Reportáže v regionech
Hýlačka
O tom, že se my Češi rádi rozhlížíme po krajině pěkně z ptačí perspektivy, svědčí fakt, že byste u nás napočítali víc než 350 nejrůznějších vyhlídkových věží. A stále přibývají další. Mnohé z nich mají dlouhou historii a zajímavé osudy. Jednou z těch nejznámějších je bezpochyby Hýlačka na stejnojmenném kopci kousek od jihočeského Tábora. Dřevěná věž na jeho vrcholu vyrostla krátce po vzniku samostatného Československa a byla jakousi jeho oslavou. Vysoká byla 18 metrů a měla tvar husitské hlásky s šestibokou kamennou základnou a strmou střechou. Místní už pomalu mohli chystat oslavu jejích stých narozenin, jenže na Silvestra roku 2011 ji zničil požár. Místo ale dlouho opuštěné nezůstalo, dnes turisté můžou vystoupat na věž novou, ocelovou. A výhled z jejího ochozu si nenecháme ujít ani my.


Hýlačka
Stezka na Onen svět
Staré památky, ale i moderní architekturu a taky krásnou přírodu budeme obdivovat na jihu Čech. Trasa, po které se na toulky vydáme, nás dovede na Onen svět. Ale buďte v klidu, tenhle název patří osadě, která je cílovým místem nejdelší, bezmála sedmdesátikilometrové naučné stezky u nás. Odstartujeme z Týna nad Vltavou, konkrétně z místa, kde bývalo městské popraviště. Dopřejeme si výhled, který býval tím posledním pro mnoho odsouzenců. Další zastávku si dopřejeme kupříkladu u barokního zámku v Kolodějích nebo u potoka, který dostal jméno Židova strouha. A bude nás zajímat, jak k němu přišel. Čeká nás taky Bechyňská duha. Mnozí z vás už asi tuší, že bude řeč o mostu, který býval v době svého vzniku nejvyšším železobetonovým obloukem v Československu.


Stezka na Onen svět
Husitské muzeum
Ještě jednou si připomeneme letošní kulaté výročí smrti Jana Husa. Zavítáme do Husitského muzea v Táboře, kde probíhá zajímavá výstava. Jednak nám přiblíží dobu, v níž slavný kazatel žil a pak taky jeho osobu. Věděli jste třeba, že měl velmi rád šachy? Dozvíme se taky, k čemu sloužil takzvaný Husův hrneček. Věnovat se budeme i tomu, jak zvěčnili odkaz Mistra Jana umělci. K těm nejznámějším dílům patří historická malba Václava Brožíka Hus před koncilem kostnickým. Kazatel je zvěčněn i ve štukové výzdobě zámecké kaple v Cholticích. Tam ho ovšem zařadili mezi největší kacíře naší historie. Minout nemůžeme ani legendární Kozí Hrádek, odkud Jan Hus vyrazil na Krakovec a z něj do Kostnice.


Husitské muzeum
Čestice a Dobrš
V šumavském Podlesí vás pozveme do Čestic a Dobrše. Nejprve si prohlédneme čestický zámek, který vyrostl v 17. století. Nahradil v té době už nevyhovující středověkou tvrz. Současné podoby se dočkal ještě o bezmála dvě stovky let později. V jeho areálu můžeme zavítat do regionálního muzea a zavzpomínat taky na zdejší pány. Ty připomíná i nedaleká Kalvárie. Jedna z hraběnek z rodu Reyů tu prý z vděčnosti za uzdravení nechala postavit malebnou kapli, která se pyšní architektonickým unikátem. Dozvíme se, jakým. Zastavíme se taky v poustevně, v níž ovšem nikdy žádný svatý muž nežil a vybudována byla jen jako atrakce pro poutníky. A pokud se vám některá z míst, kudy budeme putovat, budou zdát povědomá, prozradíme vám, kde jste je mohli vidět.


Čestice a Dobrš
Písek
Město Písek se pyšní celou řadou historických zajímavostí. Jednou z nich je i tamní vodní elektrárna. Je nejstarší vodním dílem svého druhu u nás, které dodnes dodává proud. Najdeme ji v místech, kde původně klapával starý mlýn. Když už přestal být zájem o jeho nájem pro mletí obilí, našli pro něj místní jiné využití. Provoz pamatuje i slavného vynálezce Františka Křižíka. Toho totiž městští radní požádali, aby jejich ulice rozsvítil na tu dobu nevídaným způsobem – elektrickými lampami. Proč? Protože do té doby tu v noci zářily jen lampy petrolejové a místní měli pocit, že jsou takzvaně sto let za opicemi. Dozvíme se, jak zavádění žhavé novinky do praxe vypadalo, jak tehdy osvětlení fungovalo a taky to, že dřív podobné neměli v žádném jiném městě u nás.

