Reportáže v regionech
Putování po Vltavě
Po Vltavě si dopřejeme další výlet z jižních Čech směrem k Praze. Zastavíme se u Hněvkovické plavební komory, která usnadní cestu nejen malým, ale i velkým lodím. V Týně nad Vltavou zavzpomínáme na časy, kdy se tu na břehu stavěly lodě, ale taky na škody, které dokázala řeka napáchat. A připravili jsme pro vás i odpověď na otázku, jak dlouho putovali voraři domů na jih, poté, co dopravili zboží nebo dřevo tam, kam měli. Navíc zjistíme, proč se o jejich manželkách říkalo, že v létě byly bez muže a v zimě bez peněz. Na soutoku Vltavy a Lužnice nepřehlédneme kapličku připomínající dávné bitky s lapky, kteří trápili zdejší kraj. A při cestě podél skal si uvědomíme, jak mistrně museli plavci pod vedením takzvaného vrátného vést svá těžká plavidla s lidmi i nákladem.
Putování po Vltavě
Okolí Borotína
Krajina kolem jihočeského Borotína je rájem chalupářů i výletníků. Je plná remízků, rybníčků i zajímavých památek. Nabízí taky řadu naučných stezek. Od roku 2014 si můžete projít nebo projet i tu, která nese jméno hudebního skladatele a pedagoga Jana Evangelisty Kypty, který se tu narodil. Patřil k významným osobnostem české hudby 19. století a jeho skladby se hrají dodnes. Známé jsou například vánoční mše a pastorely. Tři a půl kilometrová trasa má celkem 9 zastavení. Jednotlivé informační panely přibližují nejen život Jana Evangelisty Kypty, ale i místní přírodní a kulturní zajímavosti. Najdete na nich citáty z deníku, který si kantor a hudební skladatel psal. Zastavíme se taky u borotínského hradu nebo takzvaného Starého zámku.
Okolí Borotína
Zámek Červená Lhota
Zámek v Červené Lhotě na Jindřichohradecku patřil po 2. světové válce k takřka zapomenutým památkám. Pak se ovšem jeho brána otevřela pro milovníky historie z řad veřejnosti a zanedlouho ho objevili taky filmaři. Z tohoto pohledu byl doslova mezníkem rok 1973, kdy tu tehdejší Československá televize natáčela pohádku o princezně Zlatovlásce. Hned v následujícím roce se návštěvnost bývalého panského sídla víc než zdvojnásobila. Za sezónu si ho dorazilo prohlédnout sto tisíc lidí. Ale půvabný vodní zámek má čím okouzlit i bez krásné panny a Jiříka. Návštěvníci se tu kupříkladu dozvědí, že byl jednu dobu bílý a co se vypráví o tom, proč dostal svou dnešní barvu.
Zámek Červená Lhota
Malířka kapliček
Kapličky a Boží muka jsou nepřehlédnutelnou součástí české krajiny. Na mnohých místech se v posledních letech dočkaly opravy a obnovy výzdoby. Obdivujeme jejich půvab, zajímají nás taky jejich příběhy, ale už si sotva dovedeme představit, jak k nim tisíce věřících přicházely coby k poutním místům. Tak to pravděpodobně bylo i v případě krásné dřevěné lesní kaple ve Stožci na Volarsku. Kopii obrazu pro Stožeckou kapli právě dokončuje výtvarnice Vladimíra Fridrichová-Kunešová. Ta se podílela i na záchraně mnoha dalších, mnohdy už téměř zmizelých obrazů v kapličkách, u nichž si obyvatelé Šumavy po staletí připomínali biblické příběhy, děkovali za pomoc a prosili své patrony o posilu pro těžký život v drsném kraji. A my budeme sledovat její práci.
Malířka kapliček
Hřebčinec Písek
Jedním z nejstarších dodnes fungujících státních hřebčinců je ten, který vyrostl na přelomu 19. a 20. století v Písku. Vychovávali v něm tehdy hlavně koně pro armádu, až v roce 1924 přešel do civilní správy. Právě odsud pocházel třeba legendární kůň Ardo, který stál modelem sochaři Josefu Václavu Myslbekovi při tvorbě Pomníku svatého Václava, zdobícího pražské Václavské náměstí. K místním chloubám ovšem patří spousta dalších hřebců, kteří jsou využívaní k plemenitbě a současně procházejí takzvanou sportovní testací. Zdejší odchovanci získali celou řadu ocenění na výstavách, ale taky medailí na závodištích. Areál se stal národní kulturní památkou a do zákulisí chovu koní smějí při různých prohlídkách nahlédnout i návštěvníci z řad laiků.
