Reportáže v regionech
Stezka napříč rašeliništěm
Karavany soumarů, které po Zlaté stezce přepravovaly sůl z Pasova do Prachatic, přecházely Vltavu tam, kde dnes stojí Soumarský most, protože tam se tehdy mohly šikovně vyhnout močálům. V současnosti je tohle místo pojmem hlavně pro vodáky, kteří odtud vyrážejí na plavbu po řece. Ale stále častěji sem přijíždějí taky turisté, které láká naučná stezka napříč rašeliništěm. Už v 19. století se tu těžila rašelina ručně, největší rána rašeliniště čekala někdy v sedmdesátých letech toho minulého. Tehdy ho celé protkala několikakilometrová síť odvodňovacích kanálů a do vysušené plochy se pak zakously těžební stroje. Po nich zbyla padesátihektarová holá pláň, která by časem zarostla leda tak borovicovým náletem. Naštěstí se celá lokalita dočkala v posledních desetiletích revitalizace.
Stezka napříč rašeliništěm
Chýnov
Chýnov leží 10 km východně od Tábora a je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. Mezi jeho nejslavnější rodáky patří významný český umělec František Bílek. Ten je považován za hlavního představitele symbolismu v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Když nepobýval ve své hradčanské vile, tvořil právě ve svém chýnovském ateliéru. I konec své pozemské pouti prožil sochař v Chýnově. A právě tam se s jeho životem i dílem můžeme seznámit díky naučné stezce. Po ní dojdeme i k blízkému údolí Močítka. Obě jeho strany spojuje 27metrový železniční viadukt z roku 1883. Celý vznikl z místního materiálu. Aby byla stavba co nejlevnější, používal se na ni kámen z kamenolomu jen několik desítek metrů vzdáleného.
Chýnov
Klášter Zlatá Koruna
Jihočeský klášter Zlatá Koruna patří k velmi cenným historickým památkám. Původně se jmenoval Svatá trnová koruna podle vzácné relikvie – trnu z Kristovy koruny. Svého času v něm pak fungovaly nechvalně proslulé dílny Oldřicha II. z Rožmberka na padělání úředních dokumentů. A na konci 19. století pro změnu slévárna a strojírna. My se budeme věnovat jeho největším pokladům. K těm patří Madona Zlatokorunská, takzvaný milostný gotický obraz. Je mimořádný nejen svou uměleckou hodnotou. Měl prý ochraňovat klášter, ale taky všechny ty, kteří se u něj modlili. Před 2. světovou válkou byl odvezen a trvalo desítky let, než se zase vrátil. Dnes si ho naštěstí zase můžeme prohlédnout.
Klášter Zlatá Koruna
Rysi David a Kate
Jen kousek od šumavské Kvildy zavítáme nejprve do Návštěvnického centra Národního parku Šumava. Z něj nás pak naučná stezka dovede k unikátní pozorovatelně, z níž nahlédneme do soukromí dvojice rysů – Davida a Kate. Samec byl jako mládě sražen na silnici nad Vimperkem, nevypadalo to s ním dobře, ale podařilo se ho vyléčit. Zůstala mu jen destička v jedné končetině, ale ta ho v lezení po stromech ani skákání neomezuje. Přesto se do volné přírody vrátit nemohl, a tak pro něj vyrostl výběh. A z parku divoké zvěře v německém Mehlmeiselu mu dovezli partnerku – Kate. Dozvíme se, jak se tu oba zabydleli, jak tráví den nebo co dobrého dostávají k jídlu.
Rysi David a Kate
Strakonice
Strakonice jsou pro většinu z nás spojeny hlavně s dudáctvím. Ale v tomto městě se taky vyráběla spousta známých produktů – od čepic po zbraně. Většinu z nich si můžeme připomenout na místním hradě. Stavba je to velmi impozantní, na soutoku Otavy a Volyňky ji nechal vybudovat vlivný jihočeský šlechtický rod Bavorů. Milovníci stavebních slohů můžou počítat, kolik se jich zde vyskytuje. My se ale architektuře věnovat nebudeme. Zavzpomínáme na dobu vzniku republiky, kdy se tu rozjela zbrojní výroba. V 50. letech byla pak místní zbrojovka přejmenována na České závody motocyklové. A z bran závodu od té doby vyjížděly do světa vyhlášené burácející stroje.
