Reportáže v regionech
Orchestrion
Orchestrion, který si prohlédneme v Písku, rozdával skoro celé století radost v hospůdce Pod zeleným hájem ve Zlešicích u Volyně. Až do roku 2000. Místní hostinský ho koupil v roce 1915. Věřil, že do jeho podniku přiláká lidi ze širokého okolí i formany, kteří putují krajem. A nemýlil si. Stroj byl vyrobený v Lipsku a na jih Čech ho tehdy přivezli koně. Dva dny prý trvalo ho složit a vyladit. Dědicové podnikavého muže rodinný poklad dlouhodobě zapůjčili Prácheňskému muzeu, v němž prošel ozdravnou kůrou pod rukama restaurátora Petra Janouška. A dnes láká návštěvníky z řad laiků i odborníky. Můžou se při jeho prohlídce dozvědět celou řadu historek. Třeba tu, jak potěšil americké vojáky. A taky si poslechnout, jak dovede tenhle dědeček i dnes vyhrávat.


Orchestrion
Sýpka Stropnice
Časy, kdy na jihu Čech u říčky Stropnice stával mlýn, připomíná velká sýpka na obilí. Dočkala se obnovy a proměnila se v malé muzeum Novohradska. Představuje historii či osobnosti příhraničního kraje. Návštěvníci tu samozřejmě můžou proniknout i do tajů mlynářského řemesla a vyzkoušet si zemědělskou techniku. Dozvědí se spoustu zajímavostí o prastarých nástrojích, ale rovněž o technických zázracích z doby zhruba před sto lety. Třeba o výtahu, který obilí dopravoval do vyšších pater sýpky. Řeč bude ale i o přírodě Novohradských hor a životě zdejších lidí. K činnostem, kterým se kdysi hojně věnovali, patřila kupříkladu tvorba podmaleb na skle.

Sýpka Stropnice
Čápi
V Dubném u Českých Budějovic tentokrát nebudeme obdivovat žádnou pamětihodnost ani něčí šikovné ručičky, ale místní celebrity. Možná vás to překvapí, ale stali se jimi čápi bílí. Poprvé se tu usadili už v roce 1932, jak se píše ve farní kronice. Tehdy ovšem na střeše fary. Později se jim zalíbilo na té kostelní. Od té doby se v Dubném vylíhlo spousta malých čápat. V roce 2012 sem poprvé přiletěl Max. Mimochodem potomek francouzsko-švýcarského páru Romeo a Julie. A pravidelně se sem od té doby vrací. Místní dokonce nechali ve výškách nainstalovat kameru, aby mohli sledovat každý jeho krok a mít přehled o dění v hnízdě bez toho, že by se museli šplhat nahoru. Díky ní můžeme poznat příběh Maxe, jeho partnerky a potomků, být svědky veselých i smutných chvilek v životě téhle rodinky.


Čápi
Zámek Mitrowicz
Mnohé z jihočeských zámků jsou proslulé daleko za hranicemi naší země. My se ale společně vypravíme k jednomu, o němž ví zatím málokdo. K zámku Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí. Donedávna nikdy nebyly jeho brány milovníkům pamětihodností zpřístupněny, letos tu zahajují teprve druhou návštěvnickou sezonu. Navíc to s bývalým šlechtickým sídlem vypadalo v minulém století dost bledě a kdo ví, co by ho čekalo, kdyby se ho neujali dva nadšenci. Dopřáli mu rozsáhlou rekonstrukci, díky níž se můžeme i my vypravit proti proudu času a připomenout si zdejší pány. První z nich, Adam Čabalický ze Soutic tu nechal vybudovat ve druhé polovině 16. století renesanční tvrz, současnou barokní podobu pak sídlu dopřál František Karel Wratislaw z Mitrowitcz.


Zámek Mitrowitz
Galerie Matějovec
V malé galerii ve vesničce Matějovec to voní dřevem. Většina vystavených děl se narodila pod rukama Jaroslava Rodka a zbytek přivedl na svět jeho kamarád Karel Hájek. Ani jeden z pánů se řezbářem nevyučil, ale práci s ním si zamilovali. Jaroslav jednou před lety narazil na staré trámy a bylo mu jich líto. Tak z nich zkusil něco vyřezat. A nezůstalo u jednoho pokusu. Své výtvory nejprve představoval na výstavách. Ale pak ho napadlo, že v chalupě má volnou místnost,kde by je mohl umístit na delší dobu. A tak v roce 2010 vznikla galerie, do níž mohou návštěvníci zavítat vždycky od jara do podzimu. My ovšem nahlédneme i do dílny a zjistíme, jak se trámy či kmeny mění v anděly nebo třeba zvoničku.

