Reportáže v regionech
Tábor
Novodobá historie Tábora se začala psát ve druhé polovině 13. století. Otakar II. založil město, které nazval Hradiště a nechal v něm vybudovat hrad Kotnov. V roce 1420 pak na vrch nad řekou Lužnicí přišli husité s cílem vybudovat si tam svou obec. Toto období město asi nejvýrazněji zapsalo do dějin naší země. Z těchto časů se dochovaly zbytky hradeb a několika bašt. Připomenout si je můžete i v Husitském muzeu. Za pozornost stojí ale také pamětihodnosti z dob pozdějších. Kupříkladu budova staré radnice s unikátním gotickým sálem. A rovněž nejstarší vodní nádrž ve střední Evropě nazvaná Jordán, která sloužila místním jako zdroj životodárné kapaliny.
Tábor
Hrdějovická keramika
Jednou z malebných jihočeských obcí jsou Hrdějovice. První zmínky o nich pocházejí ze 14. století, dnes tu žije zhruba 1600 obyvatel. K jejich největším chloubám patří kaple Panny Marie Lurdské se studánkou s údajně zázračnou vodou, ale především místní keramika. Kameninové talíře, misky i pekáče s typickým modrým vzorem jste mohli vidět v řadě pohádek. V minulosti to s jejich výrobou hned několikrát vypadalo nahnutě, ale nakonec ji nikdy místní patrioti nenechali zaniknout a udrželi ji při životě. Zjistíme, kdy se zrodila současná podoba téhle modrobílé krásy. A pochopitelně nakoukneme do dílen, kde vzniká, a dozvíme se, čím je výjimečná.
Hrdějovická keramika
Zámecká věž v Českém Krumlově
Už ve 13. století měli v Českém Krumlově hrad Vítkovci a po nich Rožmberkové, pro které bylo sídlo až do konce 16. století rodovou rezidencí. Nejen o zdejším panstvu se toho hodně dozvíte při prohlídce areálu. Interiéry jsou v zimě uzavřené, ale mimořádný zážitek si i teď můžete dopřát v zámecké věži. Dřív sloužila jako hláska, odkud se nepřetržitě sledovalo, zda nehrozí nepřítel, bouře nebo oheň. Výhledem do okolí okouzluje dodnes. Cestou z ochozu byste určitě v přízemí neměli minout muzeum se spoustou mnohdy poprvé vystavených pokladů. A za pozornost stojí i výzdoba stavby.
Zámecká věž v Českém Krumlově
Šustí Jany Pulcové
Jana Pulcová z Hluboké nad Vltavou vytváří nejrůznější figurky z kukuřičného šustí. Hlavně betlémy a postavičky do nich. Její maminka byla učitelkou ručních prací a své děti zaměstnávala hrou s přírodninami prakticky od malička. Jana si ji zamilovala a láska k ní ji vydržela i v dospělosti. Celá práce začíná už na poli výběrem materiálu a pak následuje jeho příprava. Šustí se musí před samotnou tvorbou namočit, aby bylo tvárné a nelámalo se. Jana z něj víc než metr vysoké figury do velkých kompozic, i naprosté miniatury, vykukující třeba z makovice nebo vlašského či lískového ořechu. Výroba zhruba patnácticentimetrové postavičky jí trvá kolem 10 minut.
Šustí Jany Pulcové
Písecké hory
Písecké hory se rozkládají v bezprostřední blízkosti jihočeského města, které jim dalo název. Dnes jsou pro svou výjimečnou krajinnou a druhovou pestrost chráněny coby přírodní park. Název „hory“ v tomto případě neupozorňuje na výšku zdejších vrchu, ale odkazuje na hornickou minulost oblasti. Úplně zavádějící přesto není, protože jde o kopcovitý terén s nejvyšší části přesahující nadmořskou výšku 600 metrů. Turisty jím vedou kilometry upravených stezek pro pěší i cyklisty, na nichž je čeká celá řada zajímavých míst. My například vystoupáme na rozhlednu Jarník a zjistíme, jaké minerály se v krajině nacházely. Obdivovat budeme třeba durbachit.
