Reportáže v regionech
Zámecká věž v Českém Krumlově
Už ve 13. století měli v Českém Krumlově hrad Vítkovci a po nich Rožmberkové, pro které bylo sídlo až do konce 16. století rodovou rezidencí. Nejen o zdejším panstvu se toho hodně dozvíte při prohlídce areálu. Interiéry jsou v zimě uzavřené, ale mimořádný zážitek si i teď můžete dopřát v zámecké věži. Dřív sloužila jako hláska, odkud se nepřetržitě sledovalo, zda nehrozí nepřítel, bouře nebo oheň. Výhledem do okolí okouzluje dodnes. Cestou z ochozu byste určitě v přízemí neměli minout muzeum se spoustou mnohdy poprvé vystavených pokladů. A za pozornost stojí i výzdoba stavby.
Zámecká věž v Českém Krumlově
Šustí Jany Pulcové
Jana Pulcová z Hluboké nad Vltavou vytváří nejrůznější figurky z kukuřičného šustí. Hlavně betlémy a postavičky do nich. Její maminka byla učitelkou ručních prací a své děti zaměstnávala hrou s přírodninami prakticky od malička. Jana si ji zamilovala a láska k ní ji vydržela i v dospělosti. Celá práce začíná už na poli výběrem materiálu a pak následuje jeho příprava. Šustí se musí před samotnou tvorbou namočit, aby bylo tvárné a nelámalo se. Jana z něj víc než metr vysoké figury do velkých kompozic, i naprosté miniatury, vykukující třeba z makovice nebo vlašského či lískového ořechu. Výroba zhruba patnácticentimetrové postavičky jí trvá kolem 10 minut.
Šustí Jany Pulcové
Písecké hory
Písecké hory se rozkládají v bezprostřední blízkosti jihočeského města, které jim dalo název. Dnes jsou pro svou výjimečnou krajinnou a druhovou pestrost chráněny coby přírodní park. Název „hory“ v tomto případě neupozorňuje na výšku zdejších vrchu, ale odkazuje na hornickou minulost oblasti. Úplně zavádějící přesto není, protože jde o kopcovitý terén s nejvyšší části přesahující nadmořskou výšku 600 metrů. Turisty jím vedou kilometry upravených stezek pro pěší i cyklisty, na nichž je čeká celá řada zajímavých míst. My například vystoupáme na rozhlednu Jarník a zjistíme, jaké minerály se v krajině nacházely. Obdivovat budeme třeba durbachit.
Písecké hory
Jindřichův Hradec
Panské sídlo v Jindřichově Hradci vyrostlo už ve středověku a v průběhu staletí se rozrostlo natolik, že dnes patří mezi největší památky svého druhu u nás. Měnilo samozřejmě i svou podobu. Tu současnou dostalo v časech panstva z rodu Černínů, kterému patřilo víc než dvě století až do roku 1945. Jeho příslušníci tu vítali významné hosty, ale zároveň odsud vyráželi na své diplomatické mise po Evropě. Jejich výpravy připomíná expozice, kterou si společně prohlédneme. Najdeme v ní kupříkladu i dárky, které ze svých cest vozili. A prohlédneme si i jeden hodně neobvyklý, který vznikl přímo ve městě, konkrétně na rybníku Vajgar.
Jindřichův Hradec
Zlatá stezka Kubova Huť
Zlaté stezky, obchodní cesty, které ve středověku vedly napříč těžko prostupnou Šumavou, přestaly sloužit na počátku 18. století. Za minulého režimu u nás ovšem byla místa, kudy kupci putovali, nepřístupná. Až po roce 1989, kdy je opustili vojáci, a česko-německé příhraničí se otevřelo pro turisty, se dostalyznovu do kursu a dnes jejich jméno dokonce nese síť pěších tras při jihozápadní hranici. Na německé straně se o jejich renesanci postaral hned počátkem 90. let soumarský spolek z Grainetu. Jeho členy jsou hlavně sedláci, kteří se svými koňmi organizují pochody, při nichž chodí v historických kostýmech po tradičních trasách Zlaté stezky. Brzy se k nim přidali i nadšenci u nás. Společně s nimi se vypravíme do úvozů u Kubovy Hutě.
