Reportáže v regionech
Dřevěné hračky
Hračky, které v zimních měsících vyřezávali šumavští hospodáři ze dřeva svým dětem, bývaly hodně oblíbené. Pak ale takřka upadly v zapomnění. Naštěstí tuhle tradici před čtyřmi desítkami let obnovil Jiří Drhovský ze Zvěrkovic u Temelína. Vyučil se dřevomodelářem a jeho šikovnosti si všimli i v Ústředí lidové umělecké výroby, kde se snažili udržet při životě mizející řemesla. Vyzvali ho, aby se ujal záchrany tradičních hraček ze Šumavy, konkrétně těch, které vyráběl rod Kantorů z Vlkonic. A tak se v jeho dílně rodí třeba koníci ze smrkového dřeva, ale taky různí myslivci, vojáčci nebo ptáčci s píšťalkou. Na své si tu ale přijdou i malé slečny, pro které vyrábí například nábytek do pokojíčků pro panenky. Se svými výrobky slaví úspěch doma i ve světě.
Dřevěné hračky
Velikonoční pečení
Ke svátkům jara patří odnepaměti i kynuté pečivo. Nejznámější jsou klasické mazance, ale z jednoduchého těsta leckde připravují třeba jako symbol jara ptáčky. A zapomínat bychom neměli ani na tradiční jidášky. Tohle pečivo má připomínat Jidášovu zradu Krista. Najdeme v něm ale řadu dalších symbolů. Některým bývá připisována i magická moc. Základem jsou různé ochranné, tedy kupříkladu kruh, spirála, ležatá osmička, sluníčka, žebřík do nebe. Nejen takové kousky nám přichystá Ivana Stará, za kterou se vypravíme do jihočeských Netěchovic. Při pečení se dozvíme mimo jiné to, proč naši předci mazali pečivo medem nebo sypali mákem? A taky zjistíme, z čeho všeho se připravovala takzvaná hlavička, která na svátečním stole v tomhle kraji rovněž nemohla chybět.
Velikonoční pečení
Kraslice
Nejspíš už se doma i vy připravujete na svátky jara. Pokud si je neumíte představit bez různě zdobených vajíček pro koledníky, možná najdete inspiraci pro jejich dekorování při návštěvě u Vlasty Bardové z Branic na jihu Čech. Ta už má celé roky v předjaří den co den celkem jasný program. Vytváří totiž madeirové kraslice. A taky ty oplétané drátkem. Budeme ji sledovat při práci, ke které používá, pro mnohé překvapivě, vrtačku. Podělí se s námi mimo jiné o svůj recept na vyfukování vajíček bez hrozby prasknutí a taky o zkušenosti se sušením prázdných skořápek. Prozradí nám i to, která používá pro svou tvorbu nejraději. Kromě klasických slepičích byste u ní v ošatkách narazili taky na kachní, velká husí, ale dokonce i na bažantí.
Kraslice
Třeboň
K chloubám Třeboně patří vedle rybníků i zámek. Byl součástí obrovského rožmberského dominia. A právě na tomhle sídle příběh mocného rodu vyvrcholil. Na počátku 17. století, na sklonku svého života, tam pobýval poslední z pánů s růží ve znaku, legendární Petr Vok. Už to nebyl ten bouřlivák, o němž se toho hodně vyprávělo. Mladík milující zábavu dozrál v moudrého vzdělaného muže. Neplánovaně musel navíc převzít jak obrovské panství, tak dluhy po svém bratru Vilémovi. Na zámku vedl i některá důležitá jednání. Navíc se věnoval literatuře a umění. Připomeneme si i období přelomu 19. a 20. století, zjistíme, jak se tu žilo tehdy, a navíc prozradíme, na co nového se při návštěvě téhle památky můžete těšit.
Třeboň
Korálkové ozdoby
Ozdoby vyráběné ze skleněných perliček známe snad všichni. Rády je měly už naše prababičky a v mnoha rodinách se dědí z generace na generaci. Příběh těchto ozdob se začal psát v Jizerských horách a v Podkrkonoší, kde lidi po chalupách navlékali korálky na šňůru. A z těch, které jim doma zůstaly, pak vytvářeli ozdoby. My se vydáme za dámou, kterou okouzlily natolik, že se rozhodla je sbírat. Alena Gondeková z jižních Čech jich ve své kolekci, zaměřené především na období 1. republiky, má už kolem pěti set. Našli bychom mezi nimi i řadu unikátů, dopravní prostředky 30. let, kousky pro slavné Expo v Bruselu 58 i další unikáty. Dostává se k ní i řada poničených kousků a ona je opravuje.
