Reportáže v regionech
Řežabinec
Národní přírodní rezervace Řežabinec a řežabinecké tůně se nachází blízko obce Ražice v Jihočeském kraji. Rybník vznikl v bývalém korytu řeky Otavy v roce 1530 na popud pána hradu Zvíkov Kryštofa ze Švamberka. Význam rezervace tkví zejména v bohatém výskytu obojživelníků i rozmanité flóry. Lokalita je ale taky rájem ptáků, napočítat byste tu mohli víc než 160 druhů. Najdeme tady i největší kolonii racka chechtavého na území jižních Čech. Proto byla oblast v roce 2004 vyhlášena ptačí oblastí soustavy Natura 2000. Kolem rezervace vede tříkilometrová naučná stezka s informačními tabulemi a ve východní části je umístěna volně přístupná pozorovací věž. V bývalém špejcharu na železniční zastávce v Ražicích navíc vznikla expozice, která se věnuje oblasti Řežabince. Seznamuje se zdejšími rostlinami a živočichy. Najdete tam ale i železniční muzeum, které mapuje historii jednotlivých místních zastávek.
Řežabinec
Lipno
Lipno je s 50 kilometry čtverečními největší přehradní nádrží u nás. Nejspíš právě proto se jí říká české moře. Vznikla proto, aby ochránila obyvatele v oblasti před povodněmi a taky kvůli výrobě elektrické energie. A postupně se stala jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí u nás. K jižním sousedům to odsud máte, co by kamenem dohodil. A tak se podíváme i do obce Aigen – Schlägl, která je duchovním centrem regionu. Její chloubou je klášter premonstrátů, který loni oslavil osmisté výročí svého založení. Nahlédneme do kostela, krypty i knihovny. A nemineme ani klášterní pivovar, v němž se už stovky let vaří zlatavý mok z lokálních surovin. Zavítáme taky na unikátní Hornorakouskou Zemskou zahradní výstavu.
Lipno
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
Prachatická obchodní cesta
Zámek Blatná
Jedním z nejkrásnějších jihočeských zámků je Blatná. Hrdě se vypíná na ostrůvku uprostřed řeky Lomnice. První písemné zprávy o panském sídle v těchto místech pocházejí už z roku 1235 a je v nich zmiňována přestavba hradu jakým si Vyšemírem z družiny krále Václava I. Jméno dostal původně gotický hrad podle okolní krajiny. Blatná se totiž kdysi říkalo blátivé, močálové zemi. Dnes byste tady ovšem blata hledali marně. Půda byla vysušena a přeměněna v rybníky. V minulosti se na sídle vystřídala pěkná řádka majitelů. Ti poslední Hildprandtové ho získali zpět v restituci. Mimochodem zámek rádi využívali i filmaři. Natáčela se na něm například pohádka Šíleně smutná princezna nebo Bílá paní.
Zámek Blatná
Hradišťský vrch
Jednou z dominant okolí Kaplice v Novohradském podhůří je Hradišťský vrch. Na jeho vrcholu, kam dnes vede z města značená turistická trasa, totiž kdysi opravdu pravěké hradiště stávalo. Dozvíme se, komu sloužilo. Zajímavostí nás ale v tamní krajině čeká víc, třeba zbrusu nová originální rozhledna na místě pravěkého opevnění i zříceniny středověkých hradů. O zmiňovanou rozhlednu usilovali lidé z okolních obcí dlouhých deset let a teprve v loňském roce mohli začít s její výstavbou. Pozoruhodný je i hrad Pořešín, první v České republice, na němž zavádějí podle francouzského vzoru prohlídku torzálních objektů pomocí velkoplošných kreseb nebo projekcí.
