Reportáže v regionech
Museum Fotoateliér Seidel
Českokrumlovský zámecký areál a další památky města znáte nejspíš všichni. Ale možná nevíte o skutečně světovém unikátu – Muzeu Fotoateliér Seidel v Linecké ulici. Krásný secesní dům přinesl během rekonstrukce zcela unikátní a překvapivý objev v podobě tisícovek snímků staré Šumavy – na skleněných destičkách. Vytvořil je talentovaný a činorodý fotograf Josef Seidel a posléze jeho syn František. Společně se domem projdeme a připomeneme si, jak to v ateliéru kdysi fungovalo. Před objektivy měchových přístrojů se v něm střídaly celé rodiny. Často tu zvěčňovali svatby, biřmování, vznikaly tu i podobenky děvčat pro milého. Takové fotografie v autentickém prostředí a kostýmech si velmi rádi nechávají pořídit i současní návštěvníci.


Museum Fotoateliér Seidel
Silvestrovské jízdy
K Boubínu v minulosti turisty lákal především prales, o jehož vznik se v roce 1858 zasloužili lesmistr Josef John a tehdejší majitel oblasti Jan Adolf Schwarzenberg. Od roku 2005 na vrchol jedné z nejvyšších hor české části Šumavy míří zájemci i k rozhledně. A právě u ní se pravidelně v poslední den roku scházejí milovníci výšlapů ze široka daleka. Všichni ti, kteří nechtějí Silvestra prolenošit, se můžou přiblížit vlakem. Zásluhou Stifterova Pošumavského spolku budou letos mezi Vimperkem a Kubovou Hutí pendlovat už podevatenácté mimořádné soupravy plné zábavy, hudby a recese. Připomeneme si, jak všechno probíhalo před rokem.


Silvestrovské jízdy
Vizovické pečivo
Naše domovy o svátcích provoní vánočky, cukroví a leckde i perníčky, které za časů našich prababiček bývaly ozdobami, ale i dárkem pro děti. Ty pod stromečkem nacházely taky hračky z jednoduchého těsta, které se narodilo ve Vizovicích. Ano, řeč bude o vizovickém pečivu. Na svět přišlo kolem poloviny 19. století a zanedlouho se rozšířilo po celém Rakousko-Uhersku. Zájem o něj byl i ve Vídni nebo Budapešti. Pekly se až čtyři desítky tvarů. Nejčastěji zvířátka. Dělaly se ale i betlémy nebo svícny. Učarovalo i Marii Kotaškové z Branic nedaleko Milevska, která se mu začala naplno věnovat po odchodu na zasloužený odpočinek. A nás zasvětí do tajů přípravy těsta i pečení.


Vizovické pečivo
Ozdoby z přírodnin Růženy Vincíkové
Slyšeli jste už někdy o krušpánku, makulenkách, vrkočích a lilíku? Pokud ne, můžete to napravit při setkání s Růženou Vincíkovou. Poradí nám, jak si v předvánočním čase originálně vyzdobit domácnost. Stůl a třeba taky okna. Nápady čerpá z tradic, ale inspiraci nachází i v přírodě. Dokáže využít klasy, makovice, zajímavá semínka, coby andělská křídla třeba i frňákovníky – tedy javorové nažky, které jste si taky možná jako děti nasazovali na nos. A nezapomíná ani na symboliku. Tak třeba už zmíněný vrkoč se vztahuje ke slunovratu, proto má kruhový tvar. Býval většinou z těsta, ale dělal se taky z jablek či mechu. Jablíčko bylo vždy červené, protože tahle barva je symbolem života. A chybět nesměla ani zelená.


Ozdoby z přírodnin Růženy Vincíkové
Krýzovy jesličky
Jedním z nejznámějších českých betlémů jsou 12 metrů dlouhé a 2 metry vysoké Krýzovy jesličky, které si díky svým rozměrům dokonce vysloužily zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jsou totiž největším lidovým mechanickým betlémem na světě. Jejich tvůrce Tomáš Krýza je dokončil právě před sto lety. V současnosti procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Ta ale neprobíhá za zavřenými dveřmi. Naopak, návštěvníci můžou všechno sledovat. Jednotlivé figurky se rozebírají, čistí, opravují i domalovávají. To samé čeká taky krajinu. Zjistíme, kolik postaviček bychom v ní napočítali, jak se hýbají a mimo jiné i to, proč Ježíšek v jesličkách je jedinou vyrobenou z vosku.

