Reportáže v regionech
Muzeum Koh-i-noor
V Českých Budějovicích si připomeneme hlavní aktéry příběhu o vzniku moderní tužky, ale také kus průmyslové historie, která proslavila začátkem 20. století největší továrnu v tužkařském oboru na světě. Její produkci i dnes znají v osmdesáti zemích světa. A mimochodem pojmenování Koh-i-noor pro žlutou tužku Hardmuth vzniklo coby její přirovnání k mimořádně vzácnému velkému žlutému diamantu v anglické královské koruně. To vše se dozvíte v muzeu v areálu firmy.
Muzeum Koh-i-noor
Řopíky ve Slavonicích
Československé pohraniční opevnění budované ve druhé polovině 30. let minulého století patřilo k největším projektům první republiky. Jeho nejsilnější částí byly dělostřelecké tvrze na severní hranici, na dalších exponovaných úsecích pak vznikaly těžké železobetonové sruby, ale také objekty lehké, zvané řopíky. Ty se na mnoha místech dochovaly dodnes. Najdete je i v pevnostním areálu ve Slavonicích, kam se vydáme.
Řopíky ve Slavonicích
Wolfgangovy vodopády
Jižní Čechy se pyšní celou řadou přírodních krás. Patří k nim i vodopády sv. Wolfganga nedaleko kláštera ve Vyšším Brodě. Jméno dostaly po biskupovi z bavorského Řezna, který ve zdejší krajině už v 10. století hledal klid pro rozjímání. Krásnou přírodu můžeme ale obdivovat i v nedalekém Rakousku. Pár kilometrů za hranicemi si vyšlápneme na rozhlednu Sternsteinwarte. Věž vysoká dvacet metrů stojí déle než 125 let. K jejímu vrcholu vede 83 schodů, takže se cestou ani moc nezadýcháme a užijeme si úžasné výhledy.
Wolfgangovy vodopády
Koněspřežka
Koněspřežná dráha nebo také koněspřežka či koňka, která vedla z rakouského Lince do Českých Budějovic, byla v době vzniku technickým unikátem a první stavbou svého druhu na evropském kontinentu. Budovat se začala v roce 1807. Jejím hlavním úkolem mělo být zjednodušení přepravy soli z rakouské Solné komory do českých zemí. Vzpomínky na ni se dochovaly na obou stranách hranice. U našich jižních sousedů, konkrétně v Kerschbaumu, který býval nejvýše položenou stanicí trati, je její část dokonce v provozu pro turisty.
Koněspřežka
Kleť
Nádherným výhledem na jihočeskou krajinu se pyšní hora Kleť. Svůj název získala pravděpodobně podle slova „klát“ čili klátit neboli klučit, zkrátka kácet les. Je viditelná z dálky, takže byla odnepaměti důležitým orientačním bodem. A upoutala i zeměměřiče, kteří v 18.století prováděli mapování zemí rakouské monarchie. V roce 1824 se tak stala jedním z bodů hlavní katastrální trigonometrické sítě v Čechách. Dnes je oblíbeným cílem turistů a přírodovědců a vydáme se na ni i my.
