum letectví
Krojované panenky
Daniela Hanušová je sice rodilá Pražačka, ale už před řadou let zakotvila v chalupě po předcích v Kocelovicích na západě Čech. A s krajem i tamními zvyky se poměrně rychle sžila. Jejím synům se zalíbilo vystupování v dudáckých kapelách a ona pro ně začala šít tradiční kroje. Když pak potomci odrostli a stroj po babičce osiřel, zkusila pro něj a koneckonců i pro sebe najít novou náplň. Pustila se do prohlížení starých fotek, časopisů, knih a načerpala tam inspiraci pro výrobu krojovaných panenek. Obléká je do tradičních obleků a jejich prostřednictvím se snaží připomínat staré lidové obyčeje. V jejím království tak narazíme na masopustní průvod, potkáme kluky, kteří s pomlázkami a řehtačkami slaví Velikonoce, a dozvíme se, jak vypadal za našich babiček advent.
Krojované panenky
Tkalcovna
V kamenité půdě na pomezí jižních Čech a Českomoravské vrchoviny se dařívalo především bramborám a rovněž třeba lnu. Navíc tu lidé chovali ovce. A proto se tu taky rozvíjelo tkalcovské řemeslo. K městům, v nichž se pravidelně ozývalo cvakání stavů, patřil i Strmilov. Kupříkladu v polovině 18. století se prací na nich živily víc než tři desítky místních obyvatel. Dnes tu funguje tkalcovna jediná. Návštěvníkům nabízí výpravu do časů minulých, protože je navíc muzeem. Patří rodině Kubákových, jejichž předci se řemeslu věnovali už v 19. století. Prohlédneme si historické stroje, na nichž se například z ovčího rouna vyráběly přikrývky. A zalistujeme taky ve starých vzornících, abychom si udělali představu, jak pestrý sortiment byl před lety k mání.