Reportáže v regionech
Křížová cesta
Velikonoce byly pro naše předky časem rozjímání a taky připomínání Ježíšova příběhu. Už od čtvrtého století se věřící vydávali do míst, kudy vedla jeho poslední cesta. A pro ty, kteří se na takovou pouť vydat nemohli, byly později budovány křížové cesty po celém světě. Jednu z nich najdeme v Dobré Vodě na Českobudějovicku. Než si ji projdeme, nahlédneme do barokního kostela Panny Marie Bolestné, který stojí jen kousek od ní. U jeho zrodu stál věhlasný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Budeme obdivovat jeho výzdobu, fresky jsou například jedním z nejslavnějších děl Václava Vavřince Reinera. Na křížové cestě pak určitě nepřehlédnete, že má o jedno zastavení víc, než většina ostatních. Bude nás zajímat, jak k tomu patnáctému přišla a co je jeho posláním.
Křížová cesta
Štěpánek Netolický
Obdivované třeboňské rybníky si většina z nás spojuje s Jakubem Krčínem. Ten stál taky u zrodu těch největších a nejslavnějších. Ale zapomenout nesmíme ani na Krčínova předchůdce Štěpánka Netolického. Do služeb pánů z Rožmberka nastoupil coby myslivec, ale záhy se projevil jako nadaný stavitel a osvědčil se i při budování rybníků. Jeho dílem je navíc legendární Zlatá stoka, která zanedlouho oslaví už své pětisté narozeniny. V domě na třeboňském náměstí, kde Štěpánek Netolický žil, vzniká zajímavá expozice, která připomíná jeho život i dílo. Při prohlídce se dozvíme mimo jiné i to, jak na svého předchůdce nahlížel Jakub Krčín a kterého jeho díla si vážil nejvíc.
Štěpánek Netolický
Historický dřevěný nábytek
Předměty po našich prababičkách či babičkách v nás většinou probouzejí nostalgii a navozují atmosféru starých časů. Učarovaly i Petru Rodkovi ze Slavonic. Už od mládí toužil po tom věnovat se opravám historického dřevěného nábytku. Vyučil se truhlářem a společně s kamarády ve volném čase zkoušeli, co všechno zvládnou dát dohromady. V devadesátých letech si našel práci v Rakousku a tam už se vzácným kouskům mohl věnovat naplno. A když začaly starožitnosti lákat i Čechy, otevřel si ve Slavonicích dílnu. Tou už prošly stovky různě starých kousků, které potřebovaly nejen vrátit zašlý lesk, ale třeba taky opravit rozbité či chybějící části. Dozvíme se, které patřily k nejvzácnějším i to, co všechno takové záchranné práce obnášejí.
Historický dřevěný nábytek
Český Krumlov
V Českém Krumlově nebudeme tentokrát obdivovat honosný zámek ani vzácné stavby v podzámčí. V tamním Regionálním muzeu si připomeneme řemesla, kterým se v minulosti ve městě dařilo. V expozici nechybí kupříkladu koloniál, v němž bylo k mání vše od mouky až po smeták. Společnost mu dělá pekárna. Ač si místní hospodyně chleba i buchty připravovaly hlavně samy doma, díky hostům neměli mistři pekaři o práci nouzi. Připomeneme si taky dlouhou historii cechů a jejich význam pro jednotlivé profese. Oblíbené bývaly třeba krejčovské dílny. Neexistovaly obchody s konfekcí. A přesto, že se šilo i přešívalo podomácku, pro slavnostnější oděvy si lidé chodili k profesionálům. Otáčet se museli taky ševci. Boty se opravovaly, dokud to šlo. A zapomenout nesmíme ani na vyhlášené šumavské a novohradské skláře.
Český Krumlov
Historická móda
Do časů dávno minulých se přeneseme v dílně Kateřiny Chmelové Bejčkové v Plzni. Rodí se v ní totiž oděvy, které byly v módě před stovkami lety. Provázejí například návštěvníky některých hradů a zámků, obdivovat je ale můžeme i na různých výstavách. Většina z nich vzniká jen pod rukama šikovné mistrové, stroj se při téhle práci moc neuplatní. Jednak proto, že látky by se do něj často nevešly a taky z toho důvodu, že se v téhle dílně dodržují tradiční výrobní postupy. Prohlédneme si některé vzácné kousky, které paní Kateřina dokázala vytvořit a dozvíme, se co pro ně bylo typické. Chybět nebudou ani korzety. A nás bude zajímat, co je pravdy na tvrzení, že použití téhle výbavy dámského šatníku, která dokázala ubrat až 15 centimetrů na obvodu pasu, pěkně bolelo.
