Reportáže v regionech
Ostrov
Okolí řeky Sázavy nabízí celou řadu zajímavých míst. My se tentokrát zastavíme nejprve ve Zruči nad Sázavou, kde nás čeká rytířská stezka. A pak se přesuneme za jedním rytířem do Ostrova. Rytíř Perkelt, který byl majitelem Ostrovského panství, sice už dávno nežije, ale Ostrovu se ještě dlouhá staletí po jeho smrti říkalo Perkeltův. Tohle malé panství mělo kdysi vlastní pivovar, cihelnu, ale taky sklárnu. Jedním z osmi stovek tehdejších obyvatel byl i nestor českého sklářství Antonín Rückl. V opraveném zámečku si navíc připomeneme jednu zdejší pověst. A ty, kteří nebudou mít putování kolem Sázavy pořád dost, ještě pozveme do nedaleké Bohdanče.
Ostrov
Muzeum stříbra
Kutnou Horu proslavilo nejvíc ze všeho stříbro. Konkrétně naleziště stříbrné rudy pod zemí. Ta už sice dávno horníci opustili, ale na památku stříbrných časů zůstala ve městě celá řada velkolepých staveb i honosných domů tehdy bohatých měšťanů. A také muzeum, které mapuje historii města ve spojitosti se vzácným kovem i cestu stříbra od vytěžení rudy až po vyražení mince, které se v Kutné Hoře rodily od časů Václava II. až do 18. století. A právě to si prohlédneme. Jeho hlavní expozici s dvěma prohlídkovými okruhy najdeme na Hrádku, kde kdysi žil jeden z vlivných rudokupců Jan Smíšek z Vrchovišť.
Muzeum stříbra v Kutné Hoře
Vrchlice
Josef Kajetán Tyl tu čerpal inspiraci pro text budoucí hymny, básník Emil Frýda, nám známý jako Jaroslav Vrchlický, tu našel svůj pseudonym. Zavedeme vás do údolí říčky Vrchlice, kterým se můžete vydat od Kutné Hory k Velkému rybníku. Najdete tu krásné skály nebo průzračnou vodu, ve které se líbí i rakům a pstruhům. Ale také vzpomínky na časy dávno minulé. V těchto končinách se totiž lidé usadili už v období kultury řivnáčské. Později tu pak vyrostla dvě hradiště, z nichž jedno – Cimburk – sloužilo až do raného středověku.
Vrchlice
Hrnčíř Petr Volf
Petru Volfovi učarovalo jedno z nejstarších řemesel – hrnčířina. Kameninu, kterou používaly hospodyňky v kuchyni běžně ještě na počátku 20. století, vypaluje pěkně postaru, ve velké kasselské peci. Pustil se také do výroby kachlových kamen. Ta bychom našli na řadě hradů a zámků, ale třeba také v čáslavském muzeu. V Hamousově statku ve Zbečně zase můžeme obdivovat jeho pícku, repliku té, která tu kdysi opravdu stávala. A v muzeu v Novém Strašecí se dokonce pyšní zmenšenou kopií pece keltské, samozřejmě také z dílny Petra Volfa.
Hrnčíř Petr Volf
Stránov
Zámek Stránov na Mladoboleslavsku pamatuje hodně historických událostí i majitelů. Tím posledním před znárodněním byl podnikatel Josef Šimonek, který ho zakoupil pro svého syna. Šimonkovi se na Stránov vrátili v roce 2003 a hned o rok později ho zpřístupnili veřejnosti. My si prohlédneme zajímavou architekturu připomínající dlouhou existenci bývalého šlechtického sídla, které v podobě gotického hradu vyrostlo na místě původní tvrze v 15. století. Ale také například výstavu kočárků a panenek, která dokumentuje vývoj oblíbených vozítek a hraček za posledních 150 let.