Reportáže v regionech
Ozdoby z orobince
Pletení z orobince bývalo v okolí Mnichova Hradiště kdysi celkem běžnou záležitostí. Místní obyvatele tuhle techniku naučili mniši, kteří přišli na konci 17. století ze severní Itálie do kláštera založeného hrabětem Arnoštem z Valdštejna. Tradiční výrobu udržuje i dnes při životě Iveta Dandová. A v jejím sortimentu najdeme i vánoční ozdoby. Přestože je orobinec celkem běžnou rostlinou zdobící břehy našich rybníků, není vůbec jednoduché upravit ho do podoby potřebné k pletení. Co všechno je potřeba udělat a jak dlouho to trvá, na to se pochopitelně zeptáme. A také se podíváme, jaké ozdoby Iveta Dandová vytváří.
Ozdoby z orobince
Papírové betlémy
Betlémy se u nás staly oblíbenou ozdobou předvánočního i vánočního času už v 16. století. Díky císaři Josefu II., který je zakázal vystavovat veřejně, se pak narodila velmi rozšířená a ojedinělá tradice tvorby betlémů v rodinách. Manželé Lochmanovi z Peček si různá zpracování příběhu o narození Ježíška oblíbili natolik, že jich doma nashromáždili už kolem sto padesáti. Jejich sbírka je největší v České republice. Nejvíc se vždycky těší na práci při vystřihování a sestavování. Pro ni se Věra Lochmanová nadchla už v dětství, kdy si vystřihovala a slepovala modely hradů a zámků. Své betlémy manželé Lochmanovi také pravidelně vystavují. Letos budou k vidění ve Všeradově u Hlinska.
Papírové betlémy
Hornické Vánoce
Letité tradice a zvyky si připomínáme v adventním období každý rok. Tentokrát se za nimi vypravíme do Hornického muzea v Příbrami, kde i letos připravili bohatý předvánoční program. Staré zvyky návštěvníkům nejen připomenou, ale umožní jim vyzkoušet si některé na vlastní kůži. Každý zájemce si tu může vyrobit malý vánoční dárek pro někoho ze svých blízkých. Děti třeba nejvíc láká vytlačování perníčků do forem. Vláčkem se pak přesuneme do Prokopské štoly, nejhlubší ve zdejším revíru, kde horníci nezřídka trávili svůj Štědrý den. A snažili se udělat si ho co nejhezčí.
Hornické Vánoce
Židovský Kolín
Kolínu se kdysi přezdívalo „Jeruzalém na Labi“. Židovští obyvatelé jsou tu zmiňováni už ve 14. století a například v šestnáctém právě tady žila druhá nejpočetnější židovská komunita u nás. Židovské ghetto dodnes připomíná staré časy a láká k návštěvě. My se nejprve zastavíme v ranně barokní synagoze, která je opravdovým unikátem. Prohlédneme si svatostánek sloužící k uložení tóry, výzdobu i nápisy na stěnách, ale také výstavu na jižním ochozu. Ta je vzpomínkou na místní židovské obyvatele, kteří nepřežili druhou světovou válku. Zajdeme také na židovský hřbitov, který je po tom pražském druhým nejstarším u nás. Najdeme tu například náhrobek syna slavného rabího Löwa i hroby dalších rabínů.
Židovský Kolín
Výstava loutek
Loutky a loutkové divadlo jsou doslova naším fenoménem. Divadlo dřevěných herců k nám dorazilo z Itálie a Anglie v průběhu 16. století. V 19. století se hodně rozmohlo a o pár desítek let později pak získalo takovou oblibu, že skoro v každé rodině měli vlastní malé divadélko. Typicky českými loutkovými hrdiny jsou například kašpárek nebo třeba vodník. Díky oblibě loutek u nás najdeme i hodně jejich sběratelů. Jedním z těch nejvytrvalejších byl Josef Vorel. V jeho sbírce bychom našli přes 2000 kousků, celých herců, ale i samotných hlaviček nebo třeba kulis. Nedožité osmdesátiny Josefa Vorla a jeho velkou vášeň si připomeneme na výstavě ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.