Reportáže v regionech
Cyklo Kestřany-Putim
Jižní Čechy s oblibou vyhledávají milovníci výletů v sedle bicyklu. Ty krajem provází už víc než pět tisíc kilometrů značených tras. Na výlet na kole se v následujících minutách vydáme i my. Putovat budeme z Kestřan do Putimi a cestou si dopřejeme malou lekci dějepisu a literatury. Nejprve zjistíme, proč měli Kestřanech hned několik středověkých tvrzí. Poté si připomeneme období husitských válek a muže, který vedl kališníky do velkých bitev – Jana Žižku. Zavzpomínáme i na šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na závěr v Putimi taky na legendárního Haškova vojáka Švejka, který právě tudy putoval za svým regimentem.
Cyklo Kestřany-Putim
Bechyňka
K chloubám jihočeské Bechyně patří Duha. Slavný most klenoucí se už bezmála sto let přes řeku Lužnici. V době svého vzniku významně ulehčil místním dopravu po železnici. Umožnil totiž přivést trať mezi Táborem a Bechyní blíž k městu. Nás po něm sveze dáma v letech s poetickým jménem Elinka. Náš nejstarší elektrický vůz, u jehož zrodu stál český Edison, vynálezce František Křižík. Ten měl hodně společného i se zmíněnou dráhou. Bude nás zajímat, kdy vznikla, v čem byla výjimečná a stejně tak prozkoumáme i Elinku. Navíc vám prozradíme, kdy se s ní po kolejích na jihu Čech můžete svézt nejen prostřednictvím naší kamery.
Bechyňka
Holubovský mlýn
Po staletí, už v časech Rožmberků, poháněly vody Křemžského potoka na pomezí Českobudějovicka a Českokrumlovska Holubovský mlýn. Původně ale býval menší, než dnes. Jednotliví mlynáři se v něm střídali až do roku 1909, kdy zemřel ten poslední z rodu Valíků. A jeho žena klapáč prodala skupině pokrokových sedláků z okolí. Ti vytvořili družstvo, které úspěšně hospodařilo. A tak si mohli zanedlouho dovolit pořídit nové modernější vybavení. Dozvíme se, jak to bylo s mlýnem dá a kdo se zasloužil o to, aby na něm bylo znovu rušno. A taky nakoukneme do muzea, v němž si připomeneme těžkou dřinu lidí, kteří tu pracovali.
Holubovský mlýn
Restaurátor
Jihočeské zámky, kostely a další historické památky se pyšní mnoha skvosty a o ty je potřeba pečovat. To je doménou restaurátora Václava Veřtáta. Jeho srdeční záležitostí je prý asi zámek Kratochvíle, kde byla spousta práce na několik let, nejen na obnově, ale i na replikách nábytku z rožmberských časů. Se svým týmem se podílel i na restaurování skvostných renesančních vrat Vyšebrodského kláštera, což Národní památkový ústav ocenil prestižní cenou Patrimonium pro futuro.
Restaurátor
Holašovice
Jedinou naší vesnicí, která se zařadila mezi světové dědictví UNESCO, jsou jihočeské Holašovice. Za prestižní ochranu a zájem turistů z celého světa vděčí především své návsi. Tu zdobí 23 statků vybudovaných ve stylu takzvaného selského baroka. Osud obce ale rozhodně vždy nebyl tak pohádkový, jak by se podle vzhledu stavení mohlo zdát. V 16. století téměř všichni její obyvatelé podlehli morové epidemii. Na pozvání mnichů z Vyšebrodského kláštera sem pak přišli noví z německých zemí. Jejich jazyk se tu střídal s češtinou. V 19. století se vesnici dařilo. Vzkvétala, sedláci bohatli a mohli své statky zvětšovat i náramně zdobit. Do některých nahlédneme a jejich obyvatel se zeptáme, jak se v takové pohádkové obci žije.
