Reportáže v regionech
Vizovické pečivo
Naše domovy o svátcích provoní vánočky, cukroví a leckde i perníčky, které za časů našich prababiček bývaly ozdobami, ale i dárkem pro děti. Ty pod stromečkem nacházely taky hračky z jednoduchého těsta, které se narodilo ve Vizovicích. Ano, řeč bude o vizovickém pečivu. Na svět přišlo kolem poloviny 19. století a zanedlouho se rozšířilo po celém Rakousko-Uhersku. Zájem o něj byl i ve Vídni nebo Budapešti. Pekly se až čtyři desítky tvarů. Nejčastěji zvířátka. Dělaly se ale i betlémy nebo svícny. Učarovalo i Marii Kotaškové z Branic nedaleko Milevska, která se mu začala naplno věnovat po odchodu na zasloužený odpočinek. A nás zasvětí do tajů přípravy těsta i pečení.
Vizovické pečivo
Ozdoby z přírodnin Růženy Vincíkové
Slyšeli jste už někdy o krušpánku, makulenkách, vrkočích a lilíku? Pokud ne, můžete to napravit při setkání s Růženou Vincíkovou. Poradí nám, jak si v předvánočním čase originálně vyzdobit domácnost. Stůl a třeba taky okna. Nápady čerpá z tradic, ale inspiraci nachází i v přírodě. Dokáže využít klasy, makovice, zajímavá semínka, coby andělská křídla třeba i frňákovníky – tedy javorové nažky, které jste si taky možná jako děti nasazovali na nos. A nezapomíná ani na symboliku. Tak třeba už zmíněný vrkoč se vztahuje ke slunovratu, proto má kruhový tvar. Býval většinou z těsta, ale dělal se taky z jablek či mechu. Jablíčko bylo vždy červené, protože tahle barva je symbolem života. A chybět nesměla ani zelená.
Ozdoby z přírodnin Růženy Vincíkové
Krýzovy jesličky
Jedním z nejznámějších českých betlémů jsou 12 metrů dlouhé a 2 metry vysoké Krýzovy jesličky, které si díky svým rozměrům dokonce vysloužily zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jsou totiž největším lidovým mechanickým betlémem na světě. Jejich tvůrce Tomáš Krýza je dokončil právě před sto lety. V současnosti procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Ta ale neprobíhá za zavřenými dveřmi. Naopak, návštěvníci můžou všechno sledovat. Jednotlivé figurky se rozebírají, čistí, opravují i domalovávají. To samé čeká taky krajinu. Zjistíme, kolik postaviček bychom v ní napočítali, jak se hýbají a mimo jiné i to, proč Ježíšek v jesličkách je jedinou vyrobenou z vosku.
Krýzovy jesličky
Rožmberk
V době výlovů jsme vydali k největšímu rybníku u nás, Rožmberku u Třeboně. Připomeneme si, jak před víc, než čtyřmi stovkami let vznikl. V letech 1584 - 1590 ho vybudoval Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan a pracovaly na něm stovky poddaných. O významu díla svědčí i to, že jim byly k dispozici kuchařky, takzvané báby herdové, které na staveništi vařily. A z místního rožmberského pivovaru jim dokonce vozili husté bílé pivo, kterému se říkalo pracovní. Rozloha rybníku byla tehdy ještě větší než dnes, přesto stále se svými 650 hektary zůstává naším rekordmanem. Budeme ale samozřejmě sledovat velkolepou podívanou, jakou pravidelně výlov je. Bude nás zajímat třeba to, co má na starosti fišmistr.
Rožmberk
Benešova vila
V rámci oslav stých narozenin naší samostatné republiky si připomeneme i jednoho z mužů, který stál u jejího zrodu. Vypravíme se do Sezimova Ústí do vily, kterou si pořídili manželé Benešovi. Její část se proměnila v památník druhého československého prezidenta. Připomeneme si jeho soukromý život i politickou kariéru.
