Reportáže v regionech
Prachatice
Kraj prastaré tradice. Tak by se dalo vlastivědně pojmenovat Prachaticko. Tedy region, plný přírodních, historických i uměleckých krás. V dobách vzniku Prachatic se tu rozprostíral bujný prales. Trhová osada šlechtice Prachaty byla jedním z mála míst, kde si poutníci a obchodníci mohli odpočinout. A odtud i jméno. Ves lidí Prachatových.
Prachatice
Kladruby
O Kladrubech, které leží na samém pomezí jižních a západních Čech - mezi Strakonicemi a Horažďovicemi - ví zatím málokdo. Přitom se rozhodně mají čím pochlubit. Tak třeba jejich zámecký park už přes sto let hlídá drak Indios, který je skutečnou kuriozitou. Samozřejmě si ho prohlédneme a prozradíme vám, jak se v téhle obci octl. Zastavíme se taky u kamenných podobizen zdejšího pána z rodu Tascheků a jeho ženy. Vznikly z rozvalin bývalé tvrze. A nad rybníkem, pod kaskádou pěti jezírek, pro změnu najdeme Dračí jilm. Vydáme se ale i do okolí. Minout rozhodně nemůžeme památník, který připomíná, že právě v těchto místech zemřel mladý český král Rudolf Habsburský. Co ho do kraje přivedlo a co bylo podle všeho příčinou jeho nenadálého skonu? I o tom bude řeč.
Kladruby
Stezka napříč rašeliništěm
Karavany soumarů, které po Zlaté stezce přepravovaly sůl z Pasova do Prachatic, přecházely Vltavu tam, kde dnes stojí Soumarský most, protože tam se tehdy mohly šikovně vyhnout močálům. V současnosti je tohle místo pojmem hlavně pro vodáky, kteří odtud vyrážejí na plavbu po řece. Ale stále častěji sem přijíždějí taky turisté, které láká naučná stezka napříč rašeliništěm. Už v 19. století se tu těžila rašelina ručně, největší rána rašeliniště čekala někdy v sedmdesátých letech toho minulého. Tehdy ho celé protkala několikakilometrová síť odvodňovacích kanálů a do vysušené plochy se pak zakously těžební stroje. Po nich zbyla padesátihektarová holá pláň, která by časem zarostla leda tak borovicovým náletem. Naštěstí se celá lokalita dočkala v posledních desetiletích revitalizace.
Stezka napříč rašeliništěm
Chýnov
Chýnov leží 10 km východně od Tábora a je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. Mezi jeho nejslavnější rodáky patří významný český umělec František Bílek. Ten je považován za hlavního představitele symbolismu v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Když nepobýval ve své hradčanské vile, tvořil právě ve svém chýnovském ateliéru. I konec své pozemské pouti prožil sochař v Chýnově. A právě tam se s jeho životem i dílem můžeme seznámit díky naučné stezce. Po ní dojdeme i k blízkému údolí Močítka. Obě jeho strany spojuje 27metrový železniční viadukt z roku 1883. Celý vznikl z místního materiálu. Aby byla stavba co nejlevnější, používal se na ni kámen z kamenolomu jen několik desítek metrů vzdáleného.
Chýnov
Klášter Zlatá Koruna
Jihočeský klášter Zlatá Koruna patří k velmi cenným historickým památkám. Původně se jmenoval Svatá trnová koruna podle vzácné relikvie – trnu z Kristovy koruny. Svého času v něm pak fungovaly nechvalně proslulé dílny Oldřicha II. z Rožmberka na padělání úředních dokumentů. A na konci 19. století pro změnu slévárna a strojírna. My se budeme věnovat jeho největším pokladům. K těm patří Madona Zlatokorunská, takzvaný milostný gotický obraz. Je mimořádný nejen svou uměleckou hodnotou. Měl prý ochraňovat klášter, ale taky všechny ty, kteří se u něj modlili. Před 2. světovou válkou byl odvezen a trvalo desítky let, než se zase vrátil. Dnes si ho naštěstí zase můžeme prohlédnout.
